Podpora Mgr. Vítězslavě Baborové, radní Jihočeského kraje za KSČM

Poslední dobou se shoduji s více kolegy v práci, ale i s větším počtem mých dlouholetých známých na názoru, že mladí by měli do politiky mluvit teprve tehdy, až odpracují v této zemi alespoň dva roky a to proto, že pokud studují, tak žijí v bezstarostném vákuu a těžko se jim posuzují složitější souvislosti v reálném životě a dnešku. Pokud studují, tak jako by žili v rekreačním zařízení, poněvadž jejich představy a zkušenosti jsou vždy, jak se džíve říkalo, několik centimetrů nad zemí... Je mi 49 let a to co mě drží při životě je bez přehánění vzpomínka na krásný, bezpěčný , bezstarostný a spokojený život. Do 27 let jsem žil v krásném světě a nikdo mi nikdy nic špatného neudělal, ani nevím o nikom v mém dřívějším okolí, že by mu někdo ubližoval. - Hrůzy , o jakých se nám nikdy nesnilo začaly až po roce 1990, a já jen doufám, že se dožiju konce tohoto režimu, nic spravedlivějšího si slušný člověk nemůže ani snad přát...