Petice za referendum o vystoupení z Evropské unie

Kterak nejbohatší dámský krejčí zmizel do Švýcarska  i se zlatým padákem od českého státu.

Nejbohatší dámský krejčí mizí do Švýcarska se zlatým padákem od českého státu. Bakala, žralok pravdy a lásky, jak ho nazvali v odborném tisku, to je dáreček za všechny peníze.

Zdeněk Bakala se opravdu může usmívat, hezkých pár miliard mu kápne od českého státu.

Zanechává po sobě kupu problémů a na jeho hlavu prší nevybíravé nadávky. Na ‘rozloučenou‘ mu stát přidá ještě hezkých pár milionů za pozemky na Karvinsku, které bezesporu nejbohatší český dámský krejčí v pravý čas šikovně skoupil.

Poté co si vybudoval luxusní sídlo v samotném srdci Šumavského národního parku, začaly pomalu vyplouvat na povrch problémy kolem OKD, a tak uhlobaron Zdeněk Bakala zahájil nenápadný přesun do Švýcarska. Prý se tam cítí mnohem více anonymní. Svou hlavní tuzemskou aktivitu, soutěž krásy Česká Miss, zpeněžila loni i jeho manželka Michaela Maláčová, nyní Bakala, a tak jim v odchodu zjevně nic nebrání. 

Znáte snad šikovnějšího dámského krejčího, který by takhle zázračně ke štěstí a penězům přišel?

Jak krejčí vyrazil za Velkou louži

Když se ho zeptáte, co dělal až do své emigrace v roce 1980, zpravidla svede řeč na jiné téma. Například jedné redaktorce, kterou zajímalo jeho dětství, před lety odpověděl: „Moc si to nevybavuji.“ A ani o rodičích se mu mluvit nechtělo. Přesto do jeho minulosti nahlédnout lze prostřednictvím svazku, který na něj založila StB v roce 1981. Uvádí se v něm, že pochází z úřednické rodiny, jeho matka Zdeňka pracovala jako laborantka krajské hygienické stanice. Po základní škole nebyl přijat na gymnázium, a tak se vyučil dámským krejčím a rok pracoval ve VKUS Brno. V devatenácti odjel počátkem srpna 1980 na čtrnáctidenní zájezd s CKM do Jugoslávie, ale do Brna, kde žil s rodiči a sestrou Radkou, se už nevrátil. Emigroval do Rakouska, odkud se po pár měsících vydal do Spojených států.

V listopadu 1980 odletěl do Kalifornie, kde pracoval jako údržbář v kuchyni kasina Harrah’s. V dopisech rodičům prozradil, že bere čtyři dolary za hodinu, měsíčně tudíž vydělal 640 dolarů, většinou to ale bylo víc, protože dělal přesčasy „Ve skutečnosti toho moc nedělám. V Americe se ještě nikdo nepředřel,“ napsal jim s tím, že daně neplatí žádné. A pak se rozepsal: „Když člověk vydělá za rok 45 000 dolarů (to už jsou opravdu peníze!), tak zaplatí daň ze mzdy tak třeba jenom 900 dolarů. A to je směšné. Ty ostatní daně už asi tak nízký nebudou, ale já nejsem milionář, takže se mě netýkají.“

V září 1981 ho Městský soud v Brně poslal v nepřítomnosti na rok a půl do vězení. V roce 1986 promoval na University of California v Berkeley se zaměřením na makroekonomii a na studia si prý vydělával mytím nádobí a uklízením v hotelu, což při astronomické výši školného na této univerzitě působí přinejmenším hodně překvapivě. Do Československa se vrátil v roce 1990 a dnes je jednoznačně nejbohatším dámským krejčím v republice. Kromě důležitých kontaktů s dalším navrátilcem, emigrantem z Venezuely Pedro Pickem, byla pro něj stěžejní spolupráce s Karlem Schwarzenbergem, který svěřil správu svého rozsáhlého restituovaného majetku právě do rukou Zdeňka Bakaly, respektive jeho finanční skupiny Patria Finance, jejíž založení Bakala inicioval v květnu 1994.

Později je pojila i řada dalších podnikatelských aktivit, například privatizace likérky Jan Becher či finanční akvizice v komerční televizi TV-3. Jméno Schwarzenberg Bakalovi zcela jistě otvíralo mnohé dveře a určitě významný byl pro rozjezd jeho podnikatelských aktivit i Schwarzenbergův kapitál. V pouhých třiceti letech se stal jedním z předních finančníků a v ekonomických otázkách radil také prezidentu Václavu Havlovi. Roční zisk společnosti Patria Finance přesáhl v roce 1997 107 milionů korun a její celková aktiva činila tehdy bezmála 1,2 miliardy.

