žaloba na prof. Ing. Václava Klause, CSc. pro velezradu

Žaloba na prezidenta Václava Klause je v ČR aktivita zcela výjimečná, ojedinělá, neomluvitelná a alarmující.
Tato nastalá situace přímo vybízí k výjimečnému a ojedinělému pohledu pod povrch společnosti, ve které je tato situace možná.
Převážně senátoři z řad ČSSD se podepsali pod žalobu na prezidenta V. Klause, kde jej viní z velezrady.
Nabízí se několik otázek.
Proč v době kdy V. Klaus končí v úřadu?
Proč ve většině právě senátoři ČSSD?
Jsou jejich argumenty ve zdůvodnění skutečné, anebo si jednotlivci řeší své komplexy z osoby V. Klause, a nebo se mu dokonce mstí?
Co skutečně senátoři hlavně z řad ČSSD „nabízí“ České republice, za kterou se v této situaci tak nadstandardně angažují?
Jakým způsobem ovlivňuje žalobu podpis církevních restitucí premiérem Nečasem?
Nešlo situaci ohledně amnestie vyřešit elegantněji a hlavně důstojněji ?

Dovolím si tímto způsobem malou sondu do „hloubky“ společnosti v České republice, která vyústila až v tuto ojedinělou situaci potupy prezidenta, poškození nejen jeho osoby, úřadu, ale i celé České republiky.

V této časově náročné a hektické době lidé (voliči) stačí vnímat pouze děje, které se odehrávají na „povrchu“ této společnosti. To, co se skutečně odehrává pod povrchem většině občanů uniká. Což je obrovská škoda.

Jen malé ohlédnutí do minulosti mluvčích žalobců z řad senátorů:

- Jířího Dienstbiera, Elišky Wagnerové, Miroslava Antla.
- Jiří Dienstbier si tímto podlým způsobem vyřizuje účty za „Klaus se zachoval po smrti táty necitlivě, kritizuje Dienstbier mladší, viz. 24. ledna 2011“, prezident nepočkal s vyhlášením voleb na pohřeb Dienstbiera staršího. Termín voleb se kryl s brněnským sjezdem ČSSD, byl to naschvál, domnívá se Dienstbier mladší.
Jiřího Dienstbiera ve skutečnosti nezajímají fakta, kterými se z jeho úst snaží
zviditelnit, prosadit a získat tak větší politickou váhu a moc. Nezíská ji.
Ve skutečnosti se v tomto útoku na hlavu státu snížil kvůli osobní mstě za minulost.

- Eliška Wagnerová - její aktivity jasně naznačují, co vše se za její působnosti u Ústavního soudu dělo v zákulisí, kdy se prezident soudil například ve věci předsedkyně Nejvyššího soudu s Ivou Brožovou.

- Miroslav Antl, který působil v letech 1985 až 2001 jako státní zástupce. V roce 2002 byl jmenován prvním náměstkem policejního prezidenta pro trestní řízení. Ve stejném roce havaroval pod vlivem alkoholu služebním vozem. Má vůbec právo tato osoba obviňovat hlavu státu a být velice aktivní v návrhu žaloby pro velezradu?

Pokud havaroval pod vlivem alkoholu první náměstek policejního prezidenta, kolik dalších státních zástupců je v zaměstnání rovněž pod vlivem alkoholu a dalších návykových látek, kdy rozhodují o osudech a životech jiných?


Lze se právem domnívat, že zcela neoprávněnou žalobu, jako protiústavní akt proti hlavě státu budou iniciovat senátoři, kteří by neměli mít v minulosti žádný škraloup, kdy žaloba na Václava Klause je jen důvod k osobní mstě, potřeba se zviditelnit zneužitím svého dočasného ústavního postavení.

Zásadním důvodem pro podání žaloby pro velezradu na prezidenta právě nyní jsou nesporně i skutečnosti, které se začínají řešit na veřejnosti.
Je tudíž nutné učinit opatření podstatně větší důležitosti, aby se upřela pozornost právě na žalobu hlavy státu a občané tak přehlédnou výše zmíněná fakta, která se léta dařila utajovat.

4. března 2013 podnikatel Petr Michek podrobně 3 hodiny vypovídal u soudu v Brně o kriminalizaci a vyděračských praktikách policistů, soudců ,státních zástupců a advokátů v BRNĚ v tzv. Toflově gangu. Viz. Lihová policejní mafie . MFD 11. listopadu 2010.
Obavy z řad ČSSD jsou skutečně oprávněné.
Toflův gang fungoval bez povšimnutí téměř 13 let a to v Brně, kde sídlí Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství.
Jak je toto vůbec možné? Je pod světlem je největší tma!

Kauza soudce Havlína, který si léta jménem republiky přivydělával na dopravních přestupcích, korupčním až trestným způsobem upravoval výše trestů podle výše úplatků.

Tentýž soudce Havlín opět jménem republiky v roce 2011 vynesl zprošťující rozsudek nad politikem ČSSD Karlem Březinou. I tato kauza má velice podezřelé okolnosti. Nejsou toto důvody, jak odvést pozornost občanů žalobou na prezidenta? Je veřejné tajemství, co dalšího je ukryté pod povrchem těchto manipulátorů?

Veřejným tajemstvím je evidentně úzké propojení ČSSD a soudů, viz. případ soudce Havlína a Karla Březinu z ČSSD.
V dalším případě se jedná o senátora Trpáka, který se rovněž podepsal pod návrh žaloby na prezidenta V. Klause, kterého zprostil soudce Jan Šulech v případu úmrtí kojence.
Bylo by možné aby běžný občan byl zproštěn v případu, kdyby zanedbal při rizikovém porodu, monitoring porodu a stav dítěte? Jen těžko!
Jako zastupitel Královéhradeckého kraje, člen ČSSD a senátor si tento prohřešek mohl dovolit bez následného trestu.
Proč v tomto případě neleží na srdci senátorovi bolest a utrpení rodičů zemřelého miminka?
Když v návrhu na žalobu mu vadí hmotné ztráty poškozených.

Kauza soudce Havlína odhaluje ještě další věc. Soudce Havlín začal soudit již ve věku 26. let. Není tento soudce zářným příkladem, že věk jmenovaných soudců je zcela zásadní.
Ovšem toto senátoři, opět nejvíce z řad ČSSD, nějak nechtějí vnímat a nezohlednili jej ani při žalobě na prezidenta V. Klause.
Několik informací o justičním čekateli Langerovi. Nebyl jmenován soudcem naprosto odůvodněně.
I ve vtahu k tomuto čekateli lze spatřovat podivné okolnosti žaloby na prezidenta. Nebyl jmenován soudcem, protože nedosáhl odpovídajícího věku.
Stěžoval si na postup prezidenta a jako první mu dal za pravdu Městský soud v Praze.
Ten samý Městský soud, jehož nezávislý soudce se schází se senátorkou Gajdůškovou a domlouvají se ohledně amnestie vyhlášené prezidentem V. Klausem.
Co z toho vyplývá? Senátoři mají opravdu zásadní důvody k vláčení a kriminalizaci V. Klause, protože potřebují odvrátit pozornost od problémů, které se rozrůstají okolo ČSSD.

Lze jen těžko přehlednout, jak soudce Havlín zprostil viny Karla Březinu.
Soudce Jan Šulec zprostil viny gynekologa a senátora Trpáka, který nedostatečně zabezpečil monitoringem rizikového porodu, čímž zanedbal zdraví a život dítěte.
Schůzky senátorky Gajdůškové se soudcem Městského soudu v Praze, Kamilem Kydalkou, viz internetový vyhledavač.

Pár slov k těm stále zmiňovaným tunelářům.
Pokud se vrátíme zpět o několik let k některým kauzám , které skončily u soudu.Jak dopadly?
Po mnoho let soudy a státní zástupci kauzy účelově odvolávají, protahují, protože jim z toho tečou peníze.
Ve většině případů jsou tito lidé buď zproštěni, nebo odchází se symbolickým trestem. A co dostávají poškození, kteří na tyto rozsudky čekají léta? Nic. Tak-že je to naprosto stejné, jako v případě amnestie, jen s tím zásadním rozdílem, že se zásadní vina přenesla na prezidenta Václava Klause a ne na totální neschopnost a výdělečné aktivity soudců, státních zástupců a advokátů.

Inteligentnímu člověku je to jasné. Senátoři, kteří se podepsali pod žalobu na hlavu státu spadají do jiné kategorie lidí.

Je mylné domnívat se, že kauzy Březiny, Tráka, mnohaletých aktivit Toflova gangu atd. jsou skutečnosti ojedinělé. Kolik jich „nezávislá“ justice ještě nabízí? Proč nejsou žaloby na tyto zažité praktiky justice?
Ono je jednoduší žalovat a morálně poškodit prezidenta. I tento fakt jednoznačně ukazuje velice nadstandardní vztahy mezi ČSSD, justicí a státním zastupitelstvím.

Otázka na závěr: Po plošné amnestii exprezidenta Václava Havla, která měla dalekosáhlejší důsledky žádný ze senátorů žalobu nepodal. Není to celé nějak zavádějící?

Uspěchaní voliči, kteří nestihnete dohlédnout pod povrch dění v této společnosti,rozmýšlejte více a velice opatrně,komu dáte v dalších volbách svůj hlas a více vnímejte, co Vám politici z ČSSD stále a stále opakují.
Co je skutečně reálné, možné a hlavně uskutečnitelné.
Vnímejte amnestii ale i žalobu na prezidenta V. Klause i tímto rozumným pohledem a ne pod vlivem vymývání hlav politikařením ČSSD, kterým skutečně záleží pouze na moci a vlivu v ČR, rozhodně ne na voličích.