#102615: -  

 Problém je v tom, kdo je kupoval. Pokud to byl vlastník firmy, tak ten může půjčovat své vlastní firmě pouze za tzv. úrok obvyklý viz. jeho definice v ČNB. 

Nic složitého na tom není. Finanční úřad toto měl dávno v hodnocení zohlednit a daně doměřit a to především soudruhovi Burešovi, který je nejspíš s jeho 1,5 mld. opravdovým unikákem a přeborníkem. 

#102620: - Re:  

Klíčovým momentem je způsob výpočtu daně z příjmu u některých typů příjmu, u kterých se používá tzv. srážkové daně. Způsob výpočtu byl stanoven v roce 1993 a až do roku 2011 s tím nikdo neměl žádný problém a všichni řádně platili příslušnou daň. Ale protože lidé jsou od přírody zvídaví a kreativní, všimli si úředníci v ZUNO Bank (která v té době patřila do rakouské bankovní skupiny Raiffeisenbank), že metodika výpočtu daně a způsob zaokrouhlování umožňují, při dostatečně malém úroku, dosáhnout nulového zdanění. ZUNO bank proto uvedlo na trh spořící bankovní vklad, u kterého se úroky připisují denně a díky zaokrouhlování se neplatí žádná daň. ZUNO tím získala oproti ostatním bankám konkurenční výhodu, ale protože ten efekt „nedanění“ fungoval jen do výše vkladu 127 500,- korun, tak se do toho ostatní banky nepouštěly (a úroky dál připisovaly měsíčně nebo čtvrtletně), mimo jiné i z přesvědčení, že pokud by se „nedanění“ masově rozšířilo, tak to ministerstvo financí všem promptně zatrhne (což se nakonec stalo). Ale pomyslný džin z láhve byl vypuštěn a kreativní bankovní úředníci (jasný protimluv) zjistili, že stejný efekt „nedanění“ by byl dosažen u dluhopisů, které by měly dostatečně nízkou nominální hodnotu, např. jednu korunu. A na trhu se objevily první tzv. korunové dluhopisy. Stále to byla ale záležitost několika emitentů (vydavatelů) dluhopisů. Změna nastala v okamžiku, kdy se ministerstvo financí rozhodlo vydávat korunové dluhopisy pro občany. Korunový nominál zvolilo ministerstvo proto, aby mohly být vydány tzv. reinvestiční dluhopisy, kdy se výnos nevyplácí, ale investorovi jsou připisovány na účet nové dluhopisy. Na dotaz, jak bude výnos u korunových dluhopisů daněn odpovědělo ministerstvo, že stejně jako u jiných korunových dluhopisů, tedy nijak. A v ten okamžik se s korunovými dluhopisy „roztrhl pytel“. Protože si ministerstvo svou chybu uvědomilo, tak jako takzvaný přílepek do nepříliš související novely zákona o investičních pobídkách „vpašovalo“ novelu zákona o dani z příjmu, která „nedanění“ výnosů zarazila. Ale až k datu 1.1.2013, s tím, že u emisí vydaných do 31.12.2012 budou výnosy nedaněny a „nedanění“ bude možné po celou dobu života dluhopisu, tady až do doby jeho úplné splatnosti. A to může být 5 nebo 10 nebo taky 20 i více let! Proto se všichni snažili vydat co nejvíce dluhopisů do konce roku 2012, aby si tak zajistili výhodný daňový režim i do budoucích let. Takže tady dnes máme několik set emitentů (vydavatelů) korunových dluhopisů (patří mezi ně i Agrofert) a několik desítek tisíc investorů do těchto dluhopisů (patří mezi ně vedle běžných občanů i řada politiků a různých firem a institucí, včetně České televize, některých měst a obcí nebo i různých církví). A tím je celá pseudo kauza s korunovými dluhopisy uzavřena a panu Moravcovi by to měli jeho odborní poradci vysvětlit, aby příště nevyvolával zbytečné a nesmyslné emoce.

Vedle těchto aspektů a nezávisle na daňový režim korunových dluhopisů, je ten, kdo prodává dluhopisy (obvykle emitent nebo zprostředkovatel) povinen zjistit původ peněz investora (vyplývá to z přísné legislativy ohledně zamezení praní špinavých peněz), finanční úřad je povinen přezkoumat adekvátnost použitých úrokových sazeb (výnosů dluhopisů), zda se nejedná o daňový únik, atd. Vzhledem k tomu, že většina emisí korunových dluhopisů byla vydána koncem roku 2012, tak byly určitě všechny tyto aspekty opakovaně u všech emisí a všech emitentů přezkoumány a příslušní hříšníci potrestání, případně odsouzeni.