Tvrdíte, že vás napadla skupina místních Romů kvůli vyplácení peněz jejich příbuzné. Jak k útoku došlo?

V úterý dopoledne přišla matka ženy, jejímž je obec opatrovníkem. Stála přede dveřmi a opakovala, že ty peníze patří jí. Tak jsem jí odvětila, že opatrovníkovi žádné peníze nenáleží. A na vyřízení příspěvku na bezmocnost, který jsem pro ni zrovna vyřizovala, si musí počkat. Nato přiběhla sestra té opatrované a křičela, že pro ni nic nedělám. Řekla to tedy poněkud expresivně. Poslala jsem je pryč, načež ona začala křičet, jestli se chci prát. Najednou nějaký vysoký muž, kterého neznám, rozkopl vrátka a dvakrát mě udeřil do obličeje. Manžel mě přišel bránit, ale on ho srazil na zem vedle přepravky s dřevěnými špalky. Ty pak po mém muži začal házet. Když jsem řekla, že zavolám policii, v tu chvíli všichni zmizeli.

Utrpěli jste nějaké zranění?

Naštěstí se nám nic nestalo. Ale já jsem po operaci oka, ten útočník se trefil vedle. Bylo taky velké štěstí, že muž upadl jen kus vedle schodu, mohl se uhodit do hlavy i o kamenný stůl.

O co přesně ve sporu o vyplácení peněz jde?

Rodina se ženy kvůli nemoci před dvěma lety zřekla. Předtím ji nechtěli, říkali mi, že když ji neumístíme někam do ústavu, přivedou ji ke mně domů. Soud nás určil opatrovníkem někdy v červnu loňského roku. Vše probíhalo bez problému až do doby, kdy byla žena přeléčená a vyřídila jsem jí důchod. Ten jí úřad vyměřil i zpětně, takže jí přišla na účet poměrně velká částka. Od té doby po mně začali její příbuzní požadovat peníze, které patří opatrované. Najednou tu nemocnou zase milovali a skončilo to tak, že chtějí opatrovnictví převést na sebe.

Vy jste proti tomu, aby opatrovnictví přešlo znovu na jejich rodinu?

Vůbec ne, napsali jsme na soud, aby obec zbavil opatrovnictví. Už jsem jim i volala, aby to řízení urychlili.

Řešila obec s touto rodinou v minulosti nějaké problémy?

Právě že vůbec nebyly. To, co se stalo, bych od nich nikdy nečekala a o to víc vás to zasáhne. S těmi lidmi jsem normálně jednala na úřadě a snažila se jim pomoct. Otec s matkou té nemocné ženy celý život pracovali. Horší to je v případě jejich syna, který nepracuje a pracovat asi nebude. Starosta mu dokonce zařídil práci, ale on tam nechodil.

Máte po úterní události strach?

Mám velký strach. Špatně vidím, takže když jdu po ulici a proti mně někdo jde, nepoznám ho. Teď se bojím, jestli to nejsou nějací útočníci, kteří si to přišli se mnou vyřídit. Doufám, že už k ničemu nedojde, ale na druhou stranu, když si troufli a přivedli si jednoho, proč by si příště nemohli přivést dva tři.