Petice proti rasovému násilí v České republice

Nejsem Rom ani Cikán. Cikány jsem neviděl jen z rychlíku, ale žil jsem s nimi už na vojně a poté jsem bydlel v pražské Libni v domě, ve kterém žilo několik cikánských rodin. To píšu pro ty, kteří budou tvrdit, že nevím, jaké to je, žít vedle cikánů. Vím to. Někdy to bylo bez problémů, někdy u toho byla i strkanice a hodně zvýšené hlasy. To bylo v době, kdy se stát ještě snažil problémy řešit. Bohužel se stát této role zřekl a vytvořil tak cikánská gheta, ve kterých lidé živoří bez možnosti tato gheta opustit. Sestěhování bílých i černých nemajetných chudáků na jedno místo do chudého regionu je zrůdnost, která plodí jen další problémy.
A proč jsem podepsal?
Protože v Česku se šíří maloměšťácký fašismus, který je podporován z ministerstva školství (Bátora), z Hradu (Klaus, Hájek, Jakl) a ze sněmovny (ODS). Podporují ho i média (iDnes, HN, Lidové noviny, NOVA i ČT). První zpráva vždy začíná titulkem "Skupina Romů napadla…". Proč tato média nepíší např. "Skupina Gádžů tuneluje přes OpenCard pražský magistrát"? Tyto titulky štvou proti všem cikánům a to je něco, s čím se nemůžu smířit. Protože teď jsou nepřítelem cikáni a kdo bude další? Zloba, frustrace a nenávist obyvatel české kotliny je směřována proti skupině občanů, která není ani populární ani oblíbená a to našim politikům vyhovuje, proto se nedá očekávat, že by byla vůle problém řešit. Občané mají svého nepřítele a škůdce a jaksi zapomínají, že příčinou jejich problémů a frustrace není Cikán od vedle, ale zkorumpovaná politika. Proto od státu ani od politiků pomoc nečekejme.
Problém je, že jsme se dostali do situace, kdy se nejedná o problém cikánský nebo romský, jak je nám podsouváno, ale o problém sociální. Když sestěhujete chudé lidi do chudého regionu a seberete jim všechny dávky a necháte je zcela bez prostředků, tak těmto lidem zbývá jediné. Krást. To je sice neomlouvá, ale je třeba si uvědomit, že to není jen jejich vina.
Pokud by stát chtěl opravdu situaci řešit a cikánům pomoci, tak musí změnit svoji sociální politiku a pomoci hlavně cikánským dětem. Jiná cesta, než vzdělání a zajištění důstojného života dětí, neexistuje.
Ať se nám to líbí nebo ne, tak i cikáni jsou Češi a budeme muset spolu žít, ale situace už dospěla tak daleko, že většina lidí, která se ocitla v existenční nouzi, si už není schopna pomoci sama. Od toho je tady stát. A ten, nejspíše úmyslně a cíleně, problém neřeší.
Ač nejsem ani Rom ani Cikán, tak v zemi, která z nejvyšších míst programově štve proti jinému etniku, nemůžu a nebudu mlčet.
Princip kolektivní viny všech Romů a Cikánů za skutky, které se staly kdekoli je nepřijatelný.
Ladislav Sudík