MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#131776

2018-06-11 21:47

Stále více lidí se ptá, proč zbrojit, kolik a za kolik. Zbrojit, či nezbrojit, toť otázka. A proč zrovna 2% z HDP (hrubý domácí produkt)? K těm dvěma procentům se naši politici zavazovali už roku 1996, než jsme byli přijati do NATO, takže nic nového pod sluncem. A proč americký prezident Trump začal vykřikovat požadavek 4 %? Ono se vlastně jedná o několik otázek. Především proč se zbrojí a proč máme najednou zbrojit dvakrát víc, než dříve? A samozřejmě nelze přehlédnout souvislosti a vazby, protože jsou nejdůležitější. Článek bychom mohli nazvat: USA a jejich dvě procenta v souvislostech. Je zajímavé, že naši bojechtiví politici obvykle řeční o procentech HDP, které musíme dávat na obranu, ale snaží se neuvádět konkrétní čísla, nebo jen to nepatrné zvýšení a pouhých několik miliard.

Samozřejmě za vším je třeba hledat peníze. Americká ekonomika se potácí i s dolarem jako světovou krycí měnou v hluboké krizi a roste nespokojenost obyvatel. Na bojištích v Iráku a Afghánistánu trvá válka 17 let. I s pomocí slouhů a trotlů z EU, kteří bojují cizí války, je pozitivní výsledek v nedohlednu. Zároveň v USA narůstá bílý útěk z měst, kde roste počet agresivních příživníků. Typickým příkladem je Dettroit, kdysi průmyslové město, odkud odešla třetina obyvatel, kolem 700 000, v naprosté většině běloši a nechali tam bez náhrady svoje domy, které obsadili černoši, jimž vláda platí vodu a elektřinu a dodává zadarmo platební karty na nákup potravin. Obraz multikulturního eurokoncentráku blízké budoucnosti. Americká společnost je v takovém stupni rozkladu, že ji lze dát dohromady pouze strachem a válkou. Jinak by se rozeštvaní občané mohli bez ohledu na barvu pleti naštvat na svoje vládce.

Nejvýnosnější součástí strojírenství s nejvyšší mírou přidané hodnoty je vojenský průmysl. Lépe je na tom z hlediska zisků pravděpodobně pouze energetika, farmacie, spotřební elektronika mobilů pro rozvoj digitální demence a samozřejmě obchod s drogami. Nicméně o moc víc ropy, zemního plynu, předražených léků a mobilů (čínské výroby) se už neprodá, zvláště v chudnoucí americké i evropské společnosti. Nanejvýš migrantům z Afriky, kterým to zaplatí evropští hostitelé. Proto je třeba prodávat co nejvíce zbraní, nejlépe do zahraničí, aby se zvyšovaly příjmy státu. USA jsou globálně zdaleka největší výrobce i exportér zbraní. A nelze zapomínat na fakt, že vynáší nejen prodej. Předražené mobily se po pár letech vyhazují, ale předražené tanky a letadla nikoli. Obzvláště, když za ně spojenci zaplatí podstatně víc, než americká armáda. Stačí se podívat, za kolik dodávají američtí výrobci vojenská letadla do Saúdské Arábie a pro americké letectvo.

 

 

Provoz, opravy a modernizace zbraňového systému (například letadlo, raketový systém, tank, bojové vozidlo pěchoty, systém elektronického boje, zjednodušeně něco složitějšího a sofistikovanějšího, než puška, nebo auto) v průběhu životního cyklu, který je zhruba třicet let, místy i delší, stojí zhruba dvojnásobek, někdy i trojnásobek původní kupní ceny. To vše z velké části zajišťuje výrobce. Je to dlouhodobý business. Proto se vyplatí dodávat koloniím i ojetou techniku, případně i zdarma. Ojetá je poruchovější, takže náklady na provoz a opravy budou vyšší. Samozřejmě budou třeba modernizace zastarávajících systémů, nejlépe každých deset let, a náklady na ně mohou dosáhnout i více, než poloviny původní kupní ceny. Se započtením inflace zcela určitě a dvě modernizace stojí zhruba tolik, co nákup nové techniky. V převážné většině případů je opět zajišťuje výrobce. V rámci amerických akvizic výzbroje jsou modernizace pro americké ozbrojené složky již přímo kalkulovány jako programy předem připravené modernizace.

