za přijetí právní úpravy navrácení původní výše příspěvku na péči


Nepřihlášený uživatel

/ #18

2014-10-05 00:51

Plně podporuji tuto petici, neboť jsem sama obětí Drábkových  reforem. Z původního nároku II. st. jsem se stala pouze osobou s dlouhodobě nepříznivým zdrav. stavem, čili bez nároku na příspěvek na péči. Beru navíc důchod, který nedosahuje ani 5 tis. měsíčně, neboť jsem nemohla sehnat zaměstnání ani kvůli zdravotnímu stavu. Zdravotně postižení jsou bráni jako méněcenní občané a nemají mnoho možností, někteří vůbec žádnou, jak si přivydělat.
O příspěvek na péči jsem žádala, odvolala se na MPSV, celý proces trval celkem dva roky! a stejně zbytečně. Za dva roky se z 36 bodů stalo 10!
Považuji vůbec bodové hodnocení za nesmysl, i když 36 bodů je alespoň částečně vypovídajících, ale nevypovídají nic o konkrétním zdravotním stavu a každý postižený svoji závislost vnímá jinak, někdo něco zvládne bez pomoci, jiný ne, někdo občas a už vůbec se neposuzuje celkový zdravotní stav. Za naprosto absurdní považuji, že o vás rozhoduje  úřednice, nikoli odborní lékaři, tj. poslední slovo má úředník, nikoli váš ošetřující či odborný lékař a setkala jsem se i s čistě osobním, nikoli odborným hodnocením zdrav.stavu. Je zde takový podivný trend, že pokud jste invalida nebo postižený, musíte mít nutně postižený i mozek a nemáte nárok něco kritizovat nebo si nechat líbit - to jen na okraj.  Sice na úřadech sedí posudkoví lékaři, nicméně jsou pouze úředníky, kteří tam sedí z důvodu, aby šetřili státu peníze a vyrábějí z nemocných zdravé škrtnutím pera, aniž by je  osobně zajímalo, jak dalece mohou ovlivnit z moci úřední, celý život postiženého a jeho rodiny. Ale možná, že se dokonce baví tím, jak mohou osobně rozhodovat o životě  zdravotně postiženého.

Vše má vypadat tak, že se stát odpovědně stará o postižené a brání zneužívání dávek, což je naprostá absurdita, vzhledem k jasně prokázanému zdravotnímu stavu. Pro stát jsou postižení druhou, možná tou poslední kategorií občanů, o kterou by se měl zajímat nebo postiženým pomáhat.  Nemohu si ani z finančních důvodů dovolit odpovídající dietu a léky, nemohu si dopřát lázně ani dostatečnou rehabilitaci, potřebnou k léčbě. Jsem v podstatě v domácím vězení a nedostanu se ani pořádně k lékaři tak, jak bych potřebovala. Čím je můj stav horší, tím jsem dle úřadů a ministerských změn zdravější, což se týká většiny zdrav.postižených.  Jde o totální necitlivost k postiženým lidem ze strany státu. Než se handrkovat, obtěžovat lékaře se zprávami pro úřady, pro které jsou lékařské zprávy zbytečné, přestala jsem k lékařům v podstatě docházet úplně, což je druhým, i psychologickým dopadem na postižené a má být zřejmě i účelem a záměrem.
Děkuji za vytvoření petice a rozhodně by se mělo na stav postižených upozorňovat i širokou veřejnost. Stát peníze má, nicméně jsou zneužívány k úplně jiným věcem. Nemít rodinu, nepřežiji ani z důchodu a než se trápit nebo žebrat, asi bych to dlouho neunesla. Stát nás, postižené, předal do péči rodiny. Pravdou je, že je to pouze alibistické a pokrytecké, protože jednak nemůžete obtěžovat časově zaměstnané členy rodiny nebo požadovat na potomcích, aby vás živili, když mají sami potíže s tím, aby vyšli s platem a uživili  vlastní děti.  Je mnoho postižených, kteří jsou na tom daleko hůře než já a jsou i osamoceni - ti určitě dlouho nepřežijí, což považuji rovněž za vládní záměr, o kterém se ovšem nemluví. Postižené považuji za velmi statečné a velmi skromné občany, zvyklé překonávat životní překážky tak, že si to zdravý člověk vůbec nedokáže představit - a zde ani úředník, který o vás rozhoduje.  Již jsem si zvykla s tím, že díky nedostatečné péči, způsobené nedostatkem fnancí, se postupně samozřejmě můj stav zhoršuje a nejen věkem.
Vzhledem k tomu, že úředníci mají na podobné vyřizování až tři měsíce, které striktně dodržují, tak než rozhodnou, zřejmě někteří postižení ani nepřežijí. Vůbec je zde snaha ze strany státu, aby nic, co se týká občanů a státní pomoci, nefungovalo.
Děkuji za sepsání   tolik potřebné petice i z morálních důvodů, protože na nemorální zásahy dočasných vládních úředníků je třeba upozorňovat a vyžadovat změnu a obrat k morálnímu přístupu i k postiženým.