SVOBODA NENÍ ZADARMO, podpora Ukrajiny a obrana České republiky
Výzva a petice
SVOBODA NENÍ ZADARMO!
Vážení,
na konkrétní a jasné reakci Vás státníků, politiků, poslanců, státních zaměstnanců a občanů závisí svobodná existence Česka, Ukrajiny a Evropy.
Rusko vojensky napadlo a okupuje značnou část Ukrajiny. Rusko má imperiální ambice a nikdy v minulosti v něm nefungovala demokracie. Ruský režim v minulosti opakovaně mučil, vraždil a věznil milióny vlastních i cizích občanů. V Rusku panuje bezpráví vůči občanům s jiným názorem a bylo tomu tak vždy, po celou dobu existence této země ovládané krutými cary, krutými bolševiky, stalinskou tyranií a sovětskou bídou. Dnes je naprosto zřejmé, že pro ruské vedení je hodnota života vlastního občana, natož občana jakéhokoli jiného státu, bezvýznamná. Pro Evropana s jeho humanistickou tradicí je to nepochopitelné, ale je potřeba to neustále připomínat.
Ruský prezident Putin zavedl ve své zemi politický totalitarismus, nacionalistický fašismus a pokouší se obnovit sovětský imperialismus. On a jeho spolupachatelé jsou lstiví váleční zločinci, kteří se svými zločiny chlubí a snaží se tak zastrašit ostatní země. Pokud stát, který své občany chrání, projeví slabost vůči síle a ustupuje jí, agresor toho vždy využije k dalším a silnějším útokům. Putinovi není možné věřit a není možné s ním uzavírat trvanlivé dohody. Putin dal jasně a několikrát najevo, že nehodlá ustoupit ani o krok. Při první vhodné příležitosti případnou dohodu bez výčitek poruší. Je dostatečně známo, že Putin je od mládí zakomplexovaný surový rváč z předměstí. Dokud nepocítí bolestivé údery a sílu protivníka s agresí nepřestane. Putin rozumí pouze síle, neústupnosti a hrozbě potrestání.
Proto je nutné trvat na vrácení okupovaných ukrajinských území. Nesmíme připustit legalizaci zločinu a porušování mezinárodního práva. Putinovi nesmíme věřit, nesmíme ustupovat a nesmíme Ukrajinu nutit uzavřít nespravedlivý mír, který Rusko využije pouze k přípravě na další útočnou válku.
Ruské vedení je posedlé mocí a je vedeno myšlenkou, že velikost moci souvisí s mírou rizika, které je třeba vyvolat (eskalace). Evropská myšlenka spočívá naopak ve snaze o snižování rizik (deeskalace), a proto je Evropa stále překvapená a prozatím málo akceschopná. Evropa, a nejen ta, má stále pocit, že můžeme vyjednávat, a že bychom měli doslova za každou cenu ukončit válku. To je ale vůči Rusku neúčinný a chybný postup, čehož důkazem je již tři roky trvající válka v Evropě.
Proto jediné, co naše země a Evropa může udělat, je zvýšit rizika pro Rusko a přijmout jeho výzvu k měření sil, tedy podporovat a vyzbrojovat Ukrajinu bez omezení, zvýšit a důsledně vymáhat sankce, zabavit veškerá ruská aktiva v Evropě, nekupovat od Ruska žádné nerosty, ani zboží, ekonomicky, vojensky a společensky Rusko izolovat.
Ruské vedení respektuje jedině sílu a rozhodnost. Jedině tento přístup může zabránit v pokračování agrese a donutit ho k ústupu do svých mezinárodně uznaných hranic.
Ukrajinci statečně zadržují útočící armádu. Ukrajinci obětují své životy, celé generace svých mužů a žen. Ukrajina svými emancipačními snahami a statečným odporem, prokázala, že patří do demokratické Evropy. V tomto konfliktu se nebojuje jen o Ukrajinu, ale o svobodu, budoucnost a svědomí rozumných obyvatel všech ostatních evropských zemí.
Rusko není vojensky příliš úspěšné, postupuje pomalu a sporadicky na některých úsecích fronty za cenu neomluvitelných obrovských ruských lidských i technických ztrát. Za tři roky války a za cenu zabití a zranění stovek tisíců ruských vojáků a žoldnéřů obsadili necelých 70 % Doněcké a Luhanské oblasti, které se snaží tři roky protiprávně připojit ke svému území. Navíc Rusko ztratilo velkou část bojových vozidel a tanků. Stávajícím postupem nemůže dojít k vítězství Ruska nad Ukrajinou. Poraženecké řeči a informace o údajném nezadržitelném a nezvratném postupu ruské armády nejsou pravdivé a svědčí o neznalosti situace nebo se jedná o cílené dezinformace.
Hlavním důvodem nedostatečné pomoci Ukrajině je politická krátkozraká bezzásadovost, populismus a formalismus některých evropských státníků a politiků a nové vlády USA. A také neschopnost a obava našich politických elit otevřeně a pochopitelně vysvětlit občanům, že výdaje na podporu Ukrajiny a obranu Evropy a přijetí Ukrajiny do EU a NATO nebo jiné evropské bezpečnostní struktury jsou nezbytné pro záchranu našich základních materiálních i morálních hodnot.
Pokud Rusko Ukrajinu ovládne, nebo bude Ukrajině vnucen za mlčení nebo souhlasu Evropy nespravedlivý mír, budou následně velmi brzy evropské státy nuceny vynakládat mnohem větší prostředky na svou obranu, než kolik stojí dnešní podpora Ukrajiny. Pro zajištění a kontrolu dostatečné pomoci je vhodné podíl a objem pomoci jednotlivých evropských států jasně zveřejňovat a průběžně aktualizovat.
Agresivní Rusko nelze zastavit řečmi, sliby, nerozhodností, liknavostí, ústupky a spoléháním se na ostatní, větší, bohatší státy.
Státy svobodné Evropy mají zhruba 500 milionů obyvatel a vytvářejí přibližně 18 % světového HDP. Nebojme si přiznat, že Evropa je zdrženlivý světový Gigant, který sám sebe zbytečně podceňuje. Rusko ekonomické, lidské i vojenské síle Evropy nemůže rovnat ani se ji nikdy nemůže přiblížit, za podmínky, že Evropané nebudou zbaběle ustupovat, nebudou lakomí a populisticky krátkozrací. Rusko je zemí obrovských kontrastů, nerovností, blouznění, nespravedlnosti a bezpráví. Rusko bohužel disponuje jadernými zbraněmi, ale vykazuje řadu znaků rozvojového státu závislého především na vývozu nerostného bohatství. Značná část obyvatel Ruska nemá v 21 století v domě nebo bytě, ve kterém žijí, splachovací záchod a tekoucí vodu! (ruská oficiální statistika).
Rusko je nutné vojensky a hospodářsky zadržovat až do doby, než se jeho režim vnitřně vyčerpá a zhroutí, jako se to stalo v případě Sovětského svazu. Jiné funkční a osvědčené řešení ruské hrozby neexistuje. Je potřeba jasně vyjádřit jednoduchý základní princip, že nebezpečného útočníka není možno zadržet slovy, ale jen činy, aktivní obranou, zbraněmi, případně aktivním bojem. Nebojme se přiznat, že ve válce je nutné bojovat, usmrtit, zranit, nebo jinak poškodit agresora a osvobodit ztracené území v souladu s válečným právem.
Žádná tzv. transakční (hokynářská), pragmatická nebo „reálpolitika“ nemůže dlouhodobě fungovat (např. Mnichovská dohoda), a vždy vedla jen k posílení agresora.
Padlé nebo zraněné ruské útočníky není možné srovnávat s ukrajinskými obránci. Ruští vojáci po třech letech války mají přístup (pokud chtějí) k dostatku informací, nejedná se o neinformované brance a vojáky ze začátku války. Ruští vojáci jsou za účast v útočných bojích a zabíjení na cizím území Ukrajiny velmi dobře placeni a jsou si vědomi, co dělají. Jsou to tedy většinou žoldnéřští zločinci a proto není důvod je litovat a srovnávat jejich osud s ukrajinskými obránci.
Ukrajinské obránce nesmíme nijak omezovat v použití evropských zbraní. Cílem úderů Ukrajiny mohou být jakékoli ruské vojenské, vládní a hospodářské cíle na celém území Ruska. Jediným omezením musí být platné válečné a mezinárodní právo.
Přirozeně máme obavy z použití ruských jaderných zbraní, ale nesmíme se této hrozbě podvolit a nechat se jí zastrašit. Použití ruských jaderných zbraní nepovažujeme za pravděpodobné. Nestalo se to za studené války a nestane se to ani dnes. Pokud bychom se nechali paralyzovat existencí jaderných zbraní, byly by naše životy a snažení zbytečné. Věříme především v dostatečný odstrašující účinek jaderných zbraní (Anglie, Francie a USA) a také věříme, po zkušenostech z jaderných krizí za studené války, v možné elementární zábrany odpovědných ruských důstojníků.
Část českých politiků tvrdí, bez jakýchkoli přesvědčivých argumentů, že stabilní mír lze dosáhnout jen diplomacií, ochotou naslouchat a hledáním kompromisů. Je bohužel nesporným faktem, že Putin a ruští představitelné lhali a záměrně nadále lžou, jejich případný podpis na mezinárodní dohodě je bezcenný, protože se mu nedá věřit (např. porušení základní Minské smlouvy). Je zbytečné se snažit vcítit do pokřiveného myšlení diktátora, mudrovat nad minulostí, jestli jsme vůči Rusku mohli udělat něco jinak, protože to problém nevyřeší, a především to není pravou příčinou konfliktu. Navíc s tímto typem našeho myšlením Rusové kalkulují. Jejich vedení dokonce veřejně nezastírá, že lituje, že na Ukrajinu nezaútočilo už dříve. Nelze vyjednat mír s někým, kdo přišel zabíjet a tvrdí že ukrajinský národ a národní stát neexistuje. Oboustranně přijatelná dohoda o míru se stávajícím vedením Ruska není možná. Rusko může kdykoli útočnou válku jednostranně přerušit nebo ukončit a stáhnout se na mezinárodně uznané hranice, které Rusko garantovalo.
