#57071: - Re: Re:  

 Vaše vyjádření má pouze vadu v tom, ne neodpovídá skušenosti lidi svobodných, kteří si vlastnictví veřejného prostoru chrání bez ohledu na finanční zdroje. Demokracie jim k tomu především na západě dává dostatek nástrojů. 

Tedy jak správně reagoval jiný přispěvatelí, váš pohled je pohledem bolševika nebo nácka na svět, je to smutné, ale je to tak. Nedivím si, že jste s takovým názorem volil marx-leninského komunistického nácka Miloše Zemana, který je vůbec největším zlodějem nominálním i morálním (veřejného prostoru) který se tu kdy po revoluci objevil. Nedivím se dokonce ani, že jste nepoznal, že je Miloš Zeman marx-leninský komunistický nácek a jsem přesvědčen, že byste mi tvrdil, že je to demokrat a pravdomluvnost sama, přestože byste žádný argument k takovému tvrzení neměl. 

#57075: - Re: Re: Re:  

 Náhodou mne překvapilo, že se jaksi drží svých volebních slibů a víceméně nejspíš úspěšně odblokoval přísun čínských investic do Čech. Není dobré si svazovat obchod politickými a sankčními bariérami. Nakonec Kuba dlouhodobé sankce do dnes ustála (Castro je tam pořád váženej a brácha Raul to má zatím ještě v ruce) a byly to USA co nakonec sankcím povolily z jiných strategických důvodů. Věřím, že to chce čas a i v Číně se časem právní systém uvolní lidským právům blíže, a napomínat ji k tomu někým zvenčí nepovede patrně k ničemu.

Kdyby sunitská a šítská hovada jednou dospěla k vzájemné toleranci to by bylo záhodno úplně maximálně, ale žádná síla ani hospodářská sankce takový vztah nikdy nenavodí.

Jsem ostatně zastáncem názoru, že ve státě by záležitosti vzdělání a víry na jedné straně, otázky státu a práva na další straně a otázky hospodářské na třetí straně měly mít každá dostatečnou míru autonomie. Pro otázku víry a vzdělání by měl platit princip svobody. Pro otázky státně právní princip rovnosti. Pro otázky hospodářských procesů pak princip bratrství a solidarity.

Že není pan Zeman vzorem velkého demokrata pro vaše doměle důležité požadavky mne skutečně netrápí. Vím že požadavkům v předchozím odstavci je v mnohých ohledech rovněž vzdálen, ale pokud nejsou tyto tři principy udržovány v rovnováze, vždy to vede ke kolizním stavům a docílit zmíněné rovnováhy považuji za ideál, nelze ho ovšem docílit mocenskou silou, ani direktivami lidem, co nedospěli vědomím k tomu, aby se snažily tento stav naplnit. 

Totality a diktatury vznikají rovněž proto, že například hospodářský článek, nebo duchovní natolik zbobtnaly, že potlačují články zbývající. Zbobtnání hospodářského článku se projevuje v převaze vlády korporací a všepožírající korupce. Zbobtnalý článek duchovní se projevuje např. v autoritářských islámských státech a stavem, kdy duchovenstvo šikanuje zbytek společnosti. Zbobtnalý státně právní článek jako častý následek zbobtnání oněch předchozích se výrazně projevil v socialismu. V momentě, kdy Čína přestala svoje hospodářství brzdit politikou motivovanými diraktivami, začalo se jí daleko lépe dařit, než v době Mao-ce tunga, kdy každý rolník dostal za úkol vyrobit jisté množství oceli v primitivních vesnických podmínkách. Měla by ale časem dospět k tomu, aby její občané měli časem více svobody v oblasti duchovně vzdělávací. Ale i v této oblasti je na tom přece jen o trochu lépe, než v době Maa. Rovněž Putinovo Rusko je na tom v této otázce mnohom lépe, než v době SSSR, i když i tam, po divokých Jelzinovských privatizacích, musel opět přijít na řadu silnější stát. Příklady nerovnovaáhy a jejich důsledků pak můžete vypozorovat v každém státě v jiné podobě. 

Ovšem i v rovině vlivů států na sebe navzájem tyto zákonitosti platí, politické sankce šněrující mezinárodní obchod jsou vždy chybou podobně, jako celní bariéry. 

Ne nejsem ani nácek ani komunista. Amerikanistickou verzi demokracie ale nemám důvod výrazněji chválit.