#134921: Evropan - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

ad:  Na škole jsem měl spolužáky ze Sýrie, Sirei Leone a Vietnamu

Tedy spolužáky, kteří se dostali s tebou do studijní lavice naprosto odlišným způsobem, než že by se snažili ohrožovat pohraniční stráž zápalnými lahvemi, nehašeným vápnem, nebo by házeli po strážcích lejna.

Navíc o mnohých, naposledy zmíněných může existovat i podezření, že už od dětství se podíleli v Africe na vyvražďování křesťanských vesnic, jako zdrogovaní dětští vojáci. Teď mají za úkol se infiltrovat mezi běžence a později se podílet na destabilizaci a dobývání Evropy. Takoví by s tebou ale ve studijní lavici dlouho nevysedávali.

#134955: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Ty jsi dobrý psychopat. 

Falešné dilema[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Falešné dilema.

Falešné dilema vyvolává dojem, že existují pouze dvě (nebo tři, či více) možností tam, kde jich je ve skutečnosti celá škála. Je naprosto běžný v prakticky veškerých sporech a je základem mnoha následujících klamů.

• Kdo mě nepodporuje, je můj nepřítel.
• Kdo nejde na demonstraci odborů, ten podporuje vládu.

Argument oslovující nevědomost (ad ignorantiam)[editovat | editovat zdroj]

Tvrdí, že nedokazatelnost nějakého výroku znamená, že platí opak. Jde o jednu variantu, typ falešného dilematu, vycházejícího z neznalosti ostatních možností, např.:

• Nelze dokázat, že Bůh neexistuje, tudíž Bůh existuje.
• Nelze dokázat, že Bůh existuje, tudíž Bůh neexistuje.

Šikmá plocha (slippery slope)[editovat | editovat zdroj]

Tvrdí bez důkazů, že určité rozhodnutí nutně povede k sérii dalších, a ve svém důsledku způsobí celý řetěz neblahých následků. Základem klamu je opět falešné dilema.

• Když povolíme volné pobíhání psů po parcích, lidé si je budou bez košíků brát i do autobusů a za chvíli i na palubu letadel, a od toho už je jen krůček k tomu, aby pokousali pilota a způsobili leteckou katastrofu.

Tento typ klamu je třeba odlišovat od důkazu sporem (reductio ad absurdum), kdy se dokazuje nesprávnost protivníkova tvrzení tím, že se ukáže, že skutečně vede k nesmyslným či nepřijatelným důsledkům. Rozdíl je v tom, že u důkazu sporem jde o důsledky, které z oponentova tvrzení skutečně nutně vyplývají, zatímco u argumentu šikmou plochou jde o důsledky, k nimž by navrhované rozhodnutí mohlo, ale nemuselo vést. Důkaz sporem je na rozdíl od argumentu šikmou plochou zcela legitimní metodou dokazování.