 

Především musím konstatovat, že dvě procenta z HDP na zbrojení nejsou nijak extrémní číslo. Stačí se podívat do historie. Československá republika vynakládala v období mezi světovými válkami na armádu kolem 14-16 % státního rozpočtu, což není HDP. Poměr byl zhruba 3:1. Zjednodušeně vydávala ČSR na obranu ročně kolem 4-6 % HDP. Důvodem byly především předražené dodávky od domácích zbrojovek, které prodávaly armádě výzbroj za ceny dosahující místy až dvojnásobné ceny ve srovnání s materiálem pro export. Tak trochu to připomíná neustále rostoucí světové ceny elektřiny pro obyvatele našeho státu a stejné ceny pro Němce s jejich trojnásobnými platy.

V roce 1921 byl vojenský rozpočet ČSR 1,2 miliardy korun, o rok později a v následujících letech se pohyboval kolem 3 miliard korun. V období 1927-1936 byl v průměru 1,4 miliardy korun. V roce 1938, kdy kriticky vzrostlo ohrožení republiky, to bylo 2,3 miliardy. Mimo to bylo na obranu každoročně přesouváno dalších 84 milionů ročně a od roku 1934 520 milionů v rámci takzvaného mimořádného rozpočtu na obranu. Další finance na obranu směřovaly z jiných resortů, především vnitra a školství v rámci přípravy obyvatelstva na válku. Pár miliard přišlo v rámci sbírek od občanů, kteří chtěli bránit vlast. Nakonec veškerou výzbroj a další materiál, s výjimkou té, která zůstala armádě nové slovenské republiky, dostal zadarmo Hitler díky našim demokratickým spojencům. Jen bych dodal, že Československo muselo zaplatit spojencům mezi světovými válkami 41,7 % rakouských a 17,3 % maďarských dluhů a k tomu 750 milionů zlatých franků Francii jako takzvaný Československý osvobozovací dluh. Spojencům, za které umírali naši vojáci v Srbsku, Francii, Rusku a Itálii.

 

V době studené války, což je i současná realita na pokraji horké války, vynakládala ČSSR a ČSFR na obranu například v roce 1966 celkem 10,296 miliard korun (20,57 % osobní výdaje, 13,88 % provoz a údržba techniky, 5665 % nákupy, 4,0 % výstavba a 4,90 % výzkum a vývoj). V roce 1972 to bylo již 17,534 miliard, přičemž rostl podíl výdajů na výstavbu, zatímco poklesly nákupy a výzkum.

V roce 1989 to bylo 35,062 miliard, přičemž narostly osobní výdaje a náklady na provoz a údržbu. V té době vrcholilo zbrojení a studená válka mezi NATO a Varšavskou smlouvou. Poté následoval prudký pokles daný postupnou likvidací armády. V roce 1993 to bylo jen 22,802 miliard, ale reálně ještě méně, protože došlo k devalvaci koruny direktivním rozhodnutím ministerstva financí, jednak vysokou úrovní inflace. Prudce narostly především osobní výdaje a propadly se nákupy, výzkum a vývoj. V roce 1997 to bylo 27,582 miliard. Například v roce 1994 byly výdaje resortu obrany 27,01 miliard, přičemž státní rozpočet dosahoval výše 380,1 miliard a HDP 1,143 bilionu korun. Podíl výdajů resortu obrany byl 7,1 % státního rozpočtu a 2,13 % HDP. Poté již náklady na obranu klesaly, například v roce 1999 to bylo 1,97 % HDP. Nicméně nesmíme zapomínat na inflaci, která výše uvedená čísla relativizuje směrem dolů. Inflace dosahovala roku 1993 vysokých 20,80 %, následujícího roku 10,00 %, ale v roce 1999 jen 2,30 %.

Poté inflace klesla, ale situace se vrátila po Singerově devalvaci koruny, čímž vzrostly ceny dováženého zboží, včetně výzbroje pro armádu a samozřejmě platby a dlouhodobé splátky za ni, protože se platí v dolarech, nebo eurech. Singer dal všem dovozcům cizího zboží, včetně dovozců zbraní, pořádně vydělat, na náš účet. Propaganda vykřikovala, že Singerovo finanční a ekonomické veledílo je třeba udržovat, protože po jeho ukončení vzroste hodnota koruny vůči jiným měnám a zničí to naše vývozce. Po zrušení Singerovy ekonomické komedie se nestalo nic. A nikomu ty rozházené biliony korun nechybí a nikomu z pánů politiků to nevadí. Jen máme v bankách neuvěřitelné množství ideologické měny euro, kterou jsme zaplatili poklesem životní úrovně a vyrabovanými úsporami především důchodců. Ekonomičtí géniové se statisícovými výplatami nám umožnili podílet se na radostech blížící se krize a přispívali jsme Německu a dalším vládnoucím zemím eurokoncentráku na jejich vysokou životní úroveň. Jako s tou elektřinou z našich elektráren, za niž platíme světové ceny při třetinových platech, když nevyšel přehnaně drzý podvod s jističi.

