Petice pro přehodnocení pandemických opatření

Reakce na kritiku Patrika Kořenáře (2. část)

Jedná se o záznam více než 2 hodinového živého přenosu, v němž Patrik rozebíral tuto petici (https://www.youtube.com/watch?v=rVkVqTcvL_g).
Stejně jako jeho předchozí video se ke mě i tento záznam dostal až nyní po 4 letech a to i přesto, že Patrik během tohoto vysílání nabádá sledující, aby mě o tom dali vědět.

Stručné shrnutí: Patrikovi se zde stejně jako v jeho předchozím videu nepodařilo odůvodnit povinné nošení masek.

Níže jsou časy z videa a k nim moje odpověď:
13:40
Patrik Kořenář: "Tady to není pravda, co tam řikaj. To, co tam řikaj je, že ten přenos byl nižší."
Odpověď: Ani omylem. V sekci s výsledky a také zvlášť u každé skupiny je naopak jasně uvedeno, že infekce SARS-CoV-2 nebyla potvrzena ani u jednoho člověka a to na základě RT-PCR testu. Někteří byli testováni dokonce opakovaně. Zároveň ale, jak jsem zde již o této studii uvedl, tak tato studie je jedním z nejslabších důkazů, že masky nefungují, protože účastníci nosili masky téměř celou dobu a sledoval se pouze asymptomatický přenos.

20:40
Patrik Kořenář: "To není pravda. Existuje hromada kvalitní studií a metastudií, který řikaj, že naopak fungujou"
Odpověď: viz následující text

22:08
Patrik Kořenář: "Je to názor, to je důležitý. Je to komentář."
Odpověď: Ne, je to článek, který odkazuje na vědecké studie.

27:49, 28:44, 31:55
Patrik Kořenář: "Asociace či 79.5% podobnost genetického kódu se SARS-CoV nedokazuje, že SARS-CoV-2 je příčinou nemoci COVID-19... Autor řeší, že ta nemoc neexistuje... Co tím chtěl básník říct... Tady to je úplná stupidita ta jednička."
Odpověď: Ano, ta věta byla opravdu formulována špatně, nicméně věta je zároveň pravdivá, protože v té studii opravdu jasně říkají, že tehdy ještě nebylo potvrzeno, že by tento virus opravdu způsoboval COVID-19 u daných osob. Konkrétně: "Studie poskytuje podrobnou zprávu o 2019-nCoV, o pravděpodobné příčině... Stále však existuje mnoho naléhavých otázek, které je třeba zodpovědět. Souvislost mezi 2019-nCoV a onemocněním nebyla ověřena experimenty na zvířatech, aby byly splněny Kochovy postuláty pro stanovení příčinného vztahu mezi mikroorganismem a onemocněním."

29:47
Patrik Kořenář: "Jinak ResearchGate je strašně nebezpečná stránka, tam se dá publikovat prakticky cokoliv."
Odpověď: To nic nevyvrací, protože tato konkrétní studie byla publikována zároveň v časopise Nature a je velmi časté, že studie na ResearchGate bývají zároveň publikovány i v jiných vědeckých časopisech.

32:04, 45:45
Patrik Kořenář: "Petice je proti rouškám prej..."
Odpověď: Proti POVINNÉMU nošení. A ty studie netýkající se přímo roušek jsem právě proto později oddělil pod to do zvláštní kategorie. Jelikož informací bylo stále více, petici jsem pak přejmenoval.

42:30
Patrik Kořenář: "Podle CDC a FDA by sérologické testy neměly být..."
Odpověď: To tvrzení je pravdivé, nicméně zavádějící, protože sérologické testy se samozřejmě nepoužívají pro zjištění aktivní infekce, k čemuž se používaly a antigenní testy a proto jsem toto tvrzení později odstranil.

52:30
Patrik Kořenář uvádí tuto studii https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2014564118 jako dobrý důkaz toho, že masky fungují
Odpověď:
Ve studii ale přitom najdeme toto: "Celkově lze říci, že přímé důkazy o účinnosti používaní masek jsou podpůrné, ale neprůkazné. Protože neexistují žádné randomizované kontrolní studie, pouze jedna observační studie a nejasné důkazy o jiných respiračních onemocněních, ..."
Autoři pouze odhadují, že: "Dostupné důkazy naznačují, že téměř univerzální osvojení nelékařských masek na veřejnosti, ... by mohlo úspěšně snížit..."

54:30
Patrik Kořenář: "V roušce bylo hodně prachu... Naopak ne snad, nedejcháš ten prach když máš roušku"
Odpověď: Z vlastní zkušenosti si pamatuji, že když jsem brousil nějaký kov nebo dělal na stavbě, kde se právě práší protože se něco obrušuje nebo se něco bourá, tak respirátor nebo chirgická maska se velice rychle zanese zevnitř a je po chvíli úplně k ničemu.