Je naprosto nelogické ustupovat agresorovi a snažit se s ním uzavřít mír, když je agresor tříletou válkou, úspěšným odporem Ukrajinců a sankcemi oslabený. Je to jako snaha uzavřít mír s Hitlerem a nacistickým Německem v únoru roku 1944 a nechat Hitlera u moci s tím, že si může ponechat celé obsazené Československo, Polsko a většinu Ukrajiny a věřit mu „že to už myslí upřímně“ (D. Trump o Putinovi). Neustupujme a ignorujme poraženecké krátkozraké a kolaborantské výzvy k ukončení války za každou cenu. Mír v pravém slova smyslu nastane na Ukrajině pouze a jenom po porážce a vyhnání agresora z území suverénního státu. Pokud nebude Rusko poraženo a váleční zločinci potrestáni, nemůže nastat dlouhodobý mír.
Pokud Ukrajina nebude souhlasit s uzavřením nevýhodné mírové, nebo jiné dohody s Ruskem, může dojít, ale pouze se souhlasem Ukrajiny, k uzavření nějakého druhu příměří. Případné příměří je v tomto případě lepší řešení než uzavření nespravedlivé a nevymahatelné mírové smlouvy.
Věříme, že pokud budeme pokračovat v naší podpoře Ukrajiny a budeme trvat na našich základních morálních principech, je velmi pravděpodobné, že Rusko se nakonec ekonomicky zhroutí, a Putina s jeho přisluhovači bude čekat osud jiných zločineckých a nacionalistických vůdců z minulosti (Ceausescu, Husajn, Kadáfí)
Je potřeba otevřeně a jasně deklarovat, že obranu Ukrajiny, našeho přirozeného spojence, jsme schopni a ochotni zajistit my, Evropané, sami! Evropa se může bránit sama, pokud se neprodleně rozhodneme a pokud se uskromníme.
Nebojme si sebevědomě přiznat skutečnost, že Evropa je schopná sama podporovat Ukrajinu a pokud to bude nezbytné, tak se i sama bránit útočníkovi!
Musíme se přestat spoléhat na pomoc USA, kde se dostal k moci prezident, který nevyznává spojenectví a partnerství a bezohledně, diletantsky prosazuje pouze vlastní zájmy a je lhostejný k jiným. Prezident USA bohužel používá ve své nové politice lež, ponižování slabších, obdiv k zdánlivě silným samovládcům, projevy nenávisti, urážky, manipulaci, popírání reality a předvádí nechutnou narcistickou show.
Předpokládáme, že oslabení spolupráce mezi Evropou a USA může být dočasné, ale tato skutečnost může přispět k emancipaci a obrození svobodné Evropy, Evropské Unie posílené o Ukrajinu. O válce vedené s agresorem je naprosto nemorální jednat jako o nějakém hokynářském obchodu. Tento případný obchod by se Evropě i USA v blízké budoucnosti velmi vymstil a také nevyplatil. Zločinec nezaplatí dohodnutou cenu, nedodrží podmínky, znovu zaútočí a bude nás ještě vydírat našimi předchozími ústupky.
Většina obyvatel České republiky podporuje pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Rozhodující je konkrétní výše podpory. Podpora uprchlíků začala jako naprosto spontánní projev solidarity občanů ČR, ke které se následně připojila vláda a příslušné úřady. ČR je v porovnání k počtu obyvatel na předním místě v počtu úspěšně přijatých ukrajinských uprchlíků v rámci všech zemí Evropy, na což můžeme být oprávněně hrdí. Je ale také skutečností, že již v roce 2024 celková podpora uprchlíků z Ukrajiny nestála státní rozpočet ČR žádnou částku, protože příjmy našeho státu od ukrajinských uprchlíků na daních, sociálním a zdravotním pojištění byly větší než poskytovaná podpora. Čeští občané dobrovolně darovali individuálně za poslední tři roky na vojenskou a humanitární podporu napadené Ukrajiny velkým neziskovým organizacím (Člověk v tísni, Dárek pro Putina, Post Bellum, Charita, sbírka velvyslanectví Ukrajiny v ČR atd.) a na podporu menších projektů různých neziskových organizací a jednotlivců (např. na Donio.cz) celkem cca 9 miliard Kč.