 

Světové ceny, třetinové platy, pětinové důchody za Topolánka, Nečase, Sobotky i Babiše, nic se nemění, samé kecy a komedie. Zato musíme dávat víc na zbrojení. Musíme podporovat americké NATO a ještě armádu eurokoncentráku, programy PESCO, 30+30+30 a další, abychom si moc nežili nad úroveň. Víc zbraní, víc pohonných hmot, víc náhradních dílů a baterek, víc munice, víc vojáků a pro ně víc uniforem, bot, potravin, ubytování, výsluh, štábních koryt, víc generálů typu Pavla, víc velvyslanců u NATO. Vše za peníze daňových poplatníků, nejlépe na úvěr, který daňoví poplatníci zaplatí i s úroky. Business nad business. A prý by náš odchod z EU byl ekonomickou sebevraždou a potřebujeme NATO na obranu před kýmsi. Údajně bychom bez nich nepřežili. Asi stejně jako jsme potřebovali rakouskou okupaci, francouzský protektorát, tisíciletou říši i „se sovětským svazem na věčné časy“. Odchod středo a východoevropských kolonií by byl ekonomickou sebevraždou, ale pro Německo, Francii a další vládnoucí země. Kdo by je živil a kdo za ně bojoval a nesl ztráty po útoku na Rusko? Naše hymna by měla mít slova nikoli kde domov můj, ale kde politik vlastenecký můj hájící zájmy českého národa a vyhánějící zrádný hnůj. Vláda Babiš, Hamáček, Bakala, Albrightová, Aspen Institute a pražská havlérka s podporou soudruha Filipa to určitě nebudou.

Současná situace z hlediska investic do armády je problematická. Především se projevila dlouhodobá nekoncepčnost a neschopnost řady ministrů obrany i některých náčelníků Generálního štábu. Po téměř třiceti letech, kdy počty vojáků se propadly z 217 000 na 23 000, a rozprodeji značné části nemovitého a movitého majetku resortu obrany máme armádu s údajně 6 000 bojeschopnými vojáky, které chybějí odpovídající počet moderních tanků, pásová bojová vozidla pěchoty, dělostřelecké systémy, protiletecké systémy středního dosahu a další materiál. Ideální by byla jedna brigáda navíc a celá nová koncepce, což jsem uváděl v článku nedávno. Více informací je v časopise Security (New model army cz 1 a 2).

Na druhé straně republika nemá peněz nazbyt a zahraniční mise nepřinesly pozitivní efekt z hlediska růstu bezpečnosti státu. Naše působení v Pobaltí, byť se vzhledem k počtu vojáků jedná spíš o politickou deklaraci a převzetí podílu na odpovědnosti za vyvolání války, nás spíš přivede do jaderné války. Nastoupené české deklaranty spolupráce až za hrob jsme viděli při návštěvě amerického turisty. Přes velké proklamace a neustálé řečnění válečných štváčů a slouhů typu Stoltenberga nebo Pavla se situace ve vyzbrojování moc nelepší. Většina vlád evropských států NATO není v dobré situaci z hlediska ekonomických výsledků. Všude se léta šetřilo na lidech a ti jsou už naštvaní. Léta jsme poslouchali výmluvy na ekonomickou krizi, která přišla z USA, teď se mají utahovat opasky kvůli americké válce proti Rusku a ceny rostou jak o závod. Najednou se místo růstu platů, důchodů a životní úrovně těch, kteří vytvářeli hodnoty, živí stáda politických neziskovkářů, kteří nepřinášejí žádný pozitivní efekt, v evropském měřítku miliony agresivních afroislámských parazitů vydávaných za válečné uprchlíky, a má se zbrojit, protože USA potřebují zvýšit svoje příjmy. Nějaké strašení Ruskem moc nezabírá, zvláště u těch, kteří používají vlastní mozek. Ostatně takových, kteří mají chuť se nechat zabít na východní frontě za americké zájmy, moc není ani mezi válečnými štváči. Zájem na válce v Evropě mají pouze USA a samozřejmě afroislámští radikálové, kteří vycházejí z předpokladu, že oslabenou Evropu si podmaní. Pouze oni mohou na válce v Evropě vydělat, protože nikdo nevede válku, aby prodělal, nebo jen tak pro zábavu.