58:20
Patrik Kořenář uvádí tuto analýzu https://www.bmj.com/content/369/bmj.m1435 a o říká o ní toto: "Sbíralo to jaký existujou materiály a důkazy o tom, jestli fungovalo nošení masek a opět se došlo k pozitivnímu závěru. Řešila se kvalita těch studií. Tady máte odkazy. Můžete si to zkontrolovat. Jednoduše řečeno, protože ta prevence tam funguje."
Odpověď: Tato analýza rozhodně nedochází k závěru, že masky fungují. Naopak říká, že i navzdory výsledkům kontrolních experimentů a nedostatku důkazů o jejich fungování v souvislosti s virem SARS-CoV-2, by bylo dobré masky raději nosit na základě předběžné opatrnosti, dokud se neobjeví lepší důkazy. S povinným nošením masek se dá souhlasit určitě pro jarní vlnu 2020.
V této analýze se tedy naopak dočteme toto o kontrolních experimentech:
"Souhrnná metaanalýza nezjistila žádné významné snížení přenosu chřipky"
"Žádný neprokázal výrazné snížení laboratorně potvrzené chřipky ve skupině nosící obličejové masky. Autoři dospěli k závěru: „randomizované kontrolované studie [obličejových masek] nepodpořily podstatný vliv na přenos laboratorně potvrzené chřipky."
"Autoři dospěli k závěru, že „Důkazy nejsou dostatečně silné, aby podpořily rozsáhlé používání roušek jako ochranného opatření proti covid-19“ a doporučili další vysoce kvalitní randomizované kontrolované studie."
Autoři zde tedy ani netvrdí, že by masky měly být povinné, ale naopak že by měly být pouze doporučovány a také, že:
"Je sporné, zda masky sníží přenos covid-19 mezi širokou veřejností"

1:09:01, 1:17:07
Patrik Kořenář: "Představte si to, že přijde pandemie a vy máte dělat to, že si dáte hadr na ksicht, mejt si ruce a bejt doma a je to pro vás problém... Lidi jsou proti něčemu proto, aby mohli bejt proti něčemu"
Odpověď: Ne, nosit masku pro mě není problém. Problém je v tom, že nám bylo povinně nařizováno něco, pro co neexistovaly dostatečné důkazy. Existovaly maximálně důkazy pro to, aby se to doporučovalo.

1:10:00
Patrik Kořenář: Odpovídá na otázku někoho ze sledujících: 'Proč vlastně nikdo nepoužívá jako proti argument Japonsko? Nejzdravější populace s nejvyšším věkem dožití a roušky používají celkem běžně několik desetiletí zcela dobrovolně.' Ano to je dobrej point. Nejen Japonsko, Asie plošně, že jo i Čína, oni běžně používaj roušky nejen přes zimu a přimárně je to kvůli tomu přenosu v těch hodně populovanejch oblastech. Ano, to je ultimátní argument."
Odpověď: Paradox je, že sám Patrik na začátku tohoto živého přenosu všem ukazuje studii (https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19216002/), která probíhala v Japonsku. Tento kontrolovaný experiment v Japonsku hodnotil vliv masek na výskyt rýmy mezi zdravotnickým personálem. Účástníků, kteří dokončili studii, bylo sice málo (32), nicméně výsledkem bylo, že nebyl prokázán žádný vliv masek na výskyt rýmy.

1:22:30
Patrik Kořenář rozebírá druhou studii (https://www.cambridge.org/core/journals/epidemiology-and-infection/article/face-masks-to-prevent-transmission-of-influenza-virus-a-systematic-review/64D368496EBDE0AFCC6639CCC9D8BC05), kterou je od počátku také podložena tato petice. Obviňuje autora, že si z této studie vybral jen něco, co se mu hodilo a dále dodává: "Tady zase řikaj, že fyzická bariéra, myšleno rouška bude nejvíce efektivní pro limitování toho přenosu na krátkou vzdálenost, zatímco něco složitějšího bude na dlouhou vzdálenost. Ta studie evidentně nemluví o tom, že roušky nefungujou, jenom že fungujou na konkrétní věc a na dlouhou vzdálenost jsou lepší věci. Tady píšou, že záleží na tom, jak to používá veřejnost. V otevřených prostorách je to problematické a uzavřený tak evidentně nejsou."
Odpověď: Jedná se o metanalýzu z roku 2010. To, o čem Patrik mluví je příručka z roku 2007, na kterou se zde odkazuje a která to vyvozuje pouze na základě observačních studií a jednoho kontrolního experimentu z roku 1994, ve kterém se ani nesledoval vliv masek na šíření respiračních onemocnění. A není pravda, že tato studie dochází k závěru, že masky fungují. Autoři naopak tvrdí, že: "Zatímco existují určité experimentální důkazy, že masky by měly být schopny snížit infekčnost za kontrolovaných podmínek, existuje méně důkazů o tom, zda se to promítá do účinnosti v přirozeném prostředí. Existuje jen málo důkazů na podporu účinnosti obličejových masek na snížení rizika infekce."