Pilně udržoval i důležité kontakty na vlivné politiky, s prezidentem Havlem v jednu dobu jakoby téměř srostl. Financoval jeho divadelní představení i film a nakonec se stal partnerem jeho knihovny. Havel mu naopak dodával punc důvěryhodného finančníka. Z praktického hlediska ale bylo pro Bakalu klíčové vytvoření sdružení Lípa, které Václav Klaus s Milošem Zemanem podezírali, že chce vytvořit alternativní mocenské centrum. Jeho členy byli kromě již zmíněného Karla Schwarzenberga například i Josef Lux či Bohuslav Sobotka.

V červnu 2010 Bakala oznámil, že během předvolební kampaně věnoval 28,5 milionu korun třem politickým stranám. ODS dostala 15 milionů, TOP 09 7,5 milionu korun a Věci veřejné 6 milionů. Protože právě tyto tři strany pak utvořily koalici pod vedením Petra Nečase, publicisté kolem Deníku Referendum a po nich i některá další média označovali Nečasovu vládu „Bakalova koalice“. Své vazby na vlivné politiky finančně podpořil i o dva roky později, když 22. listopadu 2012 daroval Karlu Schwarzenbergovi půl milionu na volební kampaň a v roce 2013 pak ještě další dva miliony korun doplatil.

Krejčí uhlobaronem

K obrovskému majetku se ale Bakala dopracoval především jediným velkým obchodem, a to koupí největší české černouhelné těžební společnosti OKD, ostravsko-karvinských dolů. Jak přesně probíhala privatizace i změna vlastníků, není dodnes zcela jasné. Počátkem listopadu 2004 nicméně vystoupil za nové vlastníky Zdeněk Bakala a oznámil, že ovládl firmu Karbon Invest. Novým vlastníkem se stala kyperská společnost RPG Industries, která koupila prostřednictvím dceřiné společnosti Charles Capital, jejímž jediným vlastníkem byl Bakala, majoritní podíl v hlavním akcionáři OKD, firmě Karbon Invest. Jednou ze záhad zůstává, kde vlastně Bakala vzal potřebné miliardy, které měl za OKD zaplatit. Prý mu část půjčily banky a zbytek si našetřil.

Právě krajně pochybná koupě OKD, v níž byl podvodnými znaleckými posudky stát poškozen o několik desítek miliard, z něj udělala jednoho z nejbohatších lidí v České republice. Její zástupci si Bakalu najali, aby hájil v zápase o OKD státní zájmy. To se ale nestalo. Hájil zájmy své. Podle analýzy, kterou zveřejnil Deník Referendum, poté co doly získal, vytěžil z emise akcií společnosti NWR, která OKD ovládá, kolem třiceti miliard korun. Letos Bakala odstoupil z představenstva NWR a bývalý premiér Jiří Paroubek k tomu uvedl: „Na prvním místě by bylo rozhodně velmi vhodné, aby problémy společnosti OKD řešil sám Zdeněk Bakala svými vlastními penězi, mělo by jít o pomoc v řádu desítek miliard korun…“. Ten se ale k ničemu takovému uzevně nechystá. Obrovskou skvrnou na jeho pověsti zůstávají navíc byty, které společně s OKD získal, slíbil odprodat nájemníkům, jenže skutek utek.

Obnovit jednání mezi ČR a OKD o poskytnutí další státní pomoci na uzavření Dolu Paskov bude zřejmě muset stát. Důvodem je další pokles cen uhlí, na jejichž vývoj je dohoda o státní pomoci navázána. Stát se již dříve zavázal zaplatit 600 milionů korun na sociální programy horníků, navíc Sobotkova vláda nedávno odsouhlasila vznik průmyslové zóny v místech bývalého Dolu Barbora u Karviné. K tomu je třeba najít vhodné pozemky, jenže Bakalova společnost Asental Land vlastní v Moravskoslezském kraji více než čtyři a půl tisíce hektarů. A tak kraj bude muset nejspíš vykoupit pozemky právě od něj – za ‘pakatel‘ 180 milionů korun. Takže takový malý ‘zlatý padák‘ od státu na cestu do švýcarské pohody.

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že v době Bakalova ‘zázračného‘ zbohatnutí byl ministrem financí Bohuslav Sobotka!