Situace je taková, že podle aspoň z části důvěryhodných zdrojů je vojenský rozpočet USA v tomto roce 3,7 % HDP a 692 miliard dolarů. V Rusku se jedná v přepočtu o 58,9 miliard dolarů, tedy 2,4 % HDP. Pravdivost poskytovaných informací o zbrojení není nikdy přehnaná. Existují skryté položky, veřejně neuváděné, které se například v předlistopadové ČSFR pohybovaly od 20 do 42 % výdajů na obranu. Nelze si dělat iluze, že v současnosti a v jiných zemích je situace jiná, obzvláště v USA, kde svého času probíhal celý vývoj počítačů pro armádu oficiálně v civilních firmách, NASA testovala vojenské rakety, univerzity dostávaly granty na vytváření specializovaných pracovišť atd. Procentuálně největší výdaje ve světě mají Omán s 11 %, Saúdská Arábie s 10 %, Jordánsko a Irák s 9 % a Sýrie s 6 % HDP. Ze států NATO vede Turecko s 5 %, následuje Řecko s 4 %, dále Bulharsko s 2,6 % a Francie s 2,6 %. HDP. Čína dosahuje 4,3 % a krachující Ukrajina 3,5 %. Naše republika se chystá dosáhnout v roce 2021 podílu 1,46 % HDP, což je 4,32 % státního rozpočtu a v korunách 89,5 miliard. V minulém roce to bylo 4,01 % státního rozpočtu, konkrétně 52,5 miliard korun. Za tři roky to bude slušný skok. Nicméně podle původních plánů z roku 2005 to mělo být 2,2 % HDP, jenže to se počítalo s přírůstkem národního důchodu ročně mezi 2,5 až 5 %. O něčem takovém se nám ani nezdá a krize je za dveřmi. Proto nelze, než obdivovat prezidenta Putina, který v době rostoucího ohrožení válkou zastavil po diskuzi s občany projekt navyšování daní a zastropoval ceny benzínu v přepočtu na necelých 16 korunách za litr. U nás jsem koukal, že benzín většinou přeskočil na čerpačkách 32 korun a občané mlčí. Asi pochopili, že demokraticky zvolení politici na ně kašlou.

 

 

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#131779 Re: Ty jsi úplný Lysenko russácké propagandy russácký trotle......

2018-06-11 22:00:18

#131776: -  

O něčem takovém se nám ani nezdá a krize je za dveřmi. Proto nelze, než obdivovat prezidenta Putina, který v době rostoucího ohrožení válkou zastavil po diskuzi s občany projekt navyšování daní a zastropoval ceny benzínu v přepočtu na necelých 16 korunách za litr. U nás jsem koukal, že benzín většinou přeskočil na čerpačkách 32 korun a občané mlčí. Asi pochopili, že demokraticky zvolení politici na ně kašlou.

......je zvláštní, že tebou tak milovaný KGBácký komunistický zločinec Putin nezveřejňuje občanům o čem vláda jedná, o čem jedná parlament, jak se v parlamentu hlasuje, kolik statisíců lidí ročně z russákova emigruje jen do USA, kolik z nich je vysokoškoláků atd. prostě základní statistické údaje, základní údaje o tom co dělá vláda, co dělá parlament. 

Mimo to, že ona cena benzinu bude nejspíše druh idiocie je přece více než zrejmé, že si někde tu cenu benzinu budou muset russáci zaplati, např. v průměrné délce dožití o 10 let kratší než je dokonce i u nás. Tedy moc si nezajezdí a navíc ani nemají kam a po čem, neb dálnic v russákově zrovna moc není. :-). 

Evropan

#131783 Re:

2018-06-12 04:19:48

#131776: -  

No tak předně my bychom měli svoji armádu už konečně modernizovat a efektivně spolupracovat s armádami NATO, protože Russák už válčí na východě Ukrajiny a se svým neofašistickým současným vedením je přímým ohrožením Evropy. Nechci se dožít doby, až tu zase Russáci budou a my budeme brečet, jaktože jsme se nebránili tak, jako v roce 1939, když nás zabralo Hitlerovské Německo.