1:26:45
Patrik Kořenář se ještě znovu vrací k druhé studii (https://www.cambridge.org/core/journals/epidemiology-and-infection/article/face-masks-to-prevent-transmission-of-influenza-virus-a-systematic-review/64D368496EBDE0AFCC6639CCC9D8BC05) a zkoumá tabulku se seznamem studií a tvrdí, že: "Ta tabulka neříká, že nikdo něbyl chráněnej. To vůbec není pravda. Jedna ta studie řiká, že tam nebyl rozdíl mezi těma co používali, nepoužívali masku. Proč ty odpůrci maj pokaždý problém v tom jejich tvrzení, prostě."
Odpověď: Patrik zde opět nerozlišuje typ studie, protože v dané tabulce jsou uvedeny dva kontrolované experimenty, které neukázali žádný prospěch masek a zbytek jsou observační studie z nichž některé také neukázaly žádné výhody. Patrik dále opomněl prozkoumat také druhou tabulku, která obsahuje pouze kontrolované studie, z nichž ani jedna nenachází žádný významný vliv nošení masek.

1:42:30
Patrik Kořenář rozebírá třetí studii (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/j.1750-2659.2011.00307.x) a tvrdí o ní: "Můžete mi říct, jak je možný, že já otevřu dlouhou studii a random se podívám na odstavec a ten odstavec popírá to, co oni tady tvrděj. Osm z devíti studií zjistily, že na koronaviry ta věc funguje, konkrétně na SARS"
Odpověď: Není pravda, protože Patrik se zde dívá na výsledky observačních studií, které byly spolu dalšími kontrolními experimenty zahrnuty do této meta analýzy. To je mimochodem přesně to, co Patrik zmiňuje v prvním videu (viz moje reakce na jeho první video v čase 14:45)

2:01:35
Patrik Kořenář rozebírá mimořádné opatření MZČR, které jak víme obsahovalo téměř výhradně pouze observační studie.

Reakce na kritiku Patrika Kořenáře (1. část)

Dostalo se ke mě 4 roky staré video (https://www.youtube.com/watch?v=Kuu6pvZs5KE) od Patrika Kořenáře, ve kterém se vyjadřoval k rouškám a také k mojí petici. Toto video k dnešnímu dni vidělo již více než 70 tisíc lidí.

Tady je moje odpověď:

Stručné shrnutí: Patrikovi se v tomto videu nepodařilo odůvodnit povinné nošení masek.

Je pravda, že na úplném počátku, tedy v létě 2020, jsem mezi odůvodnění zařadil také některé studie, které téměř vůbec nebo nic nedokazovaly o fungování roušek (a ty jsou již delší dobu vyřazeny a jsou stále vidět níže v seznamu). To ale na situaci vůbec nic nemění, protože ty hlavní klíčové studie zde uvedené, tedy kontrolované experimenty, prospektivní studie (medicína založená na důkazech), již před začátkem pandemie ukazovaly, že se nepodařilo prokázat, že by masky fungovaly.

Petici jsem měnil proto, že hlavně zpočátku se přesně nevědělo jak se některé věci mají a petice se tedy měnila s tím, jak se v průběhu objevovaly nové informace. Výraz "údajné onemocnění" jsem použil proto, že zpočátku opravdu nebylo zcela jisté, zda jde o nové onemocnění. Mnoho lidí včetně mě se zpočátku ptalo na otázky a mělo vůči tomu pochybnosti a to je zcela legitimní, pokud přijde něco nového a dosud neprobádaného. Konkrétně jsem si v petici také pokládal otázku, zda existuje virus a v jednom odstavci jsem zmínil spojitost se sítěmi 5G. Nikdy jsem ale netvrdil, že by virus neexistoval nebo že by 5G způsobovalo COVID.

Níže jsou časy z videa a k nim můj komentář:
11:50 - Na základě OBSERVAČNÍCH studií - to je ten problém a proto ti autoři píšou, že pouze doporučují, nikoli že je musí všichni povinně nosit.
12:31 - "Mohly by snížit" - tedy autoři se pouze domnívají.
12:50 - "pravděpodobně 6-15%" - Tento odhad je založen na kombinaci výsledků kontrolních experimentů a observačních studií, přičemž v těchto kontrolních experimentech byl zaznamenán pouze nepatrný a nevýznamný vliv na snížení pravděpodobnosti infekce.
13:15 - Přesně řečeno žádný rozdíl, dokonce více zaznamenaných infekcí bylo u skupiny s N95. Dále tvrdíte, že pravidelnost nošení roušek vycházela z dotazníku. Jenže tak se to ale běžně dělá, že se zpětně zjišťuje míra dodržování nošení masek a 90% účastníků je právě více než dost (nikdy to nebude 100%). Popravdě nevím o studii, kde by účastníky sledovali 24h denně pomocí kamer, aby zjistili, zda vždy nosí masky.
13:45 - Argument s tím, že se na zdravotnický personál nevztahuje totéž, co na běžného člověka v tom textu, který ukazujete, ani není uveden a i kdyby tam byl tak je irelevantní, protože ta studie nesledovala rozdíl masek mezi zdravotníky a zbytkem populace.
14:45 - Žádné "ještě větší", přesně naopak, protože retrospektivní studie má mnohem nižší důkazní sílu než prospektivní. Právě proto autoři používají termín "je spojováno s". Navíc hned za tím textem, který ukazujete - hned v další větě je uvedeno, že "...mnohé studie nebyly optimální. Žádná ze studií neprokázala přesvědčivý vztah mezi používáním masky/respirátoru a ochranou před chřipkovou infekcí."
15:07 - Tvrdí, se tam, že (tehdy v roce 2011) neexistuje dostatek důkazů a ty studie, které nejsou dobře dělané jsou podle těchto autorů právě ty observační studie o SARS, o kterých tvrdíte, že mají být údajně lepší.

