#47601: -  

 A co to jako bylo sakra za život?! V totalitě jsem prožil skoro 40 let, 40 let bez možnosti se nějak seberealizovat, cestovat, studovat a především říkat to, co si myslím. To všechno jsem kromě krátkého období za Dubčeka dělat nemohl. Když mi bylo na jaře roku 1968 18 let tak jsem navštívil Vídeň a rakouské Alpy, bylo to všechno nádherný, kdo by si pomyslel, že ta doba vezme tak rychle za své... :( S koketováním se západem i díky mé hlouposti po invazi v srpnu jsem se na 21 let musel rozloučit! Sám jsem byl optimista, věřil jsem, že během pár let se SSSR rozpadne a my se staneme zase svobodnými a dočkáme se skutečné demokracie, kterou tu máme dnes, namísto toho jsem stal svědkem toho, jak kvalitní profesoři a vyučující na vysokých školách museli opouštět své pozice a nahrazovali je ti karieristé. Ve třeťáku jsem se rozhodl skončit, neboť jsem nesouhlasil s tím, co se na mé fakultě, kde jsem studoval, děje. Vysokou školu jsem dodělal až po revoluci. Dnes je mi 65 let, půlku života jsem pracoval jako pomocný dělník, po revoluci jsem začal podnikat, a tak mohu říct pro mě se změnilo všechno! To, že se pro vás nezměnilo nic, je jen a jen vaše chyba. Mně bolševik zníčil rodinu, otec se po několika výsleších zhroutil a zakrátko se předávkoval léky a zemřel, nemohli jsme mu s matkou nijak pomoci. Takže tak!

PS: Ještě jednou říkám, že neopustit tuhle zem v 68 byla má největší chyba, co jsem udělal.

#47603: Vojtěch - Re:  

 V roce 1999 jsem měl úžasnou práci v nadnárodní společnosti na západě. Lehkovážně jsem jí vyměnil za návrat do vlasti. Byla to obrovská pitomost.