Vážení a milí kolegové,

četl jsem Váš otevřený dopis paní rektorce Karlovy univerzity vyjadřující znepokojení nad událostmi, k nimž v poslední době došlo na Katolické teologické fakultě UK, i nad celkovým vývojem této instituce. Za svou osobu svůj podpis pod Váš dopis nepřipojím a pokusím se Vám zde otevřeně a upřímně objasnit, proč jsem se tak rozhodl.

Předně mám obecně nedůvěru ke všem dopisům určeným k podepisování širokou veřejnosti, pokud nabádají nějaké veřejné činitele k opatřením týkajícím se záležitostí, k jejichž posouzení jednotlivci vybízení k podpisu nejsou z nějakých důvodů kompetentní (pro nedostatek informací, odbornosti, pro subjektivní, emotivní předpojatost, pro nebezpečí manipulace apod.). Jsem přesvědčen, že takových dopisů v právním státě není třeba a jsou dokonce nevhodné, neboť zpochybňují jeho principy.  Jsem rád, že jsem za svůj dlouhý život žádný podobný dokument (ač jsem k tomu byl, podobně jako ti starší z Vás, vícekrát vybízen) nikdy nepodepsal.

Mé další důvody, proč Váš dopis nepodepíši, jsou konkrétnější. Abych je vysvětlil, musím předeslat krátkou informaci: Vyučoval jsem jako (samozřejmě neplacený) emeritus až do konce zimního semestru minulého akademického roku filosofii na FF UK. Od února t.r. jsem začal působit jako externista na KTF. Musím říci, že jsem prostředím na této fakultě nebyl zklamán. Na katedře filosofie jsem se sešel s mladšími kolegy pro rozvoj naší filosofie upřímně zapálenými, a pokud jde o studenty, pozitivně mě zaujalo, že se jich hlásí ke studiu poměrně dost a jsou mezi nimi i velmi nadaní a pro budoucnost slibní jedinci. Vedoucímu katedry, doc. J. Jinkovi, jehož jsem poznal jako odborně zdatného a lidsky příjemného představeného, jsem vděčen za vlídné přijetí a naplňuje mě zármutkem, když vidím, že právě on je předmětem obav, jimž dáváte průchod ve svém dopisu.

Možná namítnete, že důvodem těchto obav není očividný rozvoj filosofických studií na KTF (z nich musí mít každý, kdo je pozitivně zaujat pro rozvoj české vzdělanosti, radost), nýbrž Jinkovo působení v jiných oblastech jeho činnosti na KTF, v nichž se projevil, jak se domníváte, jeho sklon k nesnášenlivému autoritářství, omezování jiných apod. Zde se jedná oblast Jinkova působení, se kterou na rozdíl od předchozí nepřicházím do styku, a kde tedy musím spoléhat na svědectví jiných.

V tom směru se mi dostal do rukou nedávný dopis děkana teologické fakulty Jaroslava Brože, v němž výtky snášející se na hlavu doc. J. Jinka a celého vedení fakulty uvádí na pravou míru. Jistě jste, vážení kolegové, s tímto (ostatně každému snadno dostupným) dopisem seznámeni a nebudu zde proto jeho obsah reprodukovat. Řeknu pouze tolik, že doc. Jaroslava Brože znám jako zdatného biblistu, bezúhonného kněze a člověka čistého srdce. Nemám proto důvodu pochybovat o pravdivosti jeho svědectví v uvedeném dopisu  obsaženém. U kolegyň a kolegů, kteří byli bohužel nezbytnými personálními omezeními na KTF osobně dotčeni, považuji určitou hořkost za věc lidsky pochopitelnou a omluvitelnou.
To jsou tedy důvody, proč k Vašemu dopisu ten  svůj nepřipojím. Vás pak prosím, abyste své v něm vyjádřené stanovisko, jež může mít společensky závažné důsledky, s vědomím plné osobní odpovědností, znovu zvážili.

Váš Stanislav Sousedík, prof.em.

#1: -  

Vážený pane profesore, pokud se domníváte, že faktická likvidace oboru "Dějiny evropské kultury", ke které dochází ze strany doc. Jinka (který nyní ve skutečnosti na fakultě "drží kasu") je správnou věcí, je to Vás osobní názor, na který samozřejmě máte plné právo.

Já ovšem s likvidací oboru "Dějiny evropské kultury" zásadně nesouhlasím. Ještě navíc když důvodem pro jeho postupné ničení není nic jiného než nezřízené osobní ambice doc. Jinka a jeho "pravé ruky" dr. Kříže.  Před pár lety na KTF nikdo neslyšel nejen o oboru "Filosofie a etika", stejně jako o na něj navázané katedře, ale dokonce ani o samotné existenci doc. Jinka. Osobně bych dodala, že mně ani mým kolegům po celou dobu studia tento člověk na fakultě nijak nechyběl. Vy možná na KTF učíte zdarma, ale jiní lidé nikoliv. A o to právě jde, objem peněz na výplaty je omezený a aby se mohlo přidat jedněm - tedy těm z katedry, kterou vede doc. Jinek - jiným se logicky musí ubrat.