Několik věcí

NOVÉ INFORMACE O OBLIČEJOVÝCH MASKÁCH

Nejprve se vráťme zpět k velké studii s chirurgickými maskami v Bangladéši, která zde byla tehdy zmíněna a podle které masky fungovaly hlavně u lidí ve věku nad 50 let. Nicméně, na základě opětovného posouzení se posléze ukázalo, že to tak nebylo.
První opětovnou analýzu [1][2] provedl matematik Norman Fenton z Univerzity Queen Mary v Londýně. Závěr jeho analýzy:
"... nebyl zde žádný rozeznatelný účinek vlivu masek na infekci COVID-19."

Druhá reanalýza [3] došla k velmi podobnému závěru:
"Zjistili jsme, že chování personálu v nezaslepených i domněle zaslepených krocích způsobilo velké a statisticky významné nerovnováhy ve velikosti populace. Tyto rozdíly ve jmenovatelích představují rozdíly v četnosti pozorované ve studii, což komplikuje vyvozování kauzality."
"Údaje jsou nicméně v souladu s tím, že nošení masek má v tomto experimentálním prostředí mírný nebo žádný přímý vliv na výsledky související s COVIDem."

Na začátku tohoto roku byla v Databázi systematických recenzí Cochrane publikována přehledová studie [4], která se v případě masek zaměřila na kontrolované studie a zjistili, že:
"Nošení roušek v komunitě má pravděpodobně malý nebo žádný vliv na onemocnění podobná chřipce (ILI) / onemocnění podobná COVIDu-19 ve srovnání s nenosením roušek."
"Nošení roušek v komunitě má pravděpodobně malý nebo žádný vliv na laboratorně potvrzenou chřipku/SARS‐CoV‐2 ve srovnání s nenosením roušek."
"Vysoké riziko zkreslení ve studiích, rozdíly v měření výsledků a relativně nízká adherence k opatřením během studií brání vyvozování pevných závěrů."

MZČR o Databázi Cochrane uvádí, že obsahuje "nejnovější odborné poznatky"[5]. MZČR také sdílelo pozvánku na konferenci od českých zástupců Cochrane, kde "se prezentovaly výsledky implementačních projektů založených na nejlepších dostupných vědeckých důkazech"[6]

Vedoucí autor této studie, epidemiolog Tom Jefferson, byl také vedoucím týmu, který v přehledové studii v roce 2014 po analýze desetitisíců stránek ukázal, že Tamiflu nezabírá o nic lépe než běžný paracetamol.[7][8]

Takto hodnotil závěr studie Cochrane profesor epidemiologie a biostatistiky Vinay Prasad [9]:
"S největší pravděpodobností masky neměly žádný účinek. Nepodařilo se nám dokázat, že nějaký účinek existuje - to je správný způsob, jakým to popsat. Žádný efekt, nic to nezměnilo."
"Věda se nezměnila. Co se změnilo bylo to, že experti na veřejné zdraví začali lhát."

Vinayem Prasad nedávno udělal rozhovor s Tomem Jeffersonem a profesorem medicíny založené na důkazech Carlem Heneghanen z Univerzity Oxford. Carl Heneghan zde potvrzuje to [10][11], na co jsem v této petici upozorňoval již na podzim 2020, tedy, že MZČR se ve svých mimořádných opatřeních odkazovalo téměř výhradně jen na observační studie:
"V zemích jako USA nebo Velká Británie neproběhl ani jeden vysoce kvalitní výzkum, panovala tu neochota, protože lidi si byli velmi jistí, že masky fungují a to pouze na základě velmi nekvalitních důkazů, což zatarasilo cestu pro medicínu založenou na důkazech a díky tomu jsme skončili s velmi nekvalitními výzkumy, které jsme dnes ukázali. Velká Británie se podívala na 23 z těchto výzkumů, observačních studií, které se nikdy neměly dostat do přehledových studií, protože jsou tak špatné, že ani nedosahují té nejnižší možné hranice, která dovoluje, abyste je mohli použít jako důkaz."
"Všichni ve vůdčích funkcích v únoru 2020 o maskách řekli: 'No, myslíme si, že nefungují a že je nepotřebujete' a během 8 týdnů se něco změnilo a všichni najednou tvrdili, že masky fungují. Nicméně důkazy se nezměnily, narozdíl od mnoha velmi nekvalitních observačních studií."

