#3217: - Re: Jestli Pokštefl není druhý Jaroslav Hašek tak nevím

Človíčku, Vy to stále nechápete. Podle Mipovy teorie, můžou komunisté stále a pořád a furt za všechno. Cokoliv se v našem státě stane, tak to mají na hrbu komunisté.

Líbí se mi Vaše teorie  rušení zahraničního rozhlasu kvůli vyhřívaným bazénům. Já už Mipova příspěvky dávno nečtu.

S někým tak chudým duchem a někým tak sprostým,  nehodlám ztrácet čas.

Český Krumlov a okolí je dnes pod vodou, a kdo za to může ? A) MIP, B) déšť, C) komunisté .

PS . Nenapadlo Vás, že v dnešní době, aby MIP napravil roky beznaděje, strádání a křivdy, kdy neznaje žádnou cizí řeč, nemohl poslouchat cizí rozhlasovou stanici, nemohl si zaplavat v bazénu, nemohl jít do kina na film, na který měl právě náladu atd, tak  musí nyní snídat v Alpách často, podle mého názoru má papíry na hlavu,  a tak nemaje řidičáku, do Alp léta, tak si třeba  myslí, že se silnice udržovat nemusí.

#3218: - Re: Re: Jestli Pokštefl není druhý Jaroslav Hašek tak nevím

Piš raději POZITIVNĚ, komunistický kreténe: tedy co mi socialismus a komunisti poskytovali místo poslouchání cizího rozhlasu, zaplavání v bazénu, filmu, který jsem chtěl já vidět, snídaně v Alpách. A bylo toho nepřeberně: dobrovolná účast na budování socialismu pod moudrým vedením KSČ, závazkové hnutí s neobyčejně bohatou možností výročí a stranických akcí jako příležitosti k uzavírání hodnotných závazků, účast na schůzích a školeních nestraníků o blahu komunismu, velikých pravdách vědeckého světového názoru a o zločinech imperialismu, účast na protiimperialistických demostracích a demonstracích projevů lásky k našemu osvoboditeli a okupantu, Sovětskému svazu, možnost zcela dobrovolně, ovšem, podepisovat rezoluce, žádající "pro psa psí smrt", sbírat mandelinku bramborovou a tím zasadit ránu americkému imperialismu, zcela svobodně volat na demonstracích "Kdo nám sáhne na Kubu, tomu dáme na hubu!" a "Ruce pryč od Koreje!", účast na dobrovolných brigádách ve volném čase, širokou nabídku sovětského tisku, výborné filmy v kinech, zvláště v měsíci Československo-sovětského přátelství, širokou nabídku skvělé a čtivé literatury za opravdu lidové ceny (sebrané spisy V.I.Lenina, Stalina, Gottwalda, Rudy Slánského - zde bylo jen žádoucí sledovat, který autor momentálně zasmrádl a je třeba ho z knihovny raději vyhodit), radostné oslavy slavných výročí, nebývalé uspokojení, když po vystání několikahodinové fronty si člověk nesl domů třeba balíček toiletního papíru, právo nechat se zapsat do pořadníku na byt a čekat pak 20 let, přátelské pohovory se soudruhy v kádrovací komisi, otcovsky starostlivé, jestli mohu dále vykonávat svoji práci nebo se mám (v mém vlastním zájmu) jít "protáhnout" k lopatě, naprostou bezpečnost zajišťovanou soudruhy Sloupy a Kučery už na hranicích .....

Prostě takový šťastný a radostný život za socialismu, kdy se žije stále lépe a radostněji.  Až na to, že jak píše soudruh Pokštefl, soudruzi ze samého nadšení, jak se nám daří, zapomněli odbrzdit a celý socialismus padl na držku....