Otevřený dopis lékařů vládě, parlamentu a médiím ohledně tzv. koronavirové krize

Milí přátelé a čtenáři,

vláda se nás snaží přesvědčit, že máme problém s COVIDEM 19, byť nám k tomu neposkytuje žádné relevantní údaje. Víme, kolik lidí bylo pozitivních na zjištění původce daného onemocnění při PCR testech, ale nevíme, kolik lidí z této množiny bylo a je skutečně nemocných, tedy museli vyhledat lékařskou pomoc. Nevíme, kolik pozitivně testovaných mělo a má vážné komplikace, z jakých příčin, nevíme, kolik muselo být hospitalizovano z důvodu těžkého průběhu nemoci COVID 19 a u kolika lidí lze označit za příčinu úmrtí COOVID 19. Máme tedy zcela bezcennou statistiku, pokud jejím jediným účelem není děsit lidi, kteří ji do podrobností neprozkoumají. Chce se snad stát zbavit lidí, kteří se nechají děsit? Pokud byl nouzový stav vyhlášen z důvodu ochrany životů a zdraví lidí, není snad na čase zcela zavádějící statistiky vysvětlovat a upřesnit tak, aby z ní vyplývaly údaje důležité pro posouzení nebezpečnosti tohoto onemocnění? Tedy zasadit tyto statistiky také do kontextu s jinými nemocemi a příčinami úmrtí? Osobně vím o mladém člověku (26 let), který už několik měsíců vůbec nevychází ven, protože se bojí. Co se asi stane s lidmi, kteří jsou takto vyděšeni?

Připusťme tedy, že máme problém s riziky spočívajícími v nákaze onemocnění COVID 19 (byť statistika úmrtí se v tomto roce nijak neliší od jiných let). Máme-li problém, měli bychom hledat řešení. O tom, jaká řešení, by se měla vést odborná diskuse. Myslím, že nemáme ani tak velký problém s COVIDEM, jako spíše s neochotou vlády hledat řešení v široké diskusi se zastoupením veřejnosti. To, co vláda vymýšlí, oprávněně budí pochybnosti a osobně jsem přesvědčen, že opatření vlády v souvislosti s COVIDEM jsou nesprávná. Jak si vůbec troufám něco takového tvrdit?

Zabývám se prevencí rizik téměř 33 let. Jsem odborně způsobilá osoba pro plnění úkolů v prevenci rizik a soudní znalec v oboru „bezpečnost práce“. To utváří mé myšlení a přivádí ke zcela jiným řešením, než uplatňuje naše vláda. Na rozdíl od vlády si nejsem jistý, zda mnou navržená řešení jsou úplně správná, ale jsem si jist, že jdou správným směrem. Co tedy navrhuji?

Než uvedu konkrétní opatření, vysvětlím v jednoduchosti, základní principy prevence rizik. Pro jednoduché vysvětlení to nejlépe vystihovalo znění první věty v § 132a odst. 3 zákona č. 65/1965 Sb. (zákoníku práce) ve znění platném před zrušením tohoto zákona novým zákoníkem práce pod číslem 262/2006 Sb. Zaměstnavateli byla tehdy uložena povinnost „vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění.“ Abychom pochopili co je tím míněno, musíme si objasnit pojmy „zdroj rizika“, „příčina rizika“, „opatření k odstranění rizik“. Vysvětlím to přímo na příkladu COVIDU. Zdrojem rizika jsou vlastnosti COVIDU, jeho ponenciál způsobit nežádoucí následek. Co o COVIDU vím? Je to infekční onemocnění šířící se vzduchem pomocí kapének, jedná se o virus, který má velikost do 2,5 µm (plátěná rouška proto na to působí, jako plot na mouchu), je velice infekční, s rychlou schopností reprodukce, jeho smrtnost se nyní pohybuje kolem 0,2% (chřipka kolem 0,5%), z čehož víme, že statisticky umírá 0,2% nakažených COVIDEM. Dále víme, že většina nakažených nemá žádné nebo jen lehké příznaky, s přibývajícím věkem a zejména s klesající výkonností imunitního systému a existencí nadváhy nebo chronických nemocí se zvyšuje riziko vážného průběhu nemoci a úmrtí. Velmi záleží také na tom, jakou dávkou viru může být jedinec nakažen, přesto u zdravých jedinců COVID nepředstavuje riziko úmrtí, případně těžkého průběhu. Po vyléčené rýmě se snižuje pravděpodobnost nemoci na COVID, protože některé rýmy způsobuje podobný virus, čímž díky imunitní paměti je schopen imunitní systém reagovat rychleji. Víme, že vyléčení infekce COVIDEM 19 daného jedince imunizuje na mnoho měsíců, možná i let, stejně jako vakcína. Myslím, že víme toho docela dost na to, abychom byli schopni přijmout adekvátní opatření.

