MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

Quoted post


Nepřihlášený uživatel

#158402 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bolševická pakáž už v roce 1946 měla vliv v Československu?

2020-04-11 12:33

#158399: - Re: Re: Re: Re: Re: Bolševická pakáž už v roce 1946 měla vliv v Československu?  

   Byl by taky zázrak, kdyby tomu bylo jinak. Zmizeli lidé, kteří personifikovali většinu novodobých služeb. 

   Po válce mizení lidí, průvodní jev diktatur, nepřestalo. Už to nebyla Hitlerova, ale Stalinova práce. 

    Nějaké rozdíly tam bylo možno pozorovat. Používali termín fašisti. Nikoli například kavárna.

 

Odpovědi


Nepřihlášený uživatel

#158403 Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bolševická pakáž už v roce 1946 měla vliv v Československu?

2020-04-11 13:42:04

#158402: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bolševická pakáž už v roce 1946 měla vliv v Československu?  

... Pár dní nato svolal Kratochvíl „soud cti". S tím, že tak důležité líčení by se mělo konat v patřičně důstojném prostředí. A navrhl restauraci Vikárka na pražském hradě.

    Byla to oblíbená hospůdka Antonína Zápotockého. Nebylo námitek, i když podobné akce se obvykle odehrávaly přímo ve škole.

     Ten večer jsme byli uvedeni do soukromého salónku, vyzdobeného středověkými tapisériemi. 

   Na několika stolečcích tikaly rokokové sloupkové hodiny z mramoru. Nad námi se blyštěl úchvatný lustr. Židle byly měkce polstrované, sklenice broušené, ubrusy z damašku, příbory ze stříbra a všemu vévodil vznešený pan vrchní.

     Mí soudcové pocházeli většinou z dělnických rodin a v životě takovou nádheru neviděli. I já viděl něco podobného poprvé.

   Do Vikárky jsme vstupovali po špičkách a rozsadili se na židle, celí vyplašení tou nádhernou podívanou. Nikdo se neopovažoval promluvit. U talíře bylo nějak moc vidliček.

   Jediný, kdo zůstal sám sebou, byl profesor Kratochvíl, který chladnokrevně nasměroval kolektiv k závěru, že mně a Borovcovi je třeba dát ještě šanci, možnost k nápravě a růstu, příležitost překonat naše dekadentní sklony, Soudruzi z našeho ročníku jeho návrh bez námitek odsouhlasili.

   Z Vikárky jsme byli venku ani ne za hodinu. ...

( Miloš Forman, Co já vím? )