Bohužel dle zveřejněných informací vláda České republiky a jejich ministerstva, agentury apod. za tři roky poskytly Ukrajině velmi malou, až nedostatečnou vojenskou pomoc v oficiální výši cca 7,5 miliard Kč. Naprostá většina této pomoci byla poskytnuta formou starších zbraní v letech 2022 a 2023 a byla ČR nahrazena modernější technikou darovanou jinými evropskými státy. I ve srovnání s ostatními státy Evropy je celková vládní pomoc ČR na pomoc Ukrajině nízká a nedosahuje ani desetin HDP České republiky. Pro představu a srovnání nedostatečnosti vládní pomoci je skutečnost, že průměrná roční pomoc ČR na obranu Ukrajiny ve výši cca 2,5 miliard Kč odpovídá ceně osmi kilometrů nové dálnice (průměrná cena 1 km dálnice v roce 2024 je cca 300 mil. Kč včetně DPH). Platný státní rozpočet České republiky pro rok 2025 má schválené výdaje ve výši 2 327 miliard Kč. 2,5 miliard Kč proto představuje cca 0,1 % výdajů státního rozpočtu, tzn. prakticky zanedbatelnou částku. Takto nedostatečná je naše dosavadní skutečná vládní pomoc ČR Ukrajině. Situace české vládní pomoci je bohužel podobná jako u většiny evropských států. Sliby a vyjádření jsou významné, ale skutečná pomoc a pravidelná pomoc Ukrajině je naprosto nedostatečná a nepředvídatelná. Pomoc Ukrajině nás prakticky nic nestála. Byli jsme jedni s prvních, kteří Ukrajině pomohli , ale později se naše pomoc prakticky zastavila! Mnohokrát opakované lživé tvrzení některých politiků a občanů, že „vláda ČR pomáhá finančně Ukrajincům víc než českým občanům“ je ve světle jasných faktů nehorázná lež a dezinformace.
Nebojíme se přiznat, že v ČR je životní úroveň a kvalita života velmi slušná. Kvalita služeb, které nám náš stát poskytuje (zdravotnictví, sociální zabezpečení, důchody, bezpečnost, veřejné služby, veřejná doprava, právní stát, ochrana přírody atd.) je na vysoké úrovni, i když je samozřejmě co zlepšovat. V České republice se velmi dobře a svobodně žije, naše kvalita života je vysoká. Převážná většina občanů ČR jsou schopní a pracovití lidé. V ČR je na evropské poměry vysoká životní úroveň a kvalita života, současně patříme k jedné čtvrtině nejbohatších a nejrozvinutějších států planety. Proto vědomě hodláme přijmout a požadujeme dočasné snížení nebo pozastavení růstu naší životní úrovně v souvislosti s potřebou zvýšení pomoci Ukrajině a zvýšení výdajů ČR na obranu. Chápeme, že pokud se nyní neprodleně dobrovolně mírně uskromníme, tak v budoucnu nebudeme muset zaplatit penězi nebo životy mnohonásobně více za naši záchranu.
Nechceme budoucí svobodu vyměnit za dnešní pohodlí.
Navrhujeme Vládě ČR konkrétní opatření k okamžité realizaci:
1. Česká republika (vláda ČR) zvýší neprodleně pomoc Ukrajině. Vláda ČR oznámí konkrétní výši mimořádné a následné pravidelné pomoci a tuto výši bude dodržovat (např. min. 2,5 miliardy Kč každý měsíc). Zvýšení podpory je nutné veřejně oznámit a vysvětlit. Je nezbytné okamžitě zajistit financování vojenské pomoci z vládní rozpočtové rezervy (stávající rozpočtová rezerva vystačí na cca jeden kvartál pomoci). Ukrajinským spojencům je nezbytné pomáhat pravidelně i mimořádně, a to dodávkami nebo příspěvky na nákup munice, dělostřeleckých systémů, systémů protivzdušné obrany, raket, bojových vozidel, letadel a ostatního vojenského materiálu.
2. Občany České republiky je nutné otevřeně informovat o důvodech a nutnosti zvýšit výdaje na obranu a podporu vlastního obranného průmyslu (preventivní výdaje na odstrašení možného agresora) mimořádně již v roce 2025 na cca 2,3% HDP, a v dalších letech jasně stanovit každoroční navyšování obranných výdajů až k hranici alespoň 3,5% HDP na obranu (podobný nebo vyšší podíl HDP na obranu již dnes vynakládá např. Polsko, USA a pobaltské státy). Podfinancování naší obrany je dlouhodobé a náš vnitřní dluh vůči armádě je značný. Prohlášení o tom, zda vůbec umíme a jestli musíme utratit více peněz na obranu, je opět výrazem nezodpovědnosti, chytračení, zbabělosti a populismu. Je vhodné umožnit ministerstvu obrany převod případných nevyčerpaných prostředků mezi ročními rozpočty. Pro lepší představu uvádíme, že výdaje na obranu ve výši 3,5% HDP by znamenaly výdaje ve výši 12% z celkových výdajů státního rozpočtu roku 2025.
3. Bojové útvary Armády ČR je nutné dlouhodobě posílit alespoň o 10% nových vojáků každý rok a to již od roku 2025 alespoň na stav 150% aktivních vojáků proti roku 2024. Počet vojáků ČR v aktivních zálohách a také dobrovolně evidovaných zájemců o aktivizaci a cvičení je potřeba navýšit na alespoň 100 tisíc dobrovolníků a pořídit a vhodně připravit po celém území ČR k použití jejich výzbroj. Tyto zvýšené počty jsou naprosto reálné a dosažitelné, protože např. Finsko s pouhými 5 mil. obyvatel má již dnes stejný počet aktivních vojáků jako ČR a dalších min. 250 tis záložníků má připraveno. Armáda ČR disponuje v současnosti pouze dvěma brigádami pozemního vojska (tzv. lehká a těžká brigáda), navýšení rozpočtu umožní nábor vojáků, vycvičení a vybavení třetí plnohodnotné brigády pozemního vojska.
