Útoky v Paříži – další krok GP ke změně světového hřiště a ke třetí světové válce

Tématu útoku v Paříži jsem  se věnovala v krátkém k článku zde a vkládám slibované doplnění. Ač se mezitím objevila spousta informací, na mém pohledu, že šlo o vzkaz GP, to nic nemění. V kontextu historie naší biblické kultury, sahající do dob Sumeru, Babylonu a Egypta, kde má GP kořeny, jsou teroristické útoky už od dob 11/9 pouze kamínky v mozaice.

Pro naši současnost je pro mě základním vodítkem fakt, že 3. světová válka má proběhnout mezi křesťanstvím a islámem. Já tomu od doby, kdy jsem se seznámila s názory prezentovanými V.V.Pjakinem, říkám, že finální boj na světovém hřišti proti sobě svedou dva týmy – dvě náboženství. Což dokonale symbolizuje právě fotbal s jeho dvěma stranami, dvěma barvami dresů a jedním míčem. Přičemž tomu, který týmy vybudoval, nejde o vítězství jednoho či druhého, ale o hřiště jako celek a s ním o ten míč, o který se hraje.

Svět po první světové válce

Monarchie jsou ty tam a svět je řízen republikami. Na americkém kontinentu je to Unie států Ameriky, na euroasijském kontinentu ruský Svaz sovětských socialistických republik, v Evropě vznik zcela nových republik. Co je významné, v té době je islám zcela potlačen – z Osmanské říše zůstává v roce 1920 jen Turecko a jeho hlavní město Istanbul, kdysi centrum křesťanství. A co je ještě podstatnější, všude už jsou pouze republiky a v nich občané. Pryč je poddanost či otroctví a stále více už lidé nejsou ani tvrdě věřícími křesťany, protože je pro ně zavedena nová „víra“ – kapitalismus a komunismus. Na světě jsou dvě nové strany hřiště, které je nutné sjednotit. Než se tak stane, budou na fotbalový způsob udržovány ve stavu soupeření.

Druhá světová válka

Sjednocení obou stran není možné, nebude-li do procesu zahrnuta Evropa. A jako za Napoleona, je nutné najít druhou postavu, které bude tento úkol svěřen. Takovou postavou se stal Hitler. A opět zde máme stejné tažení Evropou, jako za Napoleona, stejnou snahu připojit Rusko k Evropě, jako za Napoleona a stejný neúspěch v Rusku, jako za Napoleona.

GP ve svém stylu i tentokrát podporoval obě strany hřiště, tzn. Hitlera i Stalina, a čekal, jestli vítězným sjednocujícím „náboženstvím“ bude Západ a jeho kapitalismus anebo Východ a jeho komunismus. Kdo zvítězí, mu bylo celkem jedno – nikdy mu nešlo o vítězství jedné strany, ale o sjednocení dvou stran do většího celku. Z jednání Polska, jehož vlajka je červenobílá stejně jako egyptská koruna a koruna papeže, čímž mu GP přisoudil velmi globalizační roli, Hitler i Stalin „přečetli“ o co jde, a v první fázi našli proti Polsku společnou řeč, což pro GP musel být šok.

Dále ale především Hitler pokračoval tak, jak byl Globálním prediktorem manipulován – plnil sjednocující úkol, jehož výsledkem mělo být území, zabírající USA, Evropu a Ruska. Jinak řečeno – sjednocoval národy na těchto územích do příští nové „fotbalové jedenáctky“. Ale jako Napoleon, i Hitler v Rusku narazil a dílo se opět nezdařilo.

VICE-Útoky v Paříži – další krok GP ke změně světového hřiště a ke třetí světové válce