#3843: - Re: Re:  

 Tak a dost !! Nikdo Baborové život nezničil...ona se rozhodla sama hájit stranu, na jejíž minulosti je skutečná krev, zničené osudy lidí a obrovská nesvoboda...

:-))) Zeman a bojovník proti komunismu?.-))) ... nebyli nakonec všichni z Prognostického ústavu, který založil šéf KGB Andropov, disidenty? Klaus to o sobě také tvrdí:-)) Nenechte se vysmát, Zeman napsal články, které mu pouze dovolili....myslím, že o roli Prognostického ústavu se ještě v budoucnu lecos dozvíme....není náhodou, že tolik jeho členů se rozlezlo do vysoké politiky...

Jste směšný:-)... umíte Vy, soudruzi, něco jiného, než demagogické kecy?:-))

#3851: - Re: Re: Re:

Co se týče Miloše Zemana, mýlíte se. V Prognostickém ústavu začal pracovat až v r. 1990. Předtím pracoval jinde, třikrát vyhozen z práce. Podívejte se na jeho životopis do Wikipedie.

#3851: - Re: Re: Re:

Svůj příspěvek začínáte příkazem "Tak a dost!" - ano, přesně takhle si studenti z Třeboně představují demokratickou diskuzi: všem, kdo s nimi nesouhlasí, zakázat mluvit. Jejich myšlení je ještě hluboko pod úrovní kteréhokoli totalitního soudruha.

Paní Baborové samozřejmě život zničili - a ne z ideologických důvodů, jen tak, brutálně, pro sadistické potěšení - a té viny se nezbaví. Proto se jich slušní lidé vždycky budou štítit. Svou zbabělostí a nečestností pošpinili svoji školu ("zbabělý jak student z Třeboně, hloupý jak student z Plzně", říká se díky nim), pošpinili své město, ale nejvíc ze všeho pošpinili sami sebe. Nebo si myslíte, že se někdo ze slušných lidí bude s nimi stýkat? Ten zápach ze sebe nesmyjí do konce života.

A mimochodem, Zeman do Prognostického ústavu Akademie věd nastoupil v roce 1990, tedy v době, kdy tam už nepracoval ani Klaus, ani Komárek, ani Dlouhý, ani Ransdorf. Všichni už byli v parlamentu nebo ve vládě a řídili rozkrádání naší země (Klaus, Dlouhý, Dyba) nebo se marně pokoušeli rozkrádání zabránit (Komárek, Ransdorf). Miloš Zeman se donkichotsky, až do roku 1992, pokoušel v tom marasmu dělat vědeckou práci.

Prognostický ústav Akademie věd pracoval v pololegálních podmínkách, kdy část vedení KSČ usilovala o modernizaci ekonomického chvoání státu. V podstatě až do roku 1989 fungoval jako poloviční disent, bez oficiálního pracoviště (několik let pracovali u ředitele Komárka doma), ale s platem. Přijímal hlavně lidi, o kterých se vědělo, že jsou chytří, ale že mají problémy s režimem. Typický je případ M. Ransdorfa, který do Prognostického ústavu nastoupil poté, co byl pro své originální názory vyhozen jak z KSČ, tak z vysoké školy, na které přednášel. A typické je, že vyhozený Ransdorf do KSČ zase vstoupil, v roce 1990 si podal novou přihlášku. Klaus, Dyba nebo Dlouhý se vydali přesně opačným směrem...

Zemanovy články v populárním, hlavně mladšími studenty technických oborů hodně čteném Technickém magazínu šokovaly svou odvahou a Zeman se stal vzorem a jedním z hrdinů roku 1989. Zeman v té době po několikerém vyhození pracoval jako obyčejný technik, ale jeho popis postupného úpadku režimu byl fascinujícím, odvážným a vtipným čtením.