Je pravdou, že nevíce vše, to ale nemusíme vědět nikdy, není to proto důvod nepřijímat žádná opatření, nebo naopak zlikvidovat živobytí mnoha lidí a celou ekonomiku.

Dalším pojmem je „příčina rizik“. Když se ptáme po příčině, ptáme se „proč“? Ptáme se, za jakých okolností a komu může být COVID nebezpečný. Čím přesněji jsme schopni určit rizikové faktory (např. nadváha, autoimunitní onemocnění, chronická onemocnění – cukrovka, vysoký tlak, ostatní onemocnění srdce a cév atd.), tím přesněji pak můžeme cílit přijímaná opatření na potřebné jedince.

Při přijímání opatření si nejdříve musíme stanovit cíle těchto opatření s ohledem na celospolečenské důsledky. Podle mého názoru je na místě hledat opatření, která ochrání ohrožené jedince, co nejméně zasáhnou do života lidí a tím i do ekonomiky a budou levná a účinná. Zcela zásadní je, že přijatá opatření nesmí iniciovat nová rizika. Je nesmysl nařizovat např. roušky ve školách, když víme, že děti nejsou schopny je správně používat a nemají k tomu motivaci, ani podmínky. Je nepřípustné tím ohrožovat jejich zdraví. Podle zásad prevence rizik hledáme způsob, jak zamezit nežádoucímu důsledku, tedy zvýšené úmrtností, s čímž může souviset také přetížení zdravotnického systému. Hledáme optimální průsečík mezi co nejnižší smrtností i úmrtností a nejnižšími náklady a omezováním osobních svobod občanů. Omezovat svobody občanů nad rámec nezbytnosti je v rozporu s naší ústavou, proto i toto hledisko je důležité a nelze ho při hledání správných opatření ignorovat, jak to bohužel předvádí naše vláda.

Viděl bych to tak, že je nutné zabránit tomu, aby osoby, kterým by COVID mohl způsobit těžké komplikace a smrt s ohledem na jejich stávající zdravotní stav, byli ochráněni před nakažením a zároveň, aby navržená opatření posílila imunitu celé populace. Pokusím se tedy s použitím těchto zásad stanovit účinná opatření. Prosím, výčet nemusí být úplný, protože nejsem obdarován moudrostí nás všech a nemám na to celé dny jako ti, kteří jsou za to placeni. Je to ale první nástřel do diskuse. Budu proto rád, když se do této diskuse zapojí co nejvíce lidí a případně moje návrhy opatření doplní.

Navržená opatření:

1. Zveřejnit všechny informace, které víme o COVIDU, zejména, koho a jakým způsobem může ohrozit. Lékaři, kteří s tímto onemocněním přicházejí do styku, by měli pozorovat, jakou dávkou byl pacient nakažen, jaké vlivy způsobují těžký průběh nemoci, případně úmrtí. Je to potřeba pro upřesnění informací, které dosud mají pouze ti, co se o COVID zajímají. Tyto informace jsou klíčové pro každého občana, aby byl sám schopen, případně po poradě se svým ošetřujícím lékařem, určit, zda spadá do ohrožené skupiny osob a jaké důsledky pro něj onemocnění může mít.

