Zbraň v rodině je jedinou obranou proti terorismu. A nejen proti němu! Jaký je rozdíl mezi privátním a státním terorismem?

Od minulého pátku jsou mainstreamová média zaplavena stovkami článků a rozborů analýz a komentářů, co by se mělo udělat, co se zanedbalo, jak bojovat proti teroristům a jaké zaujmout politické stanovisko. Všichni politici a novináři mainstreamu se však úzkostlivě brání tomu nejspolehlivějšímu řešení, které od pradávna sloužilo k ochraně životů. Tím nejspolehlivějším řešením je zbraň. Terorismus totiž vychází paradoxně z konceptu silové teorie řízení státu, kterou si přivlastnil jedinec. Toto šokující konstatování je nutné trochu rozebrat.

Pokud se podíváte na terorismus jako takový, je to způsob prosazování konkrétních zájmů skrze násilí a vraždy nevinných lidí. Tyto činy mají šokovat, zastrašit nebo vyvolat konflikt. Když terorista vezme zbraň a začne střílet do nevinných lidí, je to zločin. Teď ale udělejme velký filmový střih. Jsme v Iráku. Rok 2003. Američané bombardují Bagdád. Během jediného náletu jejich bomby pozabíjejí na 5,000 civilistů. Nejsou to vojáci, jsou to obyčejní lidé. Jenže v tomto případě prý nejde o terorismus, hlásí média. Západní média, i ta francouzská, svorně hovořila jen o začátku „vojenské operace“. Ale pozor, copak Islámský stát a jeho teroristé se nepovažují za vojáky? Nejde prý o terorismus ani přesto, že invaze do Iráku neměla mandát OSN. Stejně jako tento mandát nemělo bombardování Srbska a Bělehradu v roce 1999, které vešlo do podvědomí pod názvem „humanitární“. Všechno to byly teroristické činy, ovšem s tím jedním rozdílem, že šlo o státní terorismus.

Státní terorismus

Pokud srovnáte státní terorismus, ať už ten americký (Irák, Afghánistán, Sýrie), nebo francouzský (válka v Alžírsku, nebo vražda libyjského vůdce Muamara Kaddáfího operátorem francouzské rozvědky, který dostal rozkaz přes satelitní telefon k popravě Kaddáfího přímo od tehdejšího prezidenta Sarkozyho), nebo ukrajinský (genocida obyvatelstva na Donbasu) s terorismem „privátním“, třeba takovým, jaký provozuje ISIL nebo Al-Kajda, tak s hrůzou zjistíte, že prostředky terorismu se neliší. Liší se pouze jejich nálepka a mediální prezentace. Liší se úhel pohledu, co média označují za terorismus a co pouze za vojenskou misi. Zatímco jeden terorismus je eufemisticky a slovíčkařením zlehčován na „vojenskou mírovou operaci“ anebo „zahraniční misi“, tak ten druhý terorismus je označován těmi nejhoršími názvy a média se mohou pominout, aby vyjádřila svoji účast, třeba stupidním bannerem s nápisem „Pray for Paris“.

Projev státního terorismu USA v Iráku – Bombardování Bagdádu

Je čas nebýt už ovce!

Před terorismem se nedá nijak bránit systémově. Bránit se dá pouze ad-hoc. A nejlepší ad-hoc obranou je legálně držená zbraň. Stačí jedna v rodině. Když si rodina vyjde do restaurace a vtrhne do ní útočník, otec rodiny vytáhne zbraň a začne vracet palbu útočníkům. A když takových otců v restauraci bude více, včetně provozovatele restaurace, který by měl být ze zákona ozbrojený kvůli ochraně svých hostů, tak takové teroristické přepadení by nemělo dlouhého trvání pro útočníky. A toto je nejlepší obrana. Je to i nejlepší prevence. Když budou útočníci vědět, že mezi obyvateli jsou zbraně v hojném počtu, vyberou si jinou zemi a jiný, slabší cíl.

Vlk nikdy nevtrhne do ohrady s ovcemi, pokud jsou ovce po zuby ozbrojené. Když se ovce umí bránit, vlk odtáhne pryč. Jenže toto má takový malý háček. Občan, který není ovce a který se umí bránit, se tímto okamžikem stává schopným obrany i proti státnímu terorismu. Jsou-li občané ozbrojení, nelze s nimi už tak snadno manipulovat. Nelze už tak snadno narušovat soukromé vlastnictví občanů. Nelze už jen tak snadno vnikat do bytů občanů. A toto je právě ten důvod, proč ve Francii v roce 2009 odebrali policistům automatické zbraně, protože strach vlády z vlastního lidu a vlastní policie byl tak značný, že jim stálo za to, aby z francouzské policie udělala vláda bezzubý nástroj, který nebude mít proti teroristům vlastně žádnou šanci.

Nebuďte ovce a vezměte obranu své rodiny do vlastních rukou. Udělejte si zbrojní průkaz, choďte ozbrojeni, protože s terorismem se musíte naučit žít. Terorismus bude součástí 21. století, bude to běžná věc veřejného života a pouze ten, kdo pochopí, že být ovcí s transparentem „Pray for Paris“ není řešením, bude schopen v budoucnu přežít v divoké islamizované a multikulturní Evropě. Terorismus bude nadále součástí státních politik. Z tohoto důvodu na AE News nenajdete žádný „Pray for Paris“ banner, protože takové výrazy nemají žádný smysl ve chvíli, kdy Evropa páchá sebevraždu vítáním milionů migrantů z arabských zemí. Modlete se za svoji rodinu a za svoji zemi, protože mnohem větším nebezpečím než střelba z AK47 v restauracích jsou kroky českých a evropských politiků ve směru akceptování migrace a integrace arabského etnika do struktur evropských národů.

VICE-Zbraň v rodině je jedinou obranou proti terorismu. A nejen proti němu! Jaký je rozdíl mezi privátním a státním terorismem?