Zákon č. 451/1991 Sb. (tzv. velký lustrační zákon, přijatý 4. říjnu 1991 federálním parlamentem) o některých předpokladech pro výkon vybraných funkcí ve státní správě v současné platné podobě stanovuje, že občan ucházející se o příslušný post nesměl v období komunistického režimu (tedy od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989) být:

příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti,

nebyl evidován v materiálech Státní bezpečnosti ve vybraných kategoriích (rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, informátor a ideový spolupracovník StB),

funkcionářem Komunistické strany Československa či Komunistické strany Slovenska, okresním tajemníkem počínaje a členem ústředního výboru konče (s výjimkou těch, kteří tyto funkce zastávali v období od 1. ledna 1968 do 1. května 1969, tedy v období pražského jara),

pracovníkem aparátu komunistické strany na úseku politického řízení Sboru národní bezpečnosti,

příslušníkem Lidových milicí (tedy militarizovaných jednotek, které si zřídila komunistická strana),

členem akčního výboru Národní fronty či členem prověrkových komisí po 25. únoru 1948,

členem prověrkových a normalizačních komisí po 21. srpnu 1968,

studentem na vysokých školách pro příslušníky Státní bezpečnosti či Státní bezpečnosti v Sovětském svazu.

Z uvedeného přehledu je více než zřetelné, že se "velký" lustrační zákon zdaleka neomezuje na někdejší spolupracovníky Státní bezpečnosti. Navíc vzhledem k masivním skartacím archivní dokumentace StB (to nejen v roce 1989, ale i v předchozích desetiletích), se nakonec na počátku devadesátých let zákonodárci rozhodli, že zásadní bude nikoliv skutečnost, zda dotyčný skutečně aktivně s komunistickou tajnou službou spolupracoval či nikoliv, nýbrž to, zda byl k dotyčnému evidován svazek ve vybraných kategoriích spolupracovníků StB.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/historik-blazek-o-lustracnich-zakonech-a-spolupraci-s-stb-p3p-/domaci.aspx?c=A131206_165129_domaci_jav

#240: Petr - úplná citace zákona č.451/1991

Jestli můžu taky vyjádřit názor:   zrušit celou implementaci lustračního zákona a ponechat upravenou verzi zákona o protiprávnosti a zločinnosti režimu KSČ.

Důvody?

- lustrační zákon je prostředek na zákaz výkonu zaměstnání pro nemalou část občanů. Mohl být v letech bourání struktur "komunistického" státu a instalace "neinfikovaného" státního aparátu a struktur akceptovatelný přes svou právní nedokonalost a mnohdy i naivitu, ale čtvrt století po revoluci se už snad nemusíme řídit revolučním právem - nebo jo?!

- lustrační zákon (ve všech svých variantách) vychází z principů příslušnosti občana k politickému hnutí, chcete-li straně, a vpodstatě sankcionizuje občana za jeho politické přesvědčení (byť zbloudilé - dneska víme, že tak, jak to bylo soudruhy nastavené, to prostě nefungovalo a fungovat nemůže). Lze člověka potrestat za trestné činy, za propagaci zakázané strany ( snad i ideologie), ale trestat plošně za politickou příslušnost a přesvědčení je zjevně v rozporu s mezinárodně platnými úmluvami o dodržování základních lidských práv.

- lustrační zákon vyjmenovává postihnutelné kategorie lidí podle funkcí ve stranickém a bezpečnostním aparátě, přičemž  splývají státní a stranické funkce. O tomhle bychom mohli vést dlouhé neplodné diskuze a stejně bych byl umlácen argumenty typu "stejně jsi rudý/á ... (doplňte si a zaškatulkujte si mě prosím podle Vašeho ctěného ega, špatného svědomí, inteligence, zapšklosti, naturelu či momentální stranické příslušnosti naprosto dle libosti. Jsem zvyklý.) Jen bych chtěl připomenout, že bez rudé příslušnosti nebylo možno některé funkce vůbec vykonávat. Rozhodně bych rozlišoval, kdo byl zasranej zmrd a kdo ve své funkci přinášel pozitivní výsledky pro obyčejný lidi a lidem z pozice své funkce  pomáhal.

- lustrační zákon také míří na udavače - celá honba za spolupracovníkama StB je ale podle mě něco jako když McCarthy začal mávat svým slavným "seznamem komunistů na ministerstvu zahraničí". Když už trestat udavače, tak u soudu a ne zveřejněním nějakého seznamu, kde ti největší škodiči stejně dávno nejsou, a když jsou, tak jsou na jedné hromadě s lidmi úplně nevinnými. Presumpce neviny, základ právního řádu, tady dostává řádně na prdel. A i když soud o neoprávněnosti zápisu v seznamech vyhrajete, stejně to nikdo v poznámce (kam to smíte milostivě dopsat) nečte. Jednou jseš v seznamech, i kdyby to byla od StB levárna jako prase, budeš tam navěky - a basta!

-  celá tahle desetimilionová zemička se už čtvrt století rochní v neúplných, několikrát už protříděných a vypleněných, popřípadě vyskartovaných archívech, zatímco čtvrtstoletí nám komunismem nepotřísnění a z pohledu lustračního zákona křišťálově nezávadní spoluobčané, nalezlí do uvolněných funkcí, luxují peněženky, konta a úspory (už i ty budoucí).

- a konečně - lidi, klidně mě kamenujte, ale dejte si ruku na srdce:

-  kolik těch pravých komunistických ničitelů kariér a životů, iniciativních blbců na stranických funkcích, nadržených strážných z pracovních táborů či politických věznic, prokurátorů s IQ rudé knížky, namachrovaných příslušníků Státní bezpečnosti či fanatických politruků znáte? A kolik jich stanulo před soudem a dostalo se jim i jejich obětem spravedlnosti? Zmrdů, co si zasloužili ne-li trest, tak alespoň odplatu, znám desítky. Před soudem nestanul nikdo, pár jich umřelo sešlostí věkem a zbytek, když je potkám, se mi chce praštit aspoň do ksichtu, protože buď jsou dobře zabezpečení v důchodu nebo jsou nalezlí v cizích firmách, kde je majitelům u prdele nějaká pracovníkova minulost, když umí dělat.

Mě osobně lustrační zákon připravil ze dne na den o práci i kariéru, a to po 20 letech práce pro náš stát -"nové" státní  zřízení! Důvod? Najednou se při obnovovací prověrce NBÚ vynořil záznam, že prý jsem "takyspolupracovník", že mám záznam v archivu a tato skutečnost je bezpečnostní riziko pro stát. I když vědátoři z ÚSTRKu nakonec milostivě připustili, že nemají absolutně nic, než nějaké číslo jednací s mým jménem, nikdo se už na nic neptal. A já po prostudování platných zákonů zjistil, že už jsem odepsaný.

Ačkoliv jsem byl jen kandidát KSČ (podmínka pro výkon práce, srovnej dnes : obrat o 180 stupňů) a s bezpečnostními složkami neměl nikdy nic společného, stačilo moje jméno někde v archivu na věčné zaškatulkování do kategorie, které  se každý štítí a kterou každý opovrhuje. Chtěl jsem se zprovodit ze světa. A pak mi řekl jeden týpek, kterého potkávám na pivku: "Vyser se na to, tys nebyl nikdy chovnej, dycky dělnej - dělat umíš, tak běž tam, kde tě vezmou. A je úplně jedno, jestli tě označili za práskače. Možná by ses divil, kdo na tebe donáší teďka - a ani se nečervená. A to těm rychlokvašenejm komunistobijcům vůbec nevadí. Asi donášejí tentokrát těm správnejm... Dyť některý ani nic jinýho neumějí.".

Takže dneska jsem taky hezky zaměstnaný v zahraničí, mám se líp než za komoušů i za "pravé pravice" a SERU na všechny, co se místo starosti o to co bude hrabou ve sračkách minulosti.

To samé doporučuju každému, kdo narazil na lustrace a ty exkrementy po StB i po našich nových vládcích.