#157: - Re: Re:  

 Bývalá hladomorna je zazděná už od třicetileté války a slouží jako věčná ložnice mrtvých vojáků. Když Švédové obléhali Kost, vypukl zde mor a mnoho členů hradní posádky opustilo zemi živých ne rukou nepřítele, ale kvůli hrozné nemoci. Kdoví, kam putovaly jejich duše – každopádně problémem zůstalo, co s těly. Pohřbít je do pískovcové skály nešlo a vynést ven – to by znamenalo ukázat slabost nepříteli, tedy „sebevraždu“. Nezbývalo než mrtvé vojáky shodit do hladomorny a zazdít. Bude to čtyři sta let, co netknuti odpočívají ve hradním sklepení. (web hradu)

Jiří z Poděbrad v letech 1467 a 1469 Kost obléhal, ale nakonec v obou případech došlo k uzavření příměří.

#159: - Re: Re: Re:  

 A kruci. Zvonka to vyzerá, ani keby prístup dnu viedol iba cez hasičský rebrík. Alebo rumpál. Keď sa otočí horizontálna osa  mechanizmu na bráne, skala sa zacelí. 

Vidzme rad originálnych nápadov.  Monumentálna strecha veže? Kdeže. Iba taká tenká, z malej kaplnky. Hrad zaliehol do zákopu. Pod úrovňou okolitej roviny. Ale vidí. Ani ponorka periskopom. Zo strechy veže, a tá má podobu malej salaše. Alebo možno kostolčeka pri cintoríne. Tvári sa, že je domček dakde  nahore. Na okolnej rovine. Ona vôbec nie je vršok vysokej veže. Ako ste mohli prísť na takú chumajinu. Azda vám nehrablo?

Brána?  Keď ju prejdete, budete mať namierené zvonka neviditeľné kuše alebo dlhé luky v chrbte,  a -  druhá brána bude do kopca za ostrou zákrutou.

"Stavebné úpravy prebiehali zakaždým s příchodom nových majiteľov...1635 horelo... zastrešenie veľkej veže: začiatok 18. storočia... hrad opäť vyhorel v priebehu WW2..."

"Vodné toky vytvorili v tom miestě tri mohutná údolia, zaplavené močiarmi. " To nie je presné. Skôr široké kaňony.  So zvislými stenami....   

Crécy, 1346. 26. august, deň smrti dvoch českých kráľov. Agincourt, 1415: