MANIFESTAČNÍ PETICE ZA ODSTOUPENÍ PREZIDENTA MILOŠE ZEMANA

#28301: - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vážené téma, které je potřeba začít okamžitě řešit..... 

 Jan Sokol:-)) , vyučil se a pracoval jako zlatník, později mechanik. 1958 maturita v dálkovém studiu, od 1963 dálkové studium matematiky na MFF UK. V letech 1964  !!! až 90 pracoval jako programátor !!!, později vedoucí výzkumný pracovník ve VÚMS Praha na vývoji základního software. V tomto oboru publikoval několik knih a desítky odborných článků. :-)

Nasleduje závratná kariéra: 

1990-92 poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum a místopředsedou Sněmovny národů, předsedou poslaneckého klubu OF a parlamentní delegace v Evropském parlamentu. 1992 kandidoval do FS za OH, 1996 do Senátu za KDU-ČSL. Od r. 1997 poradcem ministra školství, od ledna do července 1998 ministrem školství ČR, v roce 2003 koaličním kandidátem na presidenta republiky.

!!!

Od roku 1991 !!! přednáší filosofii, antropologii a religionistiku na Pedagogické a Filosofické fakultě UK a od roku 2000 na Fakultě humanitních studií UK. V květnu 1993 obhájil diplomovou práci „Člověk a svět očima bible“, v březnu 1994 získal titul CSc. prací »Mistr Eckhart a středověká mystika«, v dubnu 1995 titul doktora za práci »Malá filosofie člověka«. V únoru 1997 jmenován docentem filosofie (téma: »Čas a rytmus«), v letech 2000-2007 děkan Fakulty humanitních studií UK. V listopadu 2000 jmenován profesorem, obor „Filosofie výchovy“, roku 2008 vyznamenán Řádem čestné legie jako Commandeur. ...

V sedmdesátých letech vedl různé bytové semináře  :-) (zejm. seminář o Nietzscheovi, 1973-82), 1976 podepsal Chartu 77 a publikoval v samizdatu. 

Působím na univerzitě ve Velké Británii, na pedagogické instituci, jejímž účelem je ve veřejném zájmu zpřístupňovat lidem vzdělání: podávat jim pomocnou ruku, aby získali dobrou kvalifikaci a našli uspokojivé uplatnění ve společnosti. Tímto étosem jsou normálně pedagogické instituce prodchnuty: od studenta se očekává určitá míra inteligence a základních znalostí, pracovitost, nadšení a nasazení. Učitelé mu však v jeho úsilí získat na škole kvalifikaci pomáhají, vedou ho od jednoduššího k složitějšímu, dávají mu pomocnou ruku. Neztěžují osobám, dychtivým po vzdělání, přístup k němu.

 Kdysi to tak snad fungovalo i na českých školách. Dnes zájem o studium na českých vysokých školách zdaleka převyšuje kapacity v mnoha ohledech neuspokojivého českého vysokého školství. Potenciálním studentům se tedy nepomáhá, mladé lidi je nutno od studia odradit. Jak nejlépe?

Před časem jsme se podrobně zabývali, v souvislosti s podvody při přijímacích zkouškách, páchanými na Právnické fakultě UK, tím, jak nesmyslně rozsáhlé encyklopedické znalosti musí mít úspěšný žadatel o studium na této fakultě a jak fakulta vytváří bariéru sestavenou ze změti zcela nekongruentních útržků faktů z historie, z politiky, z kultury a z vědy, takže je docela náhodné, zda někdo dokáže takové přijímací zkoušky udělat. Fakulta ovšem musí většinu žadatelů o studium odradit nějak, že?

Jinou neseriózní metodu používá například při přijímacích zkouškách i Fakulta humanitních věd Karlovy Univerzity, kde je děkanem Jan Sokol a zástupcem děkana pro studium a vědu je Zdeněk Pinc.

Tito pánové a jejich fakulta předkládají uchazečům o studium při přijímací zkoušce z angličtiny (pozor! nikoliv při přijímací zkoušce ke studiu angličtiny!!) tak obtížné a nesrozumitelné texty, které by zřejmě jen s potížemi přeložil do češtiny i velmi dobrý absolvent vysokoškolského studia anglistiky. Takový překladový text, jakým se snaží Fakulta humanitních věd KU při přijímací zkoušce odradit žadatele od studia, bych těžko zadal k překladu při závěrečné zkoušce i dobrému absolventu anglistiky. Ukázka textu, jaký musí být schopen zvládnout uchazeč o studium na FHV UK (viz její internetové stránky), je totiž nepříliš dobře stylisticky strukturována a je psána nesrozumitelným odborným žargónem, za nějž se autor dost skrývá. Ten text je temný a je, zdá se nám, docela neetické předkládat takovýto materiál při přijímací zkoušce absolventu střední školy.

Posuďte sami: publikujeme tento text k překladu, kterou má FHV UK na svých internetových stránkách jako ukázku textu k přijímací zkoušce, a pro čtenáře neznalé angličtiny (aby si mohli udělat představu, o jaký text jde) i náš český překlad.

Princip přijímacích zkoušek na vysokou školu je stejně nesmírně kontroverzní: student, který udělal maturitu, by měl být přijat na vysokou školu podle maturitních výsledků. Jenže maturity v ČR dosud nejsou centrálně srovnatelné, a tak výsledky maturitních zkoušek nestačí a ubohý žadatel o studium musí dělat ještě další, jak je zjevné, často zcela arbitrární zkoušky.

