Požadujeme prošetření vyučovacích metod učitelky Petry Štěpánové

h #1103: -  

  Patton nevěděl o polických dohodách.USA později přiznaly, že jim šlo , na rozdíl od VB, která uplatňovala na jednáních i politický zřetel, jen o vojenské hledisko . A to bylo v té demarkační čáře, aby se nestřetly americká a sovětská vojska proti sobě. 

Na Bradleyho otázku: „Proč chce každý muž z 3. armády osvobodit Československo?“ Patton odpověděl: „Češi jsou našimi spojenci a jejich ženy jsou současně mimo zákaz o sbratřování se s místním obyvatelstvem".

Patton měl trochu smůlu. Nemohl se vylodit v Normandii v první vlně. Nesměl vstoupit jako první do Paříže. V září 1944 dostal před jeho plánem postupu do Německa z jihu přednost Montgomeryho nesmyslný plán na obsazení mostů v Arnhemu a Nijmegenu. Neúčastnil se jako první přechodu přes Rýn. Nedostal svolení k útoku na Berlín. I Vídeň mu „vyfoukli“ Rusové. Muselo být pro něj, jako generála k uzoufání... Tak mu zbyla už jen ta Praha…

Po skončení války dostal Patton na tiskové konferenci dotaz, proč neobsadili Prahu. Odpověděl : „To vám mohu říci docela přesně. Protože nám bylo nařízeno ji neobsazovat.“  Vrchní velitelé amerických vojsk totiž  Pattonovi zabránili v postupu na Prahu v domnění, že Rudá armáda již zahájila operaci na osvobození Prahy. Už byl jasný konec války a trochu zavládl zmatek.  Rudé armáda se v té chvíli ještě těžce  probíjela přes německé obranné linie v okolí Drážďan.... A američané se zatím v čistých a padnoucích uniformách tedy sbratřovali s českými ženami... 

Tady se pořád míchají dvě věci, což bohužel nechápe ani paní učitelka: Politický zápas a vojenský. A o ten politický vliv USA v té době nijak nestály.  A vojensky to bylo dohodnut takto. A celý Patton na tom nemohl nic změnit. 

Tak se to snaží změnit po 71 letech svými bláboly nějaká  Štěpánová.