Otevřený dopis římskokatolické církvi

Bratři a sestry, členové ČBK, vážený pane arcibiskupe,

píši vám jako katolík, rodič a člověk zklamaný děním v naší církvi. Dlouho jsem tento dopis odkládal, ale kauza Marka Orka Váchy mě přiměla ho napsat. Opět se ukazuje typická netransparentnost a neprofesionalita – proč?Tento dopis chci pojmout jako otevřený, aby každý, kdo cítí stejné bolesti v naší církvi, a pokládá si stejné otázky, jej mohl podpořit svým podpisem.

Díky Bohu za pestrost církve

Církev je bohatá svou rozmanitostí. Setkal jsem se v životě s různými spiritualitami. Zažil jsem prostředí trapistů i salesiánů, obě obohacující a Boha oslavující, byť zcela rozdílnými způsoby. Rovněž jsem zažil řadu mší svatých, které neprobíhaly v posvěcených prostorách, a přesto v nich nechyběla úcta k eucharistii a k tajemství samotného obřadu, naopak, tyto mše byly vždy velkou událostí a zážitkem pro všechny zúčastněné.Orko svými knihami a přednáškami přivedl mnoho lidí k živé víře. Nebojí se otevírat důležitá témata, která věřící, zejména mladí, potřebují slyšet. Kněží jako on jsou darem, který bychom měli chránit, ne trestat.

Otevřenost a komunikace

V církvi se opakovaně setkáváme s náhlým odstraněním lidí bez jasného vysvětlení. Nám věřícím tak ponecháváte mnoho prostoru pro spekulace, nejistotu a vzbuzujete pocit, že pravda se neříká. Proč byl Marek Orko Vácha odvolán bez veřejného prošetření a možnosti obhajoby? Kde je lidskost a profesionalita?

Kněžská služba

Jako rodiče mě bolí, jak zacházíte s kněžími. Jak bych svoje dítě mohl vést ke kněžství? Vidím kněze na pokraji sil, bez odpočinku a podpory. Jak se mají mladí lidé rozhodnout pro kněžství, když vidí, jak s kněžími zacházíte? A jak asi musí být rodičům Marka Orko Váchy, kteří vám s důvěrou svěřili svého syna?  Místo toho, abychom si jako církev vážili takovýchto horlivých kněží, jež jsou v oblibě mladých - budoucnosti katolické církve - a podporovali je, tak jim budeme házet klacky pod nohy a přispívat k tomu, aby dospěli ke zmaru? 

Média a veřejné mínění

Vaše vyjádření k této kauze působí tvrdě a nemilosrdně. Církev chce chránit své „dobré jméno“, ale její komunikace jej dlouhodobě spíše poškozuje. Jak taková rétorika odráží Kristovu lásku? Vnímáte, jak církev působí ve veřejném prostoru, nejen nyní, ale i v minulých kauzách? Jakým způsobem pracujete s informacemi? Jak vybíráte lidi, kteří jsou na postech tiskových mluvčí? Existuje nějaký manuál, podle něhož šetrně pracujete s oběťmi i pachateli různých činů?

Synoda – příležitost k obnově

Synoda přinesla naději na otevřenost a komunikaci. Proč tedy jde jednání církevních představitelů opačným směrem? Chceme církev, která naslouchá, reaguje a žije v duchu evangelia. Dáme synodě skutečný prostor, nebo zůstane jen formální iniciativou?A nakonec otázka: Byl by dnes Ježíš katolíkem? Zavřel by se do chrámu, nebo by byl mezi hledajícími a potřebnými?Prosím Vás, bratři a sestry, uvědomme si, že pro mnohé věřící jsou akce jako Hospodin v hospodě místem opravdového setkání s Bohem. Namísto tvrdosti a odsuzování buďme hlasem lásky a milosrdenství.

20. 2. 2025

S úctou Běžný Katolík - jméno není důležité, důležité je, kolik nás je podepsaných níže.

Vojtěch Paleček    Kontaktujte autora petice