Petice za domácí porody a poskytování péče porodními asistentkami

#25: - Re:  

 V diskusi se trochu zapomíná na tohle: Ono totiž, při jakékoli události nebo situaci v našem životě, je důležité, jak se při této události nebo v určité situaci chováme a co cítíme. Jestli v té chvíli dokážeme přijmout, co se děje, a jestli se chováme láskyplně, s respektem, zda je v tu chvíli přítomen cit, respekt, něha, láska, pochopení, přijetí... Nezáleží tolik na výsledku (samozřejmě si všichni přejeme ten dobrý, ale v životě přichátejí i smutné chvíle a s tím nic nesvedeme). I porod , při kterém se nenarodí zdravé dítě, i porod, při kterém někdo zemře, nás něčemu učí. Pokoře, lidskosti, odvaze, citu, lásce, úctě k životu i smrti. Učí nás při tom být a neuhýbat, neschovávat tyto věci pod koberec, do nemocnic, do zákulisí porodních sálů, za zdravotnický personál. Učí nás odpovědnosti.

Miminku, které se narodí živé do láskyplného klidného prostředí a zůstane v náručí matky, dáte mu též dostatek času a šanci na to, aby se samo rozkoukalo, adaptovalo, našlo prs, zůstalo napojeno na matku, aby společně vyplavovali hormony lásky, aby mohl mezi nimi probíhat tok informací, které dají základ pro celý jeho život -   dáte do života nenahraditelný dar. Matce, která může toto se svým dítětem prožít, rovněž, neboť jí tyto první okamžiky života jejího dítěte dají psychickou i fyzickou odolnost, aby mateřství dobře zvládala. Naučí ji své dítě milovat. Miminku,  které v láskyplném a klidném prostředí, v náručí svých blízkých zemře, dáte též mnoho - úctu, lásku, poděkování, že nás navštívilo, citlivě a láskyplně se s ním rozloučíte, opláčete ho. Cítím v tom úctu k nenarozené bytosti, k jejím rodičům, úctu k člověku, k životu jaký je.

Ve většině porodnic toto možné není, proto matky chtějí změnu.