CHCEME ZŮSTAT SOUČÁSTÍ DEMOKRATICKÉHO SVĚTA


Nepřihlášený uživatel

/ #164 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:

2016-05-03 06:28

#163: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Vůdce má intuici, že. Šanghaj za kulturní revoluce, to je maso. Jen pro otrlé nadšence.  Škoda, že zničehonic nechodí linky.

S intuitivními přístupy daleko nedojdete. Ani výchozí situaci přesně nepopíšete. Natož abyste nalezli správné řešení. 

V obou těchto aspektech je britská většinová demokracie podstatně spolehlivější. Víc lidí víc vidí. A přesněji. Všechna tři zde zmíněná  města jsou exemplárními ukázkami blahodárného vlivu britské většinové demokracie.

----------------------- -------------------------- ----------------------------------- ----------------------------------------- ----------------

   Šanghaj je prastaré historické město. V ústí veletoku, který ho obří dopravní sítí svých přítoků spojuje  s obrovskou zemí.  Hong-Kong byl původně jen skála v moři, opatřená výsadou britské většinové demokracie.

Ale i v Šanghaji se projevil výrazný britský vliv. Wikipedie takto praví:

"První zmínka o místě – tehdy zvaném Chua-tching (華亭) – pochází z období dynastie Sung (960), záhy se zde rozvinul přístav, který si roku 1074 vysloužil zřízení vlastního berního úřadu. Roku 1553 bylo město opatřeno hradbami na ochranu proti pirátům. I když počet obyvatel časem vzrostl ke 200 000 a kromě obchodu se ve městě rozvíjela textilní výroba, zůstávala Šanghaj přístavem pouze oblastního významu. Situace se změnila v 19. století, kdy strategická poloha při ústí největší čínské řeky učinila ze Šanghaje jedno z hlavních středisek obchodu se Západem.

Nankingská smlouva, kterou roku 1842 po prohrané první opiové válce uzavřela Čína s Británií, stanovila Šanghaj jedním z pěti smluvních přístavů, které mají být otevřeny mezinárodnímu obchodu. V Šanghaji vznikla cizinecká čtvrť, nepodléhající čínským úřadům (od roku 1854 spravovaná tzv. Šanghajskou městskou radou), která se stala vstupní branou západních vlivů do Číny. Počet obyvatel výrazně vzrostl za tchajpchingského povstání v 50. letech 19. století díky přílivu uprchlíků, kteří se z okolního venkova uchylovali pod ochranu cizinecké čtvrti; podobná situace se opakovala za boxerského povstání roku 1900, kdy město překročilo hranici jednoho milionu lidí...."

(" No links allowed! " )