Podle dokumentu CDU se radikální muslimové a členové tureckých nacionalistických spolků cíleně hlásí do strany s cílem získat rozhodující vliv na německou politiku. Erika Steinbach, komisařka přes lidská práva za CDU, požaduje, aby přijímaní členové svým podpisem potvrdili, že pro ně islámské právo šaríja není nad ústavou a že nepatří k organizacím, sledovaným tajnými službami. Stranu infiltrovali členové DITIB, Šedí vlci, Milli Gorus, UETD i Erdoganovy AKP. Erdogan: „Demokracie je jen vlak, který nás doveze k cíli“.

#10898: - Německou CDU infiltrují Erdoganovi islamisté 

 Demokracie má schopnost rozeznat nejakutnější problém a nejsprávnější řešení. To žádný jiný systém s tak trvalou spolehlivostí a přesnosti  nedokáže.

    Ale povšimněme si, jak málo lidí - a jak málo států - chápe správně princip demokracie.

Z právníků prakticky nikdo. Ti vidí jen pojem spravedlnosti.  V tom lepším případě.

Ale spravedlnost a správnost nejsou totožné.  To jsou dvě dočista nesouvisející věci.

Jenže politika vůbec není o spravedlnosti. Je to o řešení problémů. Nejobtížnějších a nejhorších, žádné cukrbliky. Žádný jednotlivý člověk je nemůže zvládnout, může je nanejvýš tak zhoršit.   Spravedlnost? To jsou proti tomu infantilní hrátky. 

    Povšimněme si, že demokracie ve státech EU je chápána scestně. Plodí absurdity a kontraproduktivity na běžícím pásu.

To je varující příznak, nad kterým nelze mávnout rukou.

Je tomu tak proto, že je narušena, a to ve všech státech unie, správnost rozhodovacích procesů.

Nevěříte-li, jen se podívejte, kolik donebevolajících scestných rozhodnutí vyrobila v posledních desetiletích jen bundes vláda. Aby vyhověla chtíčům nekompetentních partají, které potřebovala jen kvůli hlasování v parlamentu.

       Nekompetenti se do parlamentu dostali přes menšinový, vlastně poměrný volební systém. Přes falešně chápanou spravedlnost, která bůhvíproč supluje správnost. 

Následky řádění nekompetentních, účelově specializovaných partají v parlamentě jsou drtivé. Katastrofální.

         Když aplikujeme tyto poznatky na Erdoganův postup,  vidíme, že to pro něj nebude nic těžkého. V první fázi vleze s muslimskou partají do parlamentu napadené země, a začne si hrát na jazýček na vahách.

          Dostane skoro totéž, jako kdyby řídil vítěznou partaj.

Ale  tyto poznatky nám dále říkají, co je třeba udělat, aby Erdoganova strategie selhala na celé čáře.

Stačí překvapivě málo. Vyhodit menšinový, vlastně poměrný volební systém na smetiště dějin.

Koneckonců se katastrofálně neosvědčil. Už jen těch předčasných pádů vlád. A nahradit ho většinovým, který setrvale s úspěchem používají nejstarší demokracie.

Ve všech zemích unie. Kdyby kontinentální státy používaly většinovou demokracii, nikoli menšinovou,  je docela dobře možné,  že úvahy o brexitu  by se ani neobjevily. 

        Slýchal jsem estébáckou větu.... