ZA ZACHOVÁNÍ HOSTINCE U ČERNÉHO VOLA

Vzpomínám na chvíle reálného socialismu, kdy Černý vůl byl neskutečnou oázou a azylem všem, kteří o to stáli, místem, které jakoby zázračným způsobem vzdorovalo šťastnému budování radostných zítřků. Scházeli se tam pod výmalbou Pepy Vosola a sbírkou pivních plechovek nejen všichni Hradčaňáci a Malostraňáci, jezdilo se tam z celé Prahy, ale i z ostatních koutů Čech, Moravy i Slovenska. Neopakovatelný genius loci, který dal vzniknout Malostranským humoreskám Karla Pecky zaplněný figurami i figurkami z Hradčan a Malé Strany, filozofy, kumštýři a štamgasty. Scházeli se zde k bouřlivým disputacím Ruda Zeman, Tomáš Brunclík, profesor Karel Kosík i Karel Pecka, který chodil z Nerudovky na tramvaj na Malostraňák a vyjel na Pohořelec, odkud to bylo pěšky jaksi blíž. Občas sem zabrousil i Bohumil Hrabal a Josef Škvorecký si zde odbyl neoficiální přijetí po návratu z emigrace, když to oficiální se konalo o kousek výš v Památníku národního písemnictví. Všechno to fotil Zdeněk Teichman a občas Standa Tůma. Společnost bavil "Tříprsťák" Maria Meky, který topil v nedalekém hotelu Savoy, kde občas ve vyhlášené hotelové vinárně Žumpa pokračovaly načaté večírky, pokud se nepokračovalo Nerudovkou přes Sluncovy, Bonaparta, Kocoura do Besedy nebo do Rubínu. Sochař Pepík Adámek si dával u Vola svůj malý nebo velký komplet: malé pivo a velký nebo malý rum a trávil dopoledne, odpoledne i večer v debatách s malířem a restaurátorem Pepíčkem Steklým, který bydlel v jedné cimře bez příslušenství ve dvorku na nedalekém Novém Světě, večer jim často sekundoval malíř Karel Kramule z Úvozu. Občas se zastavil Jan Švankmajer s ženou Evou, čas zde trávili architekti Walda Kudrna, Honza Kramule a Milan Filipský, novinář a spisovatel Rosťa Sarvaš, malíř Přemek Šmíd a řada dalších, u pultu stával pan profesor Pavel Preiss, který si pravidelně odskakoval z nedalekého Šternberského paláce na pivko a panáčka. V pátek večer se hospoda zaplnila sousedy starousedlíky z Hradčan (kde jim je dnes konec?), v neděli večer kumštýři a kamarádi: fotograf Honza Reich z Nového Světa, malíř, sochař a restaurátor Jirka Švec, zvaný Starosta z Pohořelce, malíř a restaurátor Jirka Říha a další a další: Franta Koudelka, Andula Slavíčková, Honza Heller, Olda Jelen, Vláďa Moutelík, Vojta Kokeš, byl by to dlouhý seznam. Kolem nás poletovali s pivem Marcel a Luděk a za pípou trůnil Bohouš Landergott. Ve středu se zde scházela Zlatá Praha s Jardou Kohákem v čele, distribuovaly se odtud ilegální Lidové Noviny, i když u kamen stála celá pátá správa STB. Občas se tu zastavila i Olga Havlová, když byl budoucí prezident ve vězení. Zakládali jsme tu s Kubou Krejčím a dalšími Sdružení občanů a přátel Malé Strany a Hradčan a po revoluci Slávek Halášek s Pepíkem Vomáčkou založili Spolek přátel Černého Vola, kterému se podařilo díky Tomáši Ježkovi hospodu vyjmout z malé privatizace, a tak zůstala zachována. Dlužno také podotknout, že výtěžek z hospody šel také na vedlejší Slepeckou školu, které spolek koupil mikrobus na svážení dětí a o který se za Jardy Indrucha starala Hradní stráž. Těch vzpomínek je moc. Byla by škoda, kdyby taková hospoda zanikla a stala se z toho jen další kýčovitá škubárna zahraničních turistů.