Omluva za Tibet 2014

V žádném případě se nemohu ztotožnit s postojem pana Zaorálka. Kdo podřizuje lidská práva ekonomickým zájmům, přestává být pro mě lidskou bytostí (natož ministrem vlády mé země!).
Argumenty v tom smyslu, že se Tibeťané a jejich představitel Dalajláma za každou cenu snaží o odtržení Tibetu od ČLR, šířené čínskou propagandistickou mašinerií, jsou lživé.
Kdo nevidí (či nechce vidět), jak je s původním tibetským obyvatelstvem na jeho vlastním území nakládáno, měl by do oněch končin vyrazit.
Napadá mě, zda například Lubomír Zaorálek nedostal od čínských představitelů nějakou tu odměnu. Jak jinak si lze vyložit takovéto postoje u občana země, která byla ve své nedávné historii hned dvakrát okupována? Kdyby nás kupříkladu Rusové v padesátých letech anektovali a porušovali dnes naše práva, kdo ví, jestli by - vyberu namátkou - dánský ministr neměl podobné postoje jako Lubomír Zaorálek, tedy že přeci územní celistvost Ruska (s Českem jako jeho součástí) je nezpochybnitelná, přičemž jeho hlavním argumentem by - pochopitelně - byly ekonomické vztahy, které se přeci kvůli nějakým lidským právům nevyplatí ohrožovat.
Jak přízemní a krátkozraké, Lubomíre Zaorálku!