Tom Jefferson [12]: "Jedna z kritik studií, které jsme použili v naší přehledové studii Cochrane, byla nízká míra dodržování nošení masek. Proč myslíte, že ta míra dodržování byla nízká? Protože masky jsou nepříjemné, lidé mají potíže s dýcháním, mají potíže vyjádřit svoje emoce. A to je důvod proč jsou důkazy v této oblasti tak omezené, protože není zas tolik dobrých studií o účincích těchto opatření v různých podmínkách a populacích."

Dále v souvislosti s tím byla minulý rok publikována observační studie [13], která zjištovala, zda dodržování nošení masek v Evropě nějak souviselo s nemocností a úmrtností na COVID-19 během nejintenzivnějšího období od podzimu 2020 do jara 2021. Závěr:
"Tato zjištění naznačují, že země s vysokou mírou dodržování nošení masek si nevedly lépe než země s nízkou mírou používání masek."
"I když z této observační analýzy nelze vyvodit žádné závěry příčiny a následku, nedostatek negativních korelací mezi používáním masek a případy a úmrtími na COVID-19 naznačuje, že rozsáhlé používání masek v době, kdy bylo nejvíce zapotřebí účinného opatření, tj. během silného vrcholu podzim-zima 2020–2021, toto opatření nebylo schopno snížit přenos COVIDu-19. Kromě toho mírná pozitivní korelace mezi používáním masek a úmrtími v západní Evropě také naznačuje, že hojné používání masek mohlo mít škodlivé a nezamýšlené důsledky."
a dále opět potvrzují, že o neúčinnosti masek se vědělo již před vypuknutím pandemie:
"Tato povinná nařízení a doporučení vznikla navzdory skutečnosti, že většina randomizovaných kontrolovaných studií provedených před a během pandemie COVID-19 dospěla k závěru, že role masek v prevenci respiračního virového přenosu byla malá, nulová nebo neprůkazná."
nebo: "Kromě toho bylo povinné nošení masek stále v platnosti během následné podzimní-zimní vlny 2020–2021, což ale nepomohlo zabránit silnému nárůstu případů a úmrtí v Německu, který byl několikanásobně závažnější než v první vlně."

Lékařka a epidemioložka Tracy Høeg, se svým týmem také provedla opětovnou analýzu [14] jedné observační studie od CDC. Ta měla ukazovat souvislost masek ve školách se sníženým počtem případů COVIDu-19. Tracy Høeg ale ve své analýze ukázala, že po zahrnutí více okrsků v delším časovém období, studie CDC žádnou souvislost neukazuje. V rozhovoru uvedla:
"Když jsme znovu zanalyzovali jejich data s větším vzorkem populace a v delším časovém období, účinek masek zmizel. MMWR a CDC odmítli naši analýzu zveřejnit a ta byla potom publikována v časopise Infection." a dále zmiňuje, že analýza Cochrane Toma Jeffersona byla odložena o sedm měsíců a to zrovna během velmi kritického období. [15]

Observační studie z Finských škol naznačuje, že povinně nařízenné nošení masek u neočkovaných dětí nemá žádný účinek. [16]
Observační studie ze Severní Dakoty také nenachází žádný významný rozdíl a tedy naznačuje, že povinné nošení masek ve školách mělo omezený až nulový vliv na počty případů COVIDu-19 mezi studenty." [17]

[1] https://www.researchgate.net/publication/360320982_The_Bangladesh_Mask_study_a_Bayesian_perspective
[2] https://www.normanfenton.com/post/the-bangladesh-mask-study-provides-no-evidence-that-masks-reduce-covid-19-infection
[3] https://trialsjournal.biomedcentral.com/articles/10.1186/s13063-022-06704-z
[4] https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD006207.pub6/full
[5] https://www.mzcr.cz/projekt-antibiotickarezistence-cz-vyrazne-prispel-ke-zvyseni-znalosti-cechu-o-uzivani-antibiotik/
[6] https://www.mzcr.cz/pozvanka-na-konferenci-evidence-implementation-in-clinical-practice/
[7] https://www.cochranelibrary.com/cdsr/doi/10.1002/14651858.CD008965.pub4/full
[8] https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1039117-jen-trochu-lepsi-paralen-za-tamiflu-se-zbytecne-vyhazely-miliardy
[9] https://www.youtube.com/watch?v=I5Xn7SeaUVI
[10] https://youtu.be/P_JTBftjQuA?t=1109
[11] https://youtu.be/P_JTBftjQuA?t=1546
[12] https://youtu.be/P_JTBftjQuA?t=1365
[13] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9123350/
[14] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9539411/
[15] https://youtu.be/4d9kUv9IhDA?t=2291
[16] https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12889-023-15624-9
[17] https://www.researchsquare.com/article/rs-1773983/v1

