Petice proti obsazení resortu školství Jihočeského kraje KSČM

Katolická církev žehnala zbraním SS

Je tomu právě sedmdesát let, kdy v chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici na Novém Městě Pražském, utichla po sedmi hodinách boje střelba a v chrámu ležela mrtvá těla sedmi hrdinských parašutistů.

Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý a Adolf Opálka měli být, snahou pravoslavných duchovních, z chrámu převezeni 18. června 1942, avšak úkryt již byl prozrazen a k chrámu se stáhlo přes osm set německých vojáků, kterým pomáhali i pražští hasiči.

Úkryt v pravoslavném kostele parašutistům nabídl pravoslavný věřící Jan Sonnevend se souhlasem kaplana Vladimíra Petřka. Ten okamžitě uvědomil děkana Václava Čikla a kostelníka Václava Ornesta.

Svatý Gorazd, vlastním jménem Matěj Pavlík, narozen 26. května 1879 v Hrubé Vrbce, se o úkrytu parašutistů dozvěděl až v den vyhlazení Lidic 11. června. Již den poté, tedy 12 června 1942, se biskup Gorazd rozhodl vydat se Němcům, aby zabránil popravám nevinných českých obětí nacistického řádění. Ve čtvrtek 25. června 1942 byl v pět hodin ráno v Horních Počernicích zatčen.

Po rychlém soudu byl biskup Gorazd zastřelen 4. září 1942 ve tři čtvrtě na dvě odpoledne na Kobyliské střelnici. Spolu s ním pod kulkami popravčí čety zemřel Jan Sonnevend a Václav Čikl. O den později byl zastřelen i Vladimír Petřka.

Biskup Gorazd již od podpisu Mnichovské dohody, a to 28. října 1938, jako reakci na zradu československého národa, zaslal protestní prohlášení všem nejvýznamnějším představitelům východní církve, ve kterém obhajuje právo Československa na existenci.

Po okupaci 15.3.1939 vyzývá biskup Gorazd pravoslavné věřící k ještě větší semknutosti a pospolitosti.

Po jeho popravě následovaly další sankce proti odbojné a nepokořitelné církvi. Dne 27. září 1942 byla Českopravoslavná obec v Protektorátu rozpuštěna, veškerý majetek zkonfiskován, chrámy byly zapečetěny a bohoslužby zakázány. Všichni duchovní této církve byli deportování do Německa na nucené práce a dvanáct představitelů Pravoslavné církevní obce v Praze 2 bylo popraveno.

Takto se za okupace, tedy v dobách, kdy českému národu hrozila faktická likvidace, zachovala pravoslavná církev.

A jak se chovala církev katolická? Katoličtí kněží žehnali zbraním SS, ale nejen jim, žehnali všem zbraním nacistických armád, žehnali i střelám V1 a V2 a Tygrům. Vatikán v době obsazování Evropy německými hordami odmítl pomoci v útěku i svým věrným věřícím a nechal je napospas osudu v koncentrácích a v plynových komorách.