Rovněž tak je mi silně proti srsti, když osobní ambice pánů Jinka a Kříže jsou vydávány za jakýsi "svatý boj" proti "nebezpečným progresivistům, libtardům a woke aktivistům". Tyto lži jsou už zcela nehorázné - za poslední dva roky bylo z katedry církevních dějin a literární historie "odejito" opravdu hodně lidí, nejen prof. Petráček. Ten snad může být některými považován za "příliš progresivního", byť kanonická mise mu odebrána nebyla - a jeho nadřízení dobře vědí proč, o další diplomatický políček z Vatikánu asi nemají zájem.

Jména lidí "odejitých" těsně před začátkem letošního zimního semestru jsou dr. Kudlová, dr. Doležalová a dr. Charypar - tak ať pánové Jinek a Kříž řeknou zcela "chlapsky" a na rovinu, koho z nich, případně i koho z vyučujících "odejitých" v minulém akademickém roce, považují za woke aktivisty, co fakultě škodí. Jenže na to nemají odvahu, protože by nejspíš zatraceně rychle čelili žalobám pro pomluvy a urážky na cti.

Horší je, že předměty, které dr. Charypar, dr. Doležalová a dr. Kudlová vyučovali, teď nemá kdo učit. Je opravdu směšné, že moderní literaturu (20. a 21. století) má místo dr. Kudlové vyučovat dr. Matějec, kterého si opravdu velmi vážím, ale zároveň nezapomínám na to, že na fakultě dosud učil latinu a antickou literaturu. Nebo že dokonce by měl moderní literaturu vyučovat bývalý fakultní kaplan P. Frývaldský. To se na mě tedy nezlobte, ale téměř libovolný český autor sci-fi nebo fantasy, který nemá formální vzdělání sebeméně blízké bohemistice, anglistice, germanistice či čemukoliv podobnému, toho o literatuře 20. století ví podstatně více než dr. Matějec, který má sice mimo jiné vystudovanou i bohemistiku, ale moderní literaturou se až dosud nikdy nezabýval. A pokud jde o P. Frývaldského, to tedy při vší úctě k němu i brakoví autoři jako Jiří Kulhánek nebo František Kotleta by byli neporovnatelně kompetentnějšími vyučujícími moderní literatury.

Doc. Brož je biblista, nikoli historik nebo literární vědec, takže možná dosti těžko chápe, co oboru "Dějiny evropské kultury" aktuálně hrozí. Že je to v tom "lepším" případě obrovský propad zájmu ze strany studentů jak stávajících, tak i potenciálních nových. Vím o absolventech bakalářského studia z loňského roku, kteří v magisterském studiu tohoto oboru na KTF už nepokračují, ale studují nějaký blízký obor na jiné fakultě, někdy dokonce i zcela mimo Univerzitu Karlovu. A je zde vážné riziko, že tento trend bude jenom pokračovat - část studentů bude raději přecházet na jiné fakulty a univerzity a noví na jejich místa už nepřijdou, protože kdo by stál o výuku vedenou nekompetentními lidmi? A v tom horším případě pak tomuto oboru na KTF hrozí ztráta akreditace - "přinejmenším" akreditace pro magisterské a doktorské studium.

Patrně je doc. Brožovi a možná i Vám úplně jedno, zda obor "Dějiny evropské kultury" na KTF vůbec "přežije", nebo naopak úplně zanikne - a pokud přece jenom přežije, tak v jaké podobě. Třeba si říkáte, že jej "vlastně není žádná škoda" (doc. Med, po kterém byl pojmenován park před fakultou, by se nejspíš při takovém názoru musel v hrobě obracet). Případně že tento obor (nebo nějaký jemu velmi podobný) klidně může jako nový vzniknout přece někde jinde, ať už na nějaké jiné fakultě v rámci Univerzity Karlovy, třeba na HTF, FSV či FHS, nebo na univerzitě v jiném městě, např. v Plzni, Brně, Ostravě či třeba v Českých Budějovicích - kde, jak známo, by chtěl žít každý.

Při vší úctě k Vám i k děkanu Brožovi, já s tímto názorem a postojem zásadně nesouhlasím. Proto jsem také podepsala tento otevřený dopis.

Bráno ryze osobně a sobecky, mohlo by mi být úplně jedno, co se s "Dějinami evropské kultury" do budoucna stane, protože já jsem tento obor už úspěšně absolvovala. Možná by mi mohlo být i jedno, co se stane s celou katolickou teologickou fakultou, protože do budoucna (a to včetně PhD.) mám v úmyslu svůj osud spojit s přírodovědeckou fakultou. Přesto mi to jedno není, mimo jiné i proto, že se za svou někdejší alma mater nechci stydět.