Představená architektura nejenže svědčí o neschopnosti developera a architekta stavět tak, aby pražská atmosféra nebyla narušena - svědčí přímo o vůli vytvořit disharmonii.

Na světě je samozřejmě velmi mnoho inteligentních lidí, kteří odmítají pojímat věci v souvislostech, analyzují danosti (v tomto případě domy) bez vzájemných vztahů - takovým lidem posléze nemusí "maršmeloun" v nejzapadlejší části Starého města vadit. To ale neznamená, že je neochota snílků, "staro"milců a synteticky smýšlejících lidí nějakou úchylkou, které by bylo zapotřebí se zbavit.

Jestli nás přítomnost takových domů na Starém městě trápí a ruší, nejedná se o žádnou jurodivost. Svodoba jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Developer může mít svobodu stavět na volných parcelách, i v lukrativních místech, ale vzhled jím postavených budov s jeho pragmatickým záměrem nijak nesouvisí. Ale vstupuje-li do naší svobody udržet dědictví po předcích i v širších kontextech, nelze to akceptovat.

#24: Max Hutar, průvodce Prahou - Co s takovou provokací 

Velmi správně Maxi...

Ještě by mě zajímalo, kolik musí jeden "věnovat" odboru památkové péče, aby byl jeho projekt veřejně (sic!) označen jako architektonicky vhodný.