#156229: - Re:  

3. ledna 2003, Stockholm ...  

...A v psychiatrii bohužel platí, že s paranoikem se nedomluvíte.... Její matka je známá operní pěvkyně, otec Svante(50) i dědeček Olof(94) jsou herci. Z otcovy strany má v rodině i nositele Nobelovy ceny za chemii...

...Svante Arrhenius(19. února 1859, zámek Vik, - 2. října 1927,  Stockholm) je  původce celé té blbé teorie o karbondioxidu. Kterého zjevně v třetihorách bylo 1% a ničemu to nevadilo. Akorát líp rostly borovice. 

 ...  Prvním jeho kritikem Arrheniovy teorie o karbondioxidu... byl Knut Johan Ångström. Člen(1893) švédské akademie věd, zakladatel infračervené spektroskopie.  Zabýval se zářením Slunce a jeho absorpcí atmosférou Země. Za tím účelem vyvinul metody a přístroje... včetně elektrického kompenzačního pyrheliometru z roku 1893 nebo fotografického zařízení infračervené části spektra (1895)....  Knut Johan Ångström zemřel r.1910(53).

#156238: - Re: Re:  

V atmosféře jsou i další komponenty, způsobující cosi podobného zpětnému odrazu/rozptylu v infra spektru. Vodní pára, krystalky ledu, vodní kapky. A jejich působení je podstatně silnější. 

    Podívejme nyní se blíž na to, jak vliv vody funguje.  Pokud  jsou ve vzduchu kondenzační jádra,  vytváří se dostatek mraků, a to je skleníkový efekt non plus ultra.   Nevenek se sluneční záření odráží v daleko větší míře.  Teplota ve dne při zatažení oblohy poklesne o deset stupňů Celsia, jak zjistíme na teploměru za oknem.

   Vliv zatažení oblohy se projeví i v noci. Ráno je zřetelně tepleji.   To znamená, že skleníkový efekt  vrstvy mraků skutečně existuje.

   Jenže jak funguje? Opačně!

    To působení není intuitivní. Je obousměrné. 

   Co to znamená o působení odrazné vrstvy  z jiných komponent?  Totéž. Ve dne je chladněji, v noci tepleji. Ale jasné noci dovedou být i na Sahaře hodně chladné.  Znamená to, že skleníkové působení plynů je ve srovnání s vodní párou daleko slabší. 

     Ergo, protože Země je Sluncem zahřívána,  funguje skleníkový efekt obráceně, než se nám pokoušel namluvit nositel Nobelovy ceny  za chemii za rok 1903  Svante Arrhenius.

    A příčiny změn podnebí jsou proto jinde. Může být méně kondenzačních jader v nadměrně čistém vzduchu, mohou být skvrny na Slunci, můžou být opomenuty periodické pohyby Slunce samotného, například.

      Se škodlivostí CO2 běžte do pryč. A už se nevracejte. Nikdy.