#14078: - Re: Re:  

Má-li demokracie fungovat, pak musí nezmanipulovaní lidé hlasovat pro určitý návrh a výsledek musí být akceptován vládnoucími strukturami. Takto se praktikovala ve starém Řecku a dnes ve Švýcarsku.
Jiné formy se pokud vím historicky neosvědčily, neb byly zneužívány. Nálepka "demokracie" se ale úspěšně používá dál. Socialistické státy dokonce vymyslely "lidovou demokracii".

#14086: Čech z Prahy - Re: Re: Re:  

    Hlasování tedy musí být tajné. Vítězný návrh není jediný uvažovaný; je nejlepší z nabízených řešení.  Ostatní putují do popelnice dějin jakožto diagnostikované omyly. Přinejmenším do příští volební kampaně. Třeba je někdo opráší, opraví a tentokrát vyhraje.

  To znamená,  že ve volebním okrsku musí jít jen o jediný mandát.

  K tomu, aby demokracie fungovala uspokojivě, je nutné a stačí, aby sestavená vláda vydržela po dobu trvání mandátu.  Systém, ve kterém vlády padají samy od sebe, Itálii jmenovat netřeba, takový systém je opakovaně prokázaně neživotaschopný. Zde autoři ústavy spáchali zmetek, který celou zemi trvale poškozuje.

     Nemluvě ani o zahraničních vztazích. Empiricky byly zjištěny dvě praktické varianty. Buď se mění vlády,  ale zahraniční politika zůstává, anebo se mění zahraniční politika, ale zůstává vláda.

      Změna zahraniční politiky  konstatuje, že se dosud něco dělo špatně. Anebo že se něco začne dít špatně. Případně obojí.  Ať tak či tak,  varianta a) je čitelnější a příjemnější pro všechny. Už proto, že nutně musí být správně. 

     I z tohoto důvodu je tedy důležité, aby rozhodnutí voličů bylo správně interpretováno. Pokud možno nejlépe možně.

    Jednomandátové obvody používají Švýcaři a Britové. Směs jednomandátových a vícemandátových obvodů měli nebo mají Japonci, kteří v tomto systému nenalezli mnoho štěstí. Japonci poslance, kteří prohráli v jednomandátovém obvodě, ale postoupili díky paralelní kandidatuře v obvodu vícemandátovém, označují jako zombie, a trvale usilují o redukci počtu vícemandátových obvodů.

    Britský volební systém je označován jako systém relativní většiny: mandát získává kandidát s největší podporou voličů. Volby jsou jednokolové.

    Pointa systému demokratických voleb tak, jak je provozují Britové,  vězí ve skutečnosti, že má oporu v základní teoretické poučce počtu pravděpodobnosti. Bernoulliho teorému, nebo tak nějak. Jacob Bernoulli pocházel ze Švýcarska, a tuto větu se svého času pokoušel dokázat dvacet let.

    Jako že když jako Francis Galton necháte návštěvníky chovatelské výstavy hádat, kolik váží mrtvé dobytče, pak jejich tipy zprůměrujete,  zjistíte s úžasem, že je to prakticky přesně správně. Nebo, že nezávislí internetoví poradci jsou po zprůměrování přesnější, než specialisti zpravodajské služby.

      Jinými slovy, volič jako celek je vševidoucí, a pokud jeho názor není úmyslně znehodnocen, je i nejpřesnější. Rozhodně je přesnější, spolehlivější a trvanlivější, než kdokoli samostatně. To je důvod, proč jej demokracie čas od času používá jako nejvyššího arbitra. To je důvod, proč jsou demokracie nejsilnější. To znamená, že některé demokracie jsou- až na drobné, ale korigovatelné nedostatky- nejlepší formou vlády. A to je zase důvodem, proč bedlivě přezkoumat, zda demokracii celou dobu někde brutálně nekurvíme. Jako ti chaoti a zloději Italové. Případně ti imbecilové Francouzi.

   Ostatně už Masaryk mluvil o Kocourkově a Hulvátově.  A nestalo se, že by tuto - ani vnitřní, ani vnější - formu kdykoliv a jakkoliv podpořil.