2. Poskytnout ohroženým občanům informace (např. prostřednictvím médií, prostřednictvím lékařů), jak se mohou okamžitě chránit proti onemocnění pomocí ochranných prostředků. Jde hlavně o informace o respirátorech FFP 3, případně nano rouškách (pokud jsou schopné zachytit viry) to že tyto respirátory mohou mít výdechový ventil usnadňující dýchání, jak se mají správně používat a umožnit těmto osobám si je pořídit v potřebném množství. Vzhledem k tomu, že zvýšená poptávka zvyšuje i cenu, je možné nákup těchto prostředků hradit částečně nebo úplně ze zdravotního pojištění (stejně, jako např. berle při úrazech).

3. Poskytnout ohroženým občanům informace o možnostech posílení imunity, např. pohybem na čerstvém vzduchu, vyloučením stresů, případně odbourání stresových hormonů, bylinkami, potravinovými doplňky, léky.

4. Zajistit ve sdělovacích prostředcích dostatek humoru (smích léčí).

5. Zajistit dostatek nano roušek schopných zachytit viry pro osoby, které vstupují do obydlí ohrožených osob, ošetřovatelům v domovech pro seniory, zdravotnickému personálu, umožnit těmto osobám testování, zda již prodělali COVID a zda jsou tedy potenciálně nebezpeční pro ohrožené jedince, aby v případě nebezpečí jejich infekčnosti nemohlo dojít k přenosu na ohroženého jedince a imunní jedinci zbytečně nepoužívali roušky.

6. Tam, kde žijí ohrožené osoby ve společné domácnosti s neohroženými osobami, doporučit oddělení obytných ploch a řídit se bodem 5, pokud to není možné, vyčlenit v horských ubytovacích prostorech po dohodě s majiteli ubytovacích zařízení dočasné ubytování pro ohrožené osoby, než dojde k imunizaci společnosti a onemocnění zmizí. Zde by byly dodržovány zásady dle bodu 5, ohrožení jedinci by dostávali zvýšené množství vitamínů, zejména C a komplexu vitamínů D, kvalitní stravu a stopové prvky, zejména selen a zinek, případně byliny a potravinové doplňky na podporu imunity. Pro podporu imunity by byl pro ně organizován pohyb venku, meditační cvičení a měli by k dispozici psychologa, jehož úkolem by bylo sledovat úroveň duševní pohody. Návštěvy blízkých by byly samozřejmě možné, ale s nano rouškami. Tím by mohl být kompenzován úbytek cizinců v našich ubytovacích zařízeních a státní podpora by byla maximálně využita.

Výše uvedenými opatřeními by se velmi omezil kontakt ohrožených osob s nákazou COVID 19 a mohla by být využita i u chřipkových onemocnění. Cílem není úplně vyloučit možnost onemocnění každého jedince, ale na minimální úroveň snížit riziko nakažení rizikového jedince. Odpovědnost za své zdraví by byla ponechána na občanech a věřím tomu, že by tato opatření nebyla obcházena tak, jako ta stávající, která nikomu nedávají smysl.

Pro zdravé jedince nemá smysl stanovovat žádná opatření, protože by přirozeně prošli touto nákazou bez následků a celá společnost by nabyla kolektivní imunitu.

Jestliže dnes stojí testování, trasování a jiné, promiňte mi, z mého pohledu, dnes již hloupá opatření, téměř miliardu měsíčně, jsou způsobovány obrovské ztráty podnikatelským subjektům, jsou omezována práva občanů, ze zdravých jsou „vyráběni“ na základě nespolehlivých testů nemocní, lidé jsou vyděšeni z nesmyslných statistik, jeví se každé jiné opatření rozumnější. Proto se domnívám, že i můj „nástřel“ možných opatření může vyvolat diskusi a snad i jejich přijetí, což je mým cílem.