Retrospektivní studie níže nezaznamenaly žádná úmrtí, která by byla způsobena lidmi bez příznaků

Čína 2020:
- 730 bezpříznakových přenašečů a 8852 kontaktů
"Když kontaktům byla diagnostikována infekce COVID-19, bylo pravděpodobnější, že se u nich infekce projeví asymptomaticky, pokud byli vystaveni asymptomatickému pacientovi. Tento výsledek naznačuje, že může existovat souvislost mezi dávkou a odezvou, tedy mezi závažností COVIDu-19 u přenašeče a klinickými projevy u jejich kontaktů. Ve srovnání s přenašeči se středním a mírným průběhem bylo u asymptomatických přenašečů nejméně pravděpodobné, že od nich dojde k přenosu na kontakty (míra přenosu 1.0 % [11 z 1098])."
(https://jamanetwork.com/journals/jamainternalmedicine/fullarticle/2783099)

Pakistán 2021:
- 201 bezpříznakových přenašečů a 7168 kontaktů
Podrobně je popsáno 8 bezpříznakových přenašečů. Tito se setkali v posledních 24 hodinách s celkem 297 osobami a pouze u 1.3% (4 z těchto kontaktů) došlo po 14 dnech k rozvoji symptomů. Neuvádí se závažnost symptomů. Míra přenosu: od pre-symptomatických 1.12%, od asymptomatických 0.06%.
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8254450/)

Čína 2020 (leden až duben):
- 185 bezpříznakových přenašečů a 1078 kontaktů
U kontaktů asymptomatických přenašečů nebyl zaznamenán ani jeden závážný průběh COVIDu-19.
(https://academic.oup.com/cid/article/73/6/e1314/6193430)

Čína 2020 (leden až březen):
- 359 bezpříznakových přenašečů a 369 kontaktů
Podrobně je popsáno 11 pre-symptomatických přenašečů u jejichž kontaktů byl zaznamenán nanejvýš středně vážný průběh. Míra přenosu od pre-symptomatických byla 4.5%. Pouze u 8 z 369 (2.2%) se po kontaktu s přenašečem objevily příznaky.
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7392433/)

Čína 2020:
- 24 bezpříznakových přenašečů a neznámý počet kontaktů
Uvadí, že asymptomatický přenos v rodině způsobil dokonce těžký zápal plic COVIDu-19. Tato studie neposkyje žádné informace o kontaktech.
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7088568/)

Německo 2020 (únor):
- 1 presymptomatický přenašeč a 13 kontaktů
Nikdo během setkání nenosil masky. U kontaktů byl zaznamenán nanejvýš středně vážný průběh. Ze studie: "Pacient byl přijat do nemocnice, ačkoli měl jen středně vážné příznaky."
(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7392453/)

Čína 2020 (leden):
- 2 presymptomatičtí přenašeči a 7 kontaktů
Jeden muž ve věku 57 let byl přijat na jednotku intenzivní péče. Žena ve věku 76 let měla jen kašel. U kontaktů nejsou k dispozici informace o tom, zda již někdo z nich měl nějaké zdravotní komplikace.
(https://academic.oup.com/cid/article/71/15/861/5810900)

Doplnění k bezpříznakovému přenosu

Dr. Anthony Fauci: "V celé historii respiračních virů jakéhokoli typu nebyl asymptomatický přenos nikdy hnací silou propuklé nákazy. To, co živí propuklé nákazy je vždy symptomatická osoba. I přesto, že se vzácně objeví asymptomatická osoba, která může způsobit přenos, epidemie není řízena asymptomatickými osobami."(https://www.youtube.com/watch?v=X1orSO094uY)

Metaanalýza 54 studií se 77 758 účastníky: "Odhadovaná průměrná míra přenosu v domácnosti od lidí s příznaky (18,0%) byla významně vyšší než u asymptomatických nebo presymptomatických osob (0,7%), ačkoli v druhé skupině bylo provedeno jen málo studií. Tato zjištění jsou v souladu s jinými studiemi v domácnostech, zabývajícími se osobami bez příznaků, které podle nich hrají omezenou roli v přenosu v domácím prostředí."(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7737089/)

Výroky profesora Flégra o dětech

Výroky: "S dětma by se mělo zacházet jako s nebezpečnym odpadem. Když se ta nákaza dostane na toho seniora, tak jako je extrémně ohroženej v podstatě i na životě."
(https://fb.watch/an8L9tsEbO/)

Nyní Reálná věda:

"Zjištění, že míra přenosu byla vyšší u kontaktů s dospělými než s dětmi, je v souladu s empirickými a modelovými studiemi."

