Svobodně nadáváme na EU, která nám do rozpočtu přispívá i 190 miliard ročně. A plazíme se kvůli slibu 45 miliard pro několik oligarchů, kteří jen cosi prodají.

Evropská třída s vyvěšenými českými a čínskými vlajkami, zásahy proti vyvěšování tibetské vlajky, podlézavý projev prezidenta Zemana pro čínskou televizi – navíc zcela v rozporu s vládní koncepcí zahraniční politiky…Kdepak, to ani omylem není tzv. Realpolitik: tuto tvrdě realistickou (= bezhodnotovou) obchodní politiku lze kupodivu dělat i bez sebeponižování. Nic proti obchodní spolupráci s Čínou, ale vůně peněz přehluší vše. Takže to s našimi „hodnotami“ asi nebude tak slavné.
Z mnoha aspektů hodných komentování napíši jen pár poznámek na téma zmatené prezentace české zahraniční politiky, sebeponižování a lidských práv.

(1) Zmatená prezentace české zahraniční politiky. V rozhovoru pro čínskou televizní stanici CCTV prezident Zeman řekl: „Bývalá vláda byla velmi poddajná tlaku Spojených států a Evropské unie. Teď jsme opět nezávislou zemí a tvoříme zahraniční politiku, která je založena na našem vlastním národním zájmu.“
V bodu 3 aktuální koncepce zahraniční politiky ČR (2015) se ovšem píše: „Základní rámec pro uskutečňování české zahraniční politiky představuje Evropská unie … Hodnotové východisko české zahraniční politiky představuje naše příslušnost k euroatlantickému prostoru, jejímž institucionálním výrazem je především naše členství v EU a v NATO.“ Tuto naši suverénní koncepci pan prezident interpretuje jako poddajnost tlaku USA a EU. Rozumím-li správně prezidentovým slovům, „jsme opět nezávislou zemí“, pak soudím, že indispozice páně prezidentova postoupila natolik, že se mu zdá, že jsme už vystoupili z EU a NATO. A o jaké „nezávislosti“ to mluví?

Energeticky závisíme na Rusku, vojensky na NATO, ekonomicky na exportech do eurozóny – změnilo se v poslední době něco? Bude se zásadně měnit diverzifikace našich exportů a příliv investic?

Pak je třeba ohlídat, aby čínské spekulativní investice nezpůsobily naši závislost ve strategických věcech, jako je energetika, na čínských komunistech. A když jsme kvůli našim horníkům ochotni ničit si životní prostředí (prolamování těžebních limitů), měli bychom se ujistit, že kvůli našim ocelářůmnedostane Čína statut člena Světové obchodní organizace. Pak by totiž čínská ocel, subvencovaná nízkými čínskými platy, tu naši českou vytlačila ze světového trhu: nepochybuji o tom, že toto JE jeden ze strategických čínských cílů.

Jistě nedošlo k žádné změně české zahraniční politiky a ze Zemanovy strany jde jen o orientální předklon před čínským císařem (doufejme, že v dobré snaze přilákat čínské peníze). Že z těchto výroků musí mít radost především pan Putin, nelze pochybovat, stejně jako o tom, že radost cara Vladimíra leží Zemanovi na srdci až v první řadě – viz jeho servilní návštěvy Soči a Moskvy.

Kde je ten Zeman, který na začátku mandátu vyvěsil na Hradě unijní vlajku? Už tehdy to byla fraška?

(2) Lidská práva. Zákon o protiprávnosti komunistického režimu č. 198/1993 Sb. prohlašuje komunistický režim panující v Československu 1948-1989 za „zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný“ a je nepochybné, že co do lidských práv není současný režim v Číně o nic mírnější. Za text, jako je tento, bych v Číně šel rovnou do vězení. Přesto se čínskému reprezentantovi tohoto režimu uchystalo přivítání hodné nejlepšího přítele a zachránce.
Česko opět udělalo krok od svého profilu obhájce lidských práv v zahraniční politice. Prezidenti Havel a Masaryk musejí v hrobě křičet o pomoc.
(3) Sebeponižování a orientální tanečky v předklonu. Když přijel do Prahy prezident Obama, viděli jsme billboardy napsané v angličtině (Celá zem Vás vítá!) a teprve poté česky neutrálně „Vítejte v České republice“? Měli jsme pražskou Evropskou třídu ověšenou americkými vlajkami? Ne? Tak proč teď?

Vztah k Číně je jistě důležitý ekonomicky, ale rozhodně ne zásadně, zásadní jsou pro nás západní trhy. Když jsme takto neoslavovali představitele USA, jimž vděčíme minimálně za osvobození části území od Hitlera a nepřímo od komunistů, tak proč tak servilně oslavujeme arcikomunistu? Pamatuji si ze svých žákovských let, jak stejná ulice byla ozdobena stejně rudými vlajkami, a už tehdy jsem doufal, že to ponížení jednou skončí!
A tak českou lidskoprávní čest zachraňují alespoň partyzáni, kteří v duchu velikonočních tradic použili nejen barevná, ale barvící vajíčka k dobarvení rudých čínských vlajek. Hlavní problém není v tom, že tito lidé poškodili čínské vlajky (vandalství obecně absolutně nepodporuji), ale v tom, že jsme dovolili, aby se na stožárech ty vlajky, symbol krve a komunistického teroru , vůbec objevily.

Dvacet pět let žijeme ve lži, že jsme se dostali z východní sféry vlivu? Opravdu má tohle být „čas pohlédnout realitě do tváře?“ Takhle jsme to chtěli?