„Byl jsem trénovaný tři roky na to, abych někoho zabil, a pak se to stalo. Pamatuji si to úplně přesně. Otočil jsem se zpět a on tam ležel, uprostřed silnice, křičel, vzpínal se. Vypadalo to, jako bych ho střelil šípem a on ho chtěl vyndat. Veškerá satisfakce najednou odezněla a přišla bolest, zlost a frustrace. Mohl jsem zešílet, že hned nezemřel a tak jsem ho střelil ještě třikrát, než se konečně přestal hýbat. To bylo poprvé, kdy jsem někomu vzal život. Nevím, proč tam byl. Hodně lidí bojovalo, protože nechtělo být okupováno, anebo protože jim ve válce umřel někdo blízký a oni ho chtěli pomstít. Je nemožné ospravedlnit to, že jsme je zabíjeli. V prvé řadě jsme tam vůbec neměli být.“

„Cítíte se být dlužen za každý život, co vezmete. Dlužen světu, že jste mu odebral možnost, že právě tento člověk udělá něco úžasného. Myslím na všechny veterány americké armády, kterým pomáhám najít si práci, doplnit vzdělání atd. a stejně přemýšlím i o těch, které jsem zabil. O tom, co mohli znamenat pro tento svět.“

Zdráv buď prezident Miloš Zeman