Zachování ochranné lhůty 6 měsíců pro zvířata v občanském zákoně

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Sněmovní 4

118 26  Praha 1 - Malá Strana

Petice za ponechání ochranné lhůty šesti měsíců

pro zvířata v novém občanském zákoně

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

velmi si vážíme a oceňujeme váš přístup v oblasti legislativy o ochraně zvířat a velice Vás prosíme o pomoc a podporu v této věci.

V § 1052 sněmovního tisku 362/0 je uvedeno:

(1) Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude nálezce k zvířeti vlastnické právo.

(2) Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li se zvíře neodvolatelně zvířecímu útulku, může takové zařízení se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do dvou měsíců ode dne, kdy bylo zvíře zvířecímu útulku svěřeno; byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu.

Naprosto nesouhlasíme se zkrácením ochranné lhůty pro nalezená zvířata z původních šesti měsíců na pouhé dva měsíce. Zvláště když pro skutečné nalezené věci, se tato lhůta prodlužuje zpět na původních dvanáct měsíců.

Zdůvodnění:

K návrhu dvou měsíců se přistoupilo jen pro úsporu nákladů obcí v péči na tato nalezená nebo opuštěná zvířata. Nikdo však nebral v potaz důvody nadměrného počtu bezprizorních zvířat, ani skutečné problémy s ošetřením a často i resocializací mnohdy krutě týraných zvířat.

Dokud nebude vypracován a zprovozněn fungující systém identifikace zvířat čipováním a k němu přiřazená celostátní evidence (nezáleží jestli centrálně či elektronicky propojená lokální), nelze dobu zkrátit na dva měsíce. Ztracená zvířata se často hledají mnohem delší dobu. Bohužel jsou i případy, kdy obec nález, místo odvozem do nejbližšího útulku, „řeší“ svou zákonnou povinnost vypuštěním zvířete kdekoli jinde. Toto bohužel nejsou ojedinělé případy. Co taková obec dělá s poplatky ze psů. Poplatek je přeci předplacení služby. V tomto případě postarání se o zaběhlého psa a to nejen pro místní. Místnímu člověku se zase může pes ztratit jinde a právem očekává, že v tom místě se dočasné péče o jeho psa ujme místní obecní úřad. Pokud obce „řeší“ svou zákonnou povinnost vypuštěním mimo svůj katastr, tak kromě porušování zákonů (§ 255 odst.2 trestního zákona) z poplatku dělají pokutu z důvodu vlastnění psa (porušení Listiny základních práv a svobod čl.3 odst.1).

Povinným čipováním by se zvýšila i kontrola nad existencí zvířat a z toho plynoucími prostředky, ve formě poplatků za psy, na péči o opuštěná nebo odebraná týraná zvířata. Samozřejmě by tyto poplatky a jejich vyúčtování mělo být veřejně přístupné na webu každé obce.  Neustálé poukazování místní samosprávy i státní správy na zvyšování nákladů v péči o zvířata je pouze alibizmus a výmluvy, které nic neřeší. Pravým důvodem, proč je tolik opuštěných zvířat, je to, že stát nevykonává řádně svou správní povinnost. Jak je možné, že nikdo nezakročí proti množírnám psů, kde tito živoří často v bezútěšných podmínkách, ale zato produkují kvanta potomků, kteří pak často končí jako nevhodný dárek opuštěni. Jak to, že Státní veterinární správa v případě množíren tvrdí, že nemá žádnou pravomoc zasáhnout, protože se údajně jedná o zájmové chovy. Jak je možné, že příjmy z toho to množení se nedaní a finančním úřadům je to lhostejné. Jak to, že často množitelé nevykazují jakýkoli příjem a na základě toho, k příjmům z množení zvířat, berou sociální podporu. Jak je možné, že dědici přijmou majetek, ale zvířata z pozůstalosti bez skrupulí opustí a nikoho z kompetentních orgánů státní správy to nezajímá, přestože je opuštění zvířete s úmyslem se ho zbavit, minimálně jako přečin, uvedeno v zákoně č. 246/1992 Sb. jako týrání. Proč se systematicky nedělají kastrační programy pro toulavé kočky. Sice by to v počátku přineslo jistou investici, ale celkově by to do budoucna uspořilo značné náklady. Toto jsou skutečné příčiny zvyšování nákladů na péči o opuštěná zvířata. Evidenci zvířat také nikdo řádně nevede a poplatky ze psů odvádějí jen poctiví a slušní lidé. Je také otázkou, kde tyto poplatky ve skutečnosti končí a zdali některé obce z nich na ochranu zvířat vůbec něco použijí.

Útulky jsou díky tomu přeplněné a spousta případů se musí řešit domácími depozity, které financují dobrovolníci z vlastních prostředků. Bohužel tendence potřeby umístění zvířat se zvyšuje, a pokud stát rázně nezasáhne a nezjedná pořádek, což je jeho prvořadou povinností, celý systém zkolabuje .

Lhůta dvou měsíců také nezohledňuje nutnost mnoho zvířat nejdříve vyléčit a často po prožitém utrpení i resocializovat

Petice je vypracována v souladu se zák. č. 85/1990 Sb. v aktuálním znění o právu petičním.

Datum vzniku petice:               9. září 2011

Petiční výbor:

Ing. Milan Kaucký, Poděbradova 101, 289 22 Lysá nad Labem – SOS-zvířata v nouzi o.s.

Jitka Parisotová, Pod Stárkou 4, 140 00 Praha 4 – Nadační fond JV&JV

Bc Vendula Nováková, K Hájku 1722, 509 01 Nová Paka – O.s. MÍSTO v Nové Pace

V souladu se zák. č. 85/1990 Sb. § 3 odst.(3) určuje petiční výbor jako osobu pro zastupování ve styku se státními orgány Ing. Milana Kauckého, Poděbradova 101, 289 22 Lysá nad Labem

Milan Kaucký    Kontaktujte autora petice