(https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7737089/)

Studie z USA zjistila, že rozdíl ve virové náloži mezi dětmi a dospělími byl statisticky nevýznamý:
"Průměrné hodnoty Ct SARS-CoV-2 mezi dětmi a dospělými se významně nelišily po úpravě podle typu výtěru (obrázek 2). Analýzy podskupin ukázaly, že jedinci s příznaky měli trvale nižší hodnoty Ct než bezpříznakoví jedinci, bez ohledu na věk a po úpravě podle typu výtěru."

Na základě výše a níže uvedeného, právě u dětí existovala menší pravděpodobnost, že někoho nakazí, protože u nich se příznaky vyskytovaly méně častěji a nebo u nich byla virová nálož dokonce nižší než u dospělých:
"Méně dětí mělo příznaky ve srovnání s dospělými (mezi dětmi - 61.8 %, mezi dospělími - 92.8 %)"
Příznaky u dětí dále trvaly kratší dobu:
"Symptomatické děti udávaly průměrně 3.8 dnů se symptomy (SD) ve srovnání se 4.9 dny se symptomy u symptomatických dospělých."
"Asymptomatické děti byly mladší než symptomatické děti (průměrný věk, 6.2 let ve srovnání s 8.3 lety)."
"Přestože mezi dětmi mladšími 5 let a dětmi ve věku 5 až 17 let byly rozdíly v procentech symptomů a symptomů hlášených, nebyly tyto rozdíly statisticky významné."
(https://jamanetwork.com/journals/jamapediatrics/fullarticle/2780963)

Dřívější studie dochází k téměř identickým závěrům:
"Medián virové nálože při počátečním odběru vzorků byl významně vyšší u symptomatických než u asymptomatických pacientů a vyšší u dospělých než u dětí. Vysoká nasofaryngeální virová nálož kolem začátku může přispět k sekundárnímu přenosu COVID-19. Virové nálože dosáhly vrcholu brzy po nástupu příznaků a poté postupně klesaly směrem k detekční hranici."
"Přestože nedávná studie naznačila, že virová nálož zjištěná u asymptomatických pacientů byla podobná jako u symptomatických pacientů [7], v této studii byla virová nálož v době prvotního odběru vzorků významně vyšší u symptomatických než u asymptomatických pacientů. Kromě toho jsme také zjistili, že virová nálož v době počátečního odběru vzorků byla významně vyšší u dospělých než u dětí."
(https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0243597)

Studie ze Španělska:
"V naší studii jsme zjistili, že zvyšující se hodnoty virové nálože ve výtěrech z nosohltanu pacientů s COVID-19 byly spojeny s vyšším rizikem přenosu, měřeno pozitivitou SARS-CoV-2 PCR mezi kontakty, a s vyšším rizikem přenosu v domácí prostředí ve srovnání s jinými situacemi uvnitř budov."
Autoři této studie studie dále nachází, že až 68% ze zdrojových jedinců nákazy nezpůsobilo u ostatních osob infekci.
(https://www.thelancet.com/journals/laninf/article/PIIS1473-3099(20)30985-3/fulltext)

.

Očkování proti COVID a věkově stratifikované riziko úmrtnosti ze všech příčin (předtisk): "Regresní analýza za období mezi únorem a srpnem 2021 odhaduje, že 130 000 až 180 000 úmrtí v USA lze připsat očkování. Odhad se sbíhá s nezávislými odhady založenými na systému VAERS a naznačuje, že počet úmrtí ve VAERS je podhodnocen faktorem 20. Porovnání naší úmrtnosti způsobené vakcínou (VFR) dle věku s úmrtností na koronavirovou infekci (IFR) naznačuje, že rizika očkování proti COVID převažují nad přínosy u dětí, dospělých v mladém a středním věku a u starších věkových skupin s nízkým rizikem v povolání, a dále převažují nad předchozí expozicí koronaviru a nad přístupem k alternativní profylaxi a možnostmi včasné léčby."
(https://www.researchgate.net/publication/355581860_COVID_vaccination_and_age-stratified_all-cause_mortality_risk)

Studie zabývající se souvislostí mezi progresí k závažnému onemocnění a předchozímu očkování u dospělých hospitalizovaných s COVID-19 ukázala, že neočkovaných, kteří zemřeli bylo pouze o 2.3% více, než těch očkovaných.
(https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/2786039)

Studie zkoumající ochranný účinek vakcíny mezi americkými veterány během roku 2021 ukázala, že ve skupině pod 65 let snížila vakcinace úmrtnost pouze o 1%.
(https://www.science.org/doi/10.1126/science.abm0620)

https://www.bitchute.com/video/eTTkaLbbITfH/

Kdo zaplňuje nemocnice?

Data z 800 nemocnic USA, kde bylo hospitalizováno 4.9 milionu pacientů starších 18ti let:
Pacienti, kteří měli jeden nebo více zdravotních problémů:
- zaplňovali jednotky intenzivní péče z 97.1%
- z počtu celkově zemřelých představovali 99.1%
Pacienti, kteří neměli žádný zdravotní problém:
- zaplňovali jednotky intenzivní péče z 2.9%.
- z počtu celkově zemřelých představovali 0.9%
(https://www.cdc.gov/pcd/issues/2021/21_0123.htm)

Analýza 48 tisíc pacientů a vlivu fyzické aktivity na pravděpodobnost hospitalizace, příjmu na JIP a úmrtí:
Výsledky: "Pacienti s COVIDem-19, kteří byli trvale neaktivní, měli vyšší riziko hospitalizace, přijetí na JIP a úmrtí na COVID než pacienti, kteří důsledně podle pokynů vykonávali fyzickou aktivitu. Pacienti, kteří byli trvale neaktivní, měli také vyšší riziko hospitalizace, přijetí na JIP a úmrtí kvůli COVIDu-19 než pacienti, kteří vykonávali nějakou fyzickou aktivitu."
Závěry: "Důsledné dodržování pokynů pro fyzickou aktivitu bylo u infikovaných dospělých silně spojeno se sníženým rizikem závažného průběhu COVIDu-19."
(https://bjsm.bmj.com/content/55/19/1099)

"Tato zjištění naznačují, že lidé ve věku nad 50 let, kteří provozují fyzickou aktivitu mají nižší pravděpodobnost hospitalizace s COVIDem-19. Tento ochranný účinek fyzické aktivity lze vysvětlit svalovou silou."
(https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/02640414.2021.1964721?journalCode=rjsp20)

Studie zkoumající vliv chování souvisejícího se zdravím a pravděpodobností hospitalizace kvůli COVID-19 u vojenského personálu:
"Konzumace nápojů slazených cukrem byla spojena se 74% zvýšením pravděpodobnosti hospitalizace při konzumaci 3 nebo více nápojů týdně oproti méně než 3 nápojům týdně."
"Členi personálu s COVIDem-19, kteří spali v průměru méně než 7 hodin, ve srovnání s jejich vrstevníky s COVIDem-19, kteří měli v průměru 7–9 hodin spánku, měli o 84% vyšší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni."
(https://www.cdc.gov/pcd/issues/2021/21_0222.htm)

"Mezi 4302 dětmi hospitalizovanými s COVIDem-19 bylo riziko vážného průběhu COVIDu-19 (tj. přijetí na JIP, řízená ventilace nebo úmrtí) nejvyšší u dětí s diabetem typu 1, se srdečními a oběhovými vrozenými anomáliemi a s epilepsií a/nebo křečemi. Další stavy spojené s vyšším rizikem byly obezita; idiopatická hypertenze; poruchy spánku/bdění, včetně spánkové apnoe."
(https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2780706)

Vakcíny mRNA a riziko akutního koronárního syndromu (ACS) - varování

"Naše skupina používá PULS Cardiac Test (GD Biosciences, Inc, Irvine, CA), klinicky ověřený a určený pro měření více proteinových biomarkerů, a ve výsledku poskytuje skóre předpovídající 5leté riziko (procentuální pravděpodobnost) vzniku nového (ACS).

Skóre bylo v naší populaci pacientů měřeno každých 3–6 měsíců po dobu 8 let. Nedávno, s příchodem mRNA vakcín proti COVIDu-19 od Moderny a Pfizeru, došlo u většiny pacientů k dramatickým změnám ve skóre PULS. Tato zpráva shrnuje tyto výsledky. Celkem 566 pacientů ve věku 28 až 97 let, poměr M:Ž 1:1, kteří byli pozorováni při preventivní kardiologické praxi, tak těmto pacientům byl proveden nový PULS test 2 až 10 týdnů po 2. očkování proti COVIDu a tento výsledek byl porovnán s předešlým skórem PULS testu, který byl proveden 3 až 5 měsíců před aplikací vakcíny.

Dospěli jsme k závěru, že mRNA vakcíny dramaticky zvyšují zánět na endotelu a infiltraci T buněk srdečního svalu a mohou být zodpovědné za pozorování zvýšené trombózy, kardiomyopatie a dalších vaskulárních příhod po vakcinaci."
(https://www.ahajournals.org/doi/abs/10.1161/circ.144.suppl_1.10712)

Sdílet tuto petici

Pomozte této petici získat víc podpisů.

Jak petici propagovat?

• Sdílejte petici na své facebookové zdi a ve skupinách souvisejících s tématem vaší petice.
• Spojte se s přáteli
  1. Napište zprávu s vysvětlením, proč jste tuto petici podepsali. Lidé ji totiž podepíší spíše, když budou chápat, o jak důležité téma se jedná.
  2. Zkopírujte adresu webových stránek této petice a vložte si ji do vlastní zprávy.
  3. Pošlete zprávu přes e-mail, SMS, Facebook, WhatsApp, Twitter, Skype, Instagram a LinkedIn.