#165: - Re:

Milý pane (např. G nebo kafkovské K), soukromé vlastnictví je nedotknutelné, ale nevšiml jsem si, že by někdo chtěl p. Graubnerovi pozemky vyvlastňovat. Vy si ale neuvědomujete, že v demokratické společnosti platí nějaké zákony, např. stavební zákon a územní plán, že je rozdíl mezi územím určeným k bydlení (stavební pozemek) a určeným k dobývání nerostu. Je nás prostě na planetě 7 miliard a musíme spolu nějak vyjít, proto máme zákony, nemůže si kdokoliv dělat cokoliv třeba i na svém majetku. Kafemlejnování ("jak u blbých na dvorečku") o tom, že pozemky jsou moje a tudíž si s nimi budu dělat co chci (bez ohledu na stavební zákon), jsme skutečně slyšeli včera na jednání několikrát. Bohužel stavební odbor (p. Gruber) a starosta jdou p. Graubnerovi ve všem na ruku, byť před občany tvrdí opak. Firma pana Graubnera měla být už při stavbě plotu v rozporu s vydaným souhlasem vyzvána k zastavení neoprávněné stavby a k jejímu odstranění v přiměřené lhůtě. K této výzvě byl stavební odbor přinucen až tlakem veřejného mínění. Pokud firma stavbu neodstraní, měla by být trestně stíhána za maření úředního rozhodnutí. Ještě poznámka k arogantnímu jednání (odhlédněme od emocí z obou stran při včerejším ústním jednání) a hodnoťte činy: jak hodnotíte přehrazení historické cesty v rozporu se sliby a vydaným územním souhlasem a tvrzení, že cesta vlastně neexistuje?

#166: PS - Re: Mám toho v hlavě hodně

Víte, co je největší problém? Že se situace neřeší na základě platných zákonů,  případně konstruktivního dialogu, ale podle toho, kdo si co pamatuje, koho co naštvalo, kdo komu co slíbil, kdo by měl co udělat a hlavně kde co jaká bába povídala. To, že je plot nyní jinak, než bylo dohodnuto je samozřeujmě špatně. Co se týká vlastnického práva: Vážený, rozdíl mezi dobývacím prostorem a zahradou samozřejmě znám. Tím spíš, že se jedná o dobývací prostor, tu už dávno plot měl stát. Argumenty typu, že nikde neni napsáno, že se má lom zabezpečit plotem jsou úplně mimo mísu.  K oplocení cesty: Není páka, která by pohnula s majitelem pozemku, aby cestu, která je podle geometráku o několik metrů vedle, zpřístupnil. Dá se jedině vyjednávat a případně zabřemenit nebo odkoupit. Tvrzení, že cesta neexistuje je sice trochu expresivní, ale pravdivé - řídíme se přece podle zákonů a dat uvedených v katastru. Mně osobně spadl s oplocením lomů kámen ze srdce. Protože, když si představím, že si moje děti budou v partě hrát na srázu lomu a hecovat se, kdo dojde blíž nebo kdo tam rovnou skočí, tak mě mrazí. Ale dokud se prostě nestane nějaké neštěstí, tak tohle není pro nikoho argument, že? Ale navrhuji vám následující: Utvořte občanské sdružení a bojujte za lomy, za přírodu, za cestu. Uvidíme jak budete úspěšní.