#21: miki -

Děti ve spec.školách rozhodně nežijí na okraji!!! Mají zde absolutní péči,kterou by v normální škole rozhodně neměly. Nejsou k tomu lidi a co víc, každý "kantor " na tyto děti tzv. NEMÁ. Vyžadují úplně jinou péči, trpělivost a individuální přístup.

Toto může říci jen osoba absolutně nezasvěcená, která nemá co do činění s těmito dětmi. Nemám slov k takovýmto vyjádřením   :-(

#23: Maminečka - Re:  

 Maminečko souhlasím, sama jsem máma tří dětí a mám to štěstí, že zvládají klasickou výuku, ale jsem také studentkou speciální pedagogiky, protože chci dětem s postižením pomáhat, rok jsem dělala asistenta pedagoga na základní škole holčičce se slabším intelektem, ať jsem se snažila jak jsem se znažila, byla prostě jiná, jak už někdo psal tělesné postižení ostatní žáci vnímají jinak než duševní, dítě bylo sice integrováno, ale stejně si nijak zvlášť s dětmi nehrálo, byly situace, že jsem ji s paní učitelkou motivačně zapojila, ale stejně si nejraději hrála s chlapcem, který na tom byl jen o trochu lépe než ona a doteď spolu tvoří dvojici, stát asistenctví dále neprodloužil, protože měnil tabulky a holčička se tam pár body nevešla, je teď na klasické škole bez asistenta, jede podle učiva praktické školy, paní učitelka se jí a tomu druhému chlapci musí více věnovat, chystat jim speciální úkoly, k tomu má ve třídě druháky a páťáky (malotřídka) kdopak asi potom bude trpět, děti které by mohly jet normálním tempem, ale kdyby se paní učitelka rozkrájela pravda to asi nebude. Byla jsem teď na třítýdenní  praxi v praktické škole, kde jsou tyto děti podle mne jak v ráji, každý je chválí, nikdo nikoho nestresuje, rozhodovat od stolu by uměl každý, ale jít do praxe a pracovat s těmito dětmi dokáže jen málokdo, ani představit si to neumí, ale rušit to jo to chtějí.