Za důstojný život mladých i seniorů

Je mi 80let a jsem nešťastná z toho, co se u nás děje.Zažila jsem válku, bylo mi 11let a grestapáci vtrhli domů, odvedli tatínka a maminku. Zůstaly jsme se setrou sami. Rodičw byli vyznamenání Vojenský válečným křížem. Táta vážil 45kg.Bojovali,jako tisíce jiných za vlast a češství. Co z toho? Druhá garnitůra našich vládců zase pošlapala to co víme, ale neokradli náš stát. Vše nám zůstalo, ale dnes? Vše je prodáno, rozkradeno a navíc my staří se třeseme, abychom alespoň důstojně odešli z tohoto světa. Překážíme, nejraději by nás utratili, ale nevědí, spíše si netroufají. Zatím. Jsem hrůzou bez sebe, když vidím bezdomovce.Většina za to ani nemůže, stačí něco nevědomky zaplatit a hned přijdou fenďáci. Jsme bez ochrany v neprávním státě. Je vůbec záchrana? Němcům se to nepovedlo a podívejte, my sami vyháníme své děti a vnuky jinam, kde se dá žít.Je to dlouhé, omlouvám se. Kéž by ty petice pomohly, chci doufat. Eva Krupičková