Petice za zapsání plemen chrtů do Přehledu plemen, která mohou získávat loveckou upotřebitelnost.

My, níže podepsaní

chovatelé chrtů a další z řad příznivců chrtnictví,

s respektem ke skutečnosti, že lovecká kynologie je součástí myslivosti, prováděna v přírodě, ve vztahu k volně žijící zvěři a napomáhající k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků, jako součásti kulturního dědictví,   žádáme, prostřednictvím této Petice, Předsednictvo Českomoravské kynologické jednoty z. s., aby podpořilo a schválilo úpravu Přehledu plemen, která mohou získávat loveckou upotřebitelnost takovým způsobem, aby:      

byla zapsána celá X. skupina FCI do Přehledu plemen, která mohou získávat loveckou upotřebitelnost.  

Jsme přesvědčeni, že zařazení plemen chrtů do Přehledu plemen, která mohou získávat loveckou upotřebitelnost (dále jen Přehled) a jejich následné přezkušování na zkouškách z loveckého výkonu, napomůže při zušlechťování těchto plemen, zvyšování a zkvalitňování jejich charakteristických vloh a vlastností, specifických pro jednotlivá plemena tak, jak jsou popsána standardy Mezinárodní kynologické federace.

Dále lze také konstatovat, že zařazení zvláště původních evropských plemen chrtů do Přehledu vychází z tradice použití chrtů jako loveckých psů, s ohledem na jejich charakterové a lovecké vlastnosti uzpůsobené našim podmínkám. Tito chrti byli prokazatelně na našem území využíváni jako lovečtí psi již v období Velkomoravské říše, kdy byly zakládány první tzv. chrtnické dvorce. V historických pramenech obce Labské Chrčice u Přelouče lze nalézt zmínku, že: „Kde nynější osada se nalézá, stával dvůr, náležející knížeti Soběslavu I. Chovali v něm chrty.“ Využívání chrtů jako loveckých psů je na našem území zaznamenáno v mnoha literárních i uměleckých dílech v průběhu celého středověku, novověku až do období moderních dějin. František Špatný uvádí ve své knize Mluva myslivecká z roku 1876, že: „Chrtníci slovou myslivci, kteří se zanášejí chováním, cvičením a užíváním chrtů“. Ve stejném období uvádí J. V. Černý, v knize Myslivosť z roku 1882, že chrt: „opotřebuje se k lapání zajíců v běhu, lišek i srnců“.

Zapsáním těchto tradičních evropských plemen chrtů na Přehled, tak znovu umožní v ČR provozovat chrtnictví a tím obnovit tradici, která je u nás více než 1200 let stará. V souvislosti s tímto bude možné požádat o zapsání chrtnictví na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky a později snad také, společně s ostatními zeměmi, na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

V neposlední řadě je nutno brát ohled i na to, že většina chrtů se v zemích jejich původu (Španělsko, Rusko, Maďarsko, Severní Afrika, Přední východ), jako lovečtí psi stále využívají a v souvislosti s tím země původu pozměňují i standardy FCI jednotlivých plemen (viz. Barzoj), tak, aby si požadované vlastnosti zachovali. V závěru je nutné konstatovat, že lov zvěře s chrty je založen na základních principech přírodního výběru. Chrt může ulovit jen velmi malou část populace zvěře, a to ještě zvěř z různých důvodů oslabenou, přičemž k ulovení každé kořisti musí vynaložit veliké úsilí. Jedinci, kteří jsou uloveni chrtem, nebývají pouze nahodilým vzorkem populace, jako je to v případě lovu střelnou zbraní. Jedná se spíše o jedince slabé, nemocné a sešlé věkem, tedy ty, kteří nepřispívají ke zkvalitnění populace daného druhu zvěře. Naopak jedinci, kteří uniknou loveckému chrtovi, často zlepšují své reakce, čímž kompenzují ztrátu těch, kteří byli chrtem uloveni (udržují populaci v „kondici“ a například mají více potomstva). Při využití chrtů jako loveckých psů, nedochází k postřelení a nedosledování či nedohledaní poraněného kusu. Zvěř je buď chycena a v jediném okamžiku usmrcena nebo zdravá uniká.

Vzhledem k tomu, že většina chrtů je chována v rámci Klubu chovatelů chrtů z. s. a jsou zapisována pod plemennou knihou ČMKJ se zkratkou zápisového čísla ČLP, splňují tato plemena administrativní požadavky na zápis do Přehledu.  

Martinu Říhovi, předsedovi Klubu chrtníků    Kontaktujte autora petice