4. Veškeré vojenské obranné vybavení, zbraně, munice, infrastruktura, náhradní díly by mělo být přednostně nakupováno u českých výrobců a zbývající část u evropských výrobců, např. ze Švédska, Německa, Velké Británie a ostatních států Evropy. Také je nutné nakupovat i v boji osvědčené zbraně vyráběné na Ukrajině. Nákup zbraní v USA je vhodné provést jen v nezbytných případech, např. stíhací letadla F-35, která nemají v Evropě náhradu. Z hospodářského hlediska bude navýšení našich i evropských vojenských výdajů z velké části kompenzováno růstem a přesunem části tvorby HDP do tuzemské obranné výroby, výzkumu, služeb, infrastruktury apod. Je potřeba vybudovat rovnoměrně na území ČR větší množství nových decentralizovaných skladišť munice, paliv a vojenského vybavení.
5. Do tří měsíců předložit a schválit novelu státního rozpočtu 2025 parlamentem ČR v režimu legislativní nouze. Je začátek roku 2025, nelze čekat na rozhodnutí další vlády a ztratit pro přípravy celý jeden rok. Novela rozpočtu ČR bude z důvodu především navýšení pomoci Ukrajině a z důvodu zvýšení výdajů na obranu České republiky v roce 2025.
Občany České republiky je potřeba otevřeně informovat, aby si uvědomili, že konflikt mezi diktátorským Ruskem a svobodnou Evropou může trvat delší dobu, a že je nezbytné se dočasně ekonomicky uskromnit a dojde k dočasnému zvýšení schodku státního rozpočtu a zvýšení státního dluhu.
Uskromnit se, to například znamená, že:
Dálniční síť bude stavěna pomaleji a pár kilometrů dálnice bude postaveno o několik let později, nebudou se tak často preventivně frézovat a asfaltovat nepoškozené hlavní silnice, nové rychlovlaky začnou jezdit později, omezí se dotace na nejrůznější zbytné programy, sníží se příjmy obcí a krajů ze státního rozpočtu a tím dojde k snížení přebytku na účtech obcí a měst, omezí se dotace do kultury a vrcholového sportu, plavecký bazén bude muset počkat na velkou přestavbu a udělá se jen oprava, v každé ZOO nebude chlazený pavilón tučňáků, obecní lavičky se nevymění za designové, a ty, které jsou zachovalé, se natřou, nepostaví se další rozhledny na zalesněných kopcích, všechny školní jídelny nebudou mít nový konvektomat, dopravní terminály se budou projektovat uvážlivěji a méně nákladně, v planetáriu nebude vyměněn funkční projektor za modernější, některé tramvaje MHD nebudou mít klimatizaci, městské ohňostroje nebo laserové show se omezí nebo zruší, omezí se dotace firmám a podnikatelům ze státního rozpočtu, omezí se státní intervence v zemědělství, prodlouží se doba dekarbonizace, likvidace uhelného průmyslu a výroby elektřiny z uhlí, sníží se dotace na obnovitelné zdroje, vystačíme si se stávajícím počtem veřejných divadel, fasády škol, nemocnic a úřadů budou opraveny postupně v delším čase, městský okruh Prahy a prodloužení metra D bude dokončeno později, nebudeme mít možná velkou cenu GP Brna v motocyklech placenou z peněz na rozvoj masového sportu, moderní dieselové autobusy nebudeme muset povinně a předčasně vylučovat z MHD a nebudeme je ihned a všechny nahrazovat bezemisními vozy, nebudeme z státních nebo prostředků EU dotovat nákup elektromobilů (Tesla) a nabíječek, všechny cyklostezky nemusí mít brzy asfaltový povrch a budeme je budovat pomaleji, platy ve státní správě porostou pomaleji, důchody porostou pomaleji, celkový počet státních úředníků neporoste, omezí se výdaje na státní agentury, výzkumné ústavy, úřady, fondy, příspěvkové organizace, státní podniky, generální ředitelství, zvýší se pravděpodobně mírně státní dluh ČR, hospodářský růst bude pomalejší, HDP poroste přechodně pomaleji, např. o 0,5% HDP namísto o 1,5% HDP za rok. Plánovaně se uskrovnit pro potřeby obrany a podporu našeho spojence Ukrajiny neznamená propadnout se do bídy, stát (ministerstva a všechny součástí státu) bude nadále zajišťovat všechny nezbytné služby a povinnosti jako dosud, neznamená to, že stát přestane investovat, pouze přehodnotí své priority a možnosti, stát uzpůsobí nové situaci státní (náš) veřejný rozpočet a následně se přehodnotí a přizpůsobí v menším rozsahu rozpočty krajů, měst a obcí.
Pro možnost vyjádření podpory a spoluúčasti občanů ČR je možné vydat státní dluhopisy Na obranu republiky, nebo podobné instrumenty a zapojit tak občany do financování pomoci, protože není dostatek soukromých sbírek na podporu vojenské pomoci Ukrajině (soukromé osoby mají omezení v nakládání s vojenským materiálem). V dalších letech zodpovědná vláda zahrne zvýšené náklady na obranu a pomoc Ukrajině do koncepce státního rozpočtu a bude mít možnost zavedení úspor v běžných výdajích státního rozpočtu. Také je potřebné umožnit občanům ČR nějakou vhodnou a motivující formou přispět finančními dary Armádě ČR na zajištění obranyschopnosti státu.
Nebojme se prosím možnosti vyslání českých vojáků na Ukrajinu v souvislosti v dozorování a zaručení případného míru na Ukrajině. Jsou to vojáci, vojáci bojují, když mají rozkaz nebo jsou napadeni. Ano, naši vojáci mohou padnout nebo být zraněni, stejně jako policisté, hasiči. Je to jejich práce, jsou na to připravováni. Předchozí nasazení českých vojáků v bývalé Jugoslávii v Afganistánu (na žádost USA) jsme zvládli velmi dobře, účast v misích byla nebezpečná a přesto o dobrovolné zájemce nebyla nouze. Máme dobré vojáky, stejně jako jsme měli statečné legionáře, bojovníky v druhé světové válce na západní i východní frontě. Není pravda, že Češi nebojují, neumí nebo nechtějí bojovat, když je v ohrožení naše země a naše hodnoty. Je potřeba zvýšit počet našich vojáků a dobrovolníků, zlepšit jejich vybavení a jejich podmínky a ocenění jejich důležitosti.
Konkrétní cíle zahraniční politiky České republiky, které je nutné prosazovat:
1. Je nutné zpřísnit ekonomické sankce proti Rusku, představitelům ruského vedení a oligarchům a sankce stupňovat až po úplné obchodní embargo. Současné sankce jsou nedostatečné a jsou částečně zřetelně obcházeny pomocí třetích stran především přes sousedy a satelity Ruska. Sankce samy o sobě Rusko neporazí, ale prodražují a komplikují jeho útočnou válku a oslabují jeho ekonomiku. Všechen zmrazený ruský majetek je nutno definitivně označit jako výnos zločinného státu z trestné činnosti a tyto prostředky použít na pomoc Ukrajině a úhradu válečných škod. Je alarmující, že v současnosti neplatí úplné sankce na dovoz ruského zemního plynu do Evropy (plynovody, loděmi) a neplatí sankce na dovoz ropy prostřednictvím ropovodů! V roce 2024 a současnosti dochází opět k vyššímu nákupu ruského zemního plynu LNG ve Francii a Španělsku, a především velké dodávky zemního plynu přes plynovod TurkStream z Ruska přes Turecko do jižní Evropy, Maďarska a na Slovensko. Ukrajině pomůžeme, pokud nebudeme s Ruskem obchodovat, nebudeme v Rusku nebo od prostředníků nakupovat především ruský zemní plyn z plynovodů, zkapalněný zemní plyn LNG, žádnou ropu a ropné produkty, dusíkatá hnojiva (vyráběná ze zemního plynu), hliník, železo, ocel, jiné kovy ani ostatní produkty. Dále je potřeba rozšířit sankce na všechny nákladní lodě, tankery a lodě, které převážejí ruské suroviny (např. LNG) a také je velmi důležité zakázat, kotvení a opravy těchto lodí v evropských přístavech. Musíme tvrdě vymáhat dodržování sankcí na vývoz strojů, zařízení, techniky, komponentů a náhradních dílů, které by Rusko mohlo použít ve svých zbrojních závodech. Rusko ve skutečnosti nemá možnosti, jak plně nahradit solventního evropského zákazníka, ale evropské země, pokud budou samy chtít, mohou nakupovat jinde, transportovat suroviny jinak a nebýt na Rusku vůbec závislé. Rusko nemá dostatek transportních lodí na vývoz svých surovin. Při zachování a zpřísnění sankcí se budou ekonomické problémy Ruska dále stupňovat. Ve světovém měřítku je naštěstí dostatek kapacit producentů zemního plynu, ropy a ostatních surovin, které Evropa v minulosti nakupovala v Rusku. Dokud budou platit sankce, bude Rusko prodávat málo surovin , prodávat komplikovaně se slevou a s vysokými náklady na dopravu za nevýhodných cenových podmínek.
2. Rozhodnout neprodleně a jednoznačně o použití ruských v Evropě zajištěných aktiv ve výši cca 200 miliard EUR ve prospěch podpory obrany a obnovy Ukrajiny. Ve věci ruských zmrazených aktiv neváhejme, nelicitujme, nedebatujme a použijme tyto aktiva v plné výši. Jedná se jednoznačně o aktiva agresora-zločince (ruského státu i ruských oligarchů podporující aktivně nebo pasivně zločinný ruský režim). Jedná se o aktiva zajištěné zločinci a mají být použita k odškodnění oběti. Je naprosto nepřijatelné po třech letech války stále váhat s použitím těchto ruských aktiv nebo dokonce jednat o jejich navrácení.
3. Měli bychom si uvědomit, ocenit a podporovat skutečnost, že ukrajinská armáda je v současné době nejsilnější a nejzkušenější armáda ve svobodné Evropě. Měli bychom Ukrajincům zajistit záruku jejich bezpečnosti v případě, že uzavřou s Ruskem příměří nebo mír. Jako logickou součástí a nezbytnou podmínkou případného uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by měl být okamžitý vstup Ukrajiny do NATO nebo jiných nových Evropských obranných struktur. Vstup Ukrajiny do NATO nebo jiných Evropských obranných struktur má být našim cílem a nemá být obavou, máme o to sami zřetelně usilovat, bude to pro naši společnou obranu přínosem a vyřeší to již jednou pro vždy toto odkládané, ale neodvratné rozhodnutí a zapojí to Ukrajinskou armádu do obrany Evropy. NATO se podařilo velmi rychle a bez následků rozšířit o Finsko a Švédsko přes ruský zásadní nesouhlas trvající mnoho desetiletí, což je další ruská prohra a je to důkazem, že se nesmíme obávat přijetí Ukrajiny do NATO. Naše dlouhodobá nerozhodnost a lavírování (především Francie, Německa) ohledně vstupu Ukrajiny do NATO nebo do Evropských bezpečnostních struktur, bylo jedním z důvodů, proč Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Síla armád NATO i bez armády USA je značná a po zvýšení evropských vojenských výdajů bude ještě vyšší. Není pravda, že evropští členové NATO bez USA, spolu s armádou Ukrajiny nemůže úspěšně bránit Evropu před agresorem. Již dnes evropské armády jako celek převyšují ruskou armádu i v počtu vojáků, výrazně v počtech bojových letounů a tanků! Polsko, Německo, Francie, Anglie, Itálie a Rumunsko mají již dnes před navýšením výdajů významné armády. Na jižním křídle je členem NATO Turecko s druhou největší armádou v Evropě. Evropské armády mají své problémy, ale jsou to menší problémy než má ruská armáda, která je v současnosti oslabená útočnou válkou na Ukrajině. Evropské armády členů NATO je nutno urychleně modernizovat na základě ukrajinských zkušeností a připravit se na reálnou situaci, že USA nedodrží vůči evropským státům své závazky. Rozhodně ale nejsou na místě poraženecká vyjádření některých politiků, že Evropa bez USA „nemá žádnou funkční armádu“, evropské armády se „vejdou na jedno parkoviště“ a Evropa „neumí vyrobit moderní zbraně“ a podobné prokazatelně nepravdivé nesmysly.
Na summitu NATO v roce 2008 navrhl americký republikánský prezident USA Bush rychlé přijetí Ukrajiny do NATO a v současnosti je nový republikánský prezident Trump bez pochopitelných argumentů proti přijetí Ukrajiny. Je to ze strany USA nemorální a nebezpečný přístup. USA a Evropské státy jsou spojenci v NATO, tak se nebojme mezi spojenci vyjádřit nesouhlas se stanoviskem USA. V případě skutečného dočasného nebo trvalého nesouhlasu USA se vstupem Ukrajiny do NATO neváhejme, nabídněme a uzavírejme jednostranné nebo vícestranné bezpečnostní smlouvy mezi Ukrajinou, ČR a dalšími ochotnými státy Evropy. Nečekejme a nevymlouvejme se na stanoviska ostatních Evropských států nebo USA. Česká republika může jít příkladem a uzavřít s Ukrajinou konkrétní smlouvu o vzájemné obraně a pomoci, je to právo suverénní České republiky. Dá se logicky předpokládat, že ostatní evropské státy budou postupovat stejně.
4. Přijetí Ukrajiny do EU nejpozději do roku 2026 až 2027, určitě za působnosti stávající zvolené komise a vedení EU, bude logickým pokračováním nové bezpečnostní a hospodářské politiky v Evropě. Vstupem Ukrajiny dojde k rychlejší integraci a rekonstrukci Ukrajiny za podmínek a práva EU a definitivní odpoutání Ukrajiny z ruského vlivu. Vstup Ukrajiny do EU nebude bezbolestný pro stávající evropské země, ale umožní vlít novou krev pracovitými, sebevědomými a vzdělanými obyvateli do ekonomického organismu EU, a nakonec přinese Evropě i Ukrajině prospěch. Nesmíme rozhodnutí odsouvat na období po dalších evropských volbách. Naše nerozhodnost ohledně vstupu Ukrajiny do EU bylo dalším z podnětů, proč Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Proveditelnost, možnost a potřebnost integrace celé Ukrajiny do EU potvrzuje prakticky bezproblémová integrace, dobré zkušenosti a převažující oboustranný ekonomický přínos ukrajinských uprchlíky v zemích EU, včetně České republiky.
5. Rusko naši zemi označilo oficiálně za nepřítele. Nezapomínejme na to, nezlehčujme to. Proto řekněme jasně, že dokud ruský agresor útočí na Ukrajinu nebo jinou zemi, tak je nepřítelem České republiky.
6. Obrana demokracie a svobody na internetu a především na sociálních sítích. V souvislosti s kybernetickou válkou a šířením dezinformací týkajících se bezpečnosti našeho státu pokládáme za nutné, aby byl co nejdříve ve všech zemích EU definován autorský přístup na veškeré sociální sítě a webové rozhraní zvláštním zákonem tak, aby bylo jakékoli publikování na internetu podmíněno nezpochybnitelným ztotožněním s konkrétním člověkem, tzn. autorem obsahu nebo šiřitelem obsahu. Autorství jakéhokoli obsahu (text, zvuk a obraz) musí být jednoznačné. Zákonem musí být jednoznačně vymezena trestní odpovědnost autora nebo šiřitele obsahu za uveřejňování protiprávního, lživého, nenávistného, manipulativního, poplašného obsahu v jakémkoli jazyce a to stejným způsobem, jakým je zákonem chráněn obsah u tzv. starých mediích (televize, rozhlas, noviny apod.). Obsah vytvořený nebo upravený umělou inteligencí musí být zřetelně, jednoznačně a trvale označen, aby se zabránilo anonymizaci obsahu. Zákonem musí být zajištěno dodržování omezení přístupu k sociálním sítím dětem do minimálně 15 let se zákonnou zodpovědností zákonných zástupců. Ochrana dětí a mladistvých před nezralou psychiku devastujícím vlivem sociálních sítí musí být pro moderní demokratickou společnost prioritou! Internetový obsah musí mít definovanou věkovou hranici přístupu k němu. Je nutné, aby provozovatel sociální sítě dokumentovat fungování algoritmů automaticky vytvářeného obsahu. Každý uživatel musí mít možnost vědomého a trvalého nastavení fungování algoritmů jemu předkládaného obsahu. Zákonem musí být také nastavena pravidla proti neopodstatněnému mazání obsahu (ochrana svobody slova) a současně pravidla pro trvalé mazání protiprávního obsahu. Pravidla publikování na sociálních sítích a webu musí být stejná a vymahatelná, jaká platí pro ostatní média a způsoby prezentace obsahu a názorů. Je nutné, aby legislativa požadovala po majitelích domén a sociálních sítí dodržování těchto pravidel a v případě jejich porušování a nerespektování, působení těchto sociálních sítí sankcionovala nebo zcela zabránila. Nejedná se o snahu omezit svobodu slova a vyjadřování, ale vytvoření jasných hranic v dosud bezbřehém prostoru internetu bez pravidel a zodpovědnosti, a to na území ČR i EU. Cílem je ochrana demokracie před informačními a kybernetickými útoky, které mohou být svými dopady ve svých důsledcích srovnatelně nebezpečné jako konvenční zbraně. Pro držení zbraní a nakládání s nimi rovněž platí jasná pravidla, která většina společnosti chápe a akceptuje.
Pokud neprodleně nepomůžeme Ukrajině s dodávkami vojenského materiálu a techniky, je to při dnešní znalosti souvislostí neomluvitelné!
Je potřeba zveřejnit a vysvětlit, že každý, kdo s pomocí pro obranu Ukrajiny vyčkává, neposkytuje ji včas, v dostatečném množství a pravidelně, je spoluzodpovědný za další mrtvé a zraněné ukrajinské civilisty a vojáky a za pokračující devastaci Ukrajiny, a také je spoluzodpovědný za katastrofu, která hrozí Evropě, pokud nebude Rusko zadrženo.
Proto žádáme, aby se naši státnici, politická reprezentace a státní zaměstnanci České republiky zasadili o to, aby Česká republika okamžitě jednala, zvýšila své obranné výdaje a ve vlastním vyzbrojování systematicky pokračovala, poskytla Ukrajině výrazně větší vojenskou a ekonomickou pomoc včetně bezpečnostních záruk a v pravidelném poskytování vojenské pomoci vytrvala až do osvobození a obnovení Ukrajiny v mezinárodně uznaných hranicích, bez ohledu na jinak smýšlející občany, politiky nebo jiné státy, kteří z různých důvodů svou lhostejností nebo i svými činy pomáhají nebezpečnému agresorovi Rusku a ohrožují naši bezpečnost. Rovněž se zasaďte o poskytnutí konkrétních bezpečnostních záruk Ukrajině a o neprodlené přijetí Ukrajiny do EU.
Zachraňme naši svobodu, svědomí a budoucnost. Svoboda není zadarmo!
Výzva Svoboda není zadarmo! byla sepsána jako projev občanského postoje.
V Ostravě, Česká republika, březen 2025
Spoluautor a organizátor Výzvy:
Jiří Pastrňák
Podnikatel, Ostrava
Spoluautor a organizátor Výzvy:
Petr Vidlák
Podnikatel, Ostrava
Jiří Pastrňák Kontaktujte autora petice