Zadávat však do přijímacích zkoušek na vysokou školu otázky na znalosti, které se student má na dané škole teprve naučit, je nepřijatelné. Ještě horší je požadovat schopnosti z oboru, které daný student vůbec studovat nebude - k překladu takovýchto anglických textů potřebujete bilingvního mluvčího češtiny i angličtiny, s dlouholetou zkušeností z překládání.

Je součástí podmínek pro přijetí ke studiu na této fakultě dokonalá bilingvní znalost češtiny i angličtiny, s hlubokou překladatelskou zkušeností? Jsou přednášky vedeny v angličtině?

Možná, že by se měli o tento překlad pokusit pánové Sokol a Pinc - myslím, že by s ním nepohnuli. Ale oni už své univerzitní tituly mají, že, tak proč ulehčovat přístup ke studiu jiným? A nějak se ta touha mladých lidí po vzdělání omezit musí, když česká vláda velkému procentu příslušníků mladé populace přístup na vysoké školy znemožňuje.

Za co se udělují zápočty na škole, kde učí Jan Sokol a Zdeněk Pinc

No, v první řadě za opisování povinné četby. Normálně by člověk na univerzitě čekal, že se stanou studované texty odrazovým můstkem k samostatné diskusi a k rozvíjení vlastních studentových názorů. Tak tomu však zjevně není na jinonické fakultě humanitních studií Jana Sokola a Zdeňka Pince.

Myslel jsem, že filozofie má vést k diskusi a k tříbení schopností utvořit si samostatný názor. Běžnou univerzitní praxí je, že na základě studia doporučené četby student vypracuje samostatnou práci, v níž projeví vlastní schopnost úsudku a originální názor.

Jinak bych se domníval, že když někdo učí dějiny filozofie, měl by asi ve svém kursu v rámci plurality užívat i jiné přehledové učebnice než ty, které sám napsal.

Tam se k získání zápočtu píše "Referát", požadavky na nějž definuje škola takto:

Smyslem je podat zprávu o tématu a záměru textu. To obnáší úvodní určení tohoto tématu a záměru a následné postupné vyložení argumentace, která odpovídá výkladu v původním textu. Nestačí pouhé výpisky, ale požaduje se vlastní samostatné předvedení hlavní argumentace výkladu, přičemž se má zachytit vše podstatné z původního textu. Předpokládaný rozsah práce je cca. 150 až 200 řádků.

Pak se píší "Reflexe", které jsou "samostatným" opisováním přednášek:

Smyslem je předvést své porozumění sledované přednášce. To obnáší určení hlavního tématu a záměru přednášky a postupné vyložení jeho argumentace, která odpovídá výkladu přednášky. Nejde o zápis všeho řečeného, ale o vlastní souvislé vyložení hlavní linie výkladu. Pouhé zápisky či přepis záznamu nestačí. Předpokládaný rozsah práce je cca. 60 řádků.

Nebo se píší, ale až od poloviny kursu, "Úvahy":

Smyslem je vlastním způsobem pojednat motiv daného textu. To obnáší především základní vymezení tématu výchozího textu a jeho výklad, načež následuje vlastní navázání ve výkladu za pomoci další literatury.

Student také může psát "Interpretace":

Smyslem je samostatně vyložit téma textu z textu sama (sic!), to obnáší určení hlavního tématu, záměru výkladu, jeho předpoklady, od kterých argumentace vychází, postup vlastní argumentace a její závěry. Předpokládaný rozsah práce je cca. 60 řádků.

Anebo může student psát "Konspekty":

Smyslem je si z daného textu pořídit takový výtah motivů a jejich základních výkladů, který při nějaké další práci s těmito motivy umožní rychlou orientaci v problematice a rychlé oživení argumentace výkladu. Práce může mít formu vlastního souvislého výkladu daných témat a jejich argumentace nebo formu výpisků.

Chápeme úzkostlivost učitelů na této škole, kteří chtějí v první řadě zajistit, aby jejich studenti pochopili základní povinné učební texty. Memorovat přijatý kánon myšlenek, případně je "opakovat vlastními slovy", se však zdá být pro vysokoškolskou výuku trochu málo.

 Toto zadání je možná zhmotněním zoufalství obou profesorů nad nízkou úrovní univerzitních studentů.

 To se mi zdá podivné. Mám zkušenosti jen s těmi českými studenty, které každoročně měsíc učím na Ostravské univerzitě, případně s těmi, které z Karlovy univerzity, z brněnské Masarykovy a z ostravské univerzity jezdí studovat každoročně do Glasgowa. Většina z nich dosud byla vynikající a opisovat přednášky či dělat "konspekty" z knih by bylo pod jejich úroveň.

Čímpak to tedy je, že údajně vynikající přijímací zkoušky, které v Britských listech Jan Sokol loni tak vehementně hájil, v reakci na kritiku přijímacích zkoušek na FHS UK v Jinonicích od Jana Čulíka, vedou k přijímání tak slabých studentů, že se snad nezmohou na nic jiného, než je pokus o vyjádření toho, co se říká v předepsané literatuře či na přednáškách.

- See more at: http://blisty.cz/art/13046.html#sthash.P5b1cU2V.dpuf

- See more at: http://www.blisty.cz/art/10025.html#sthash.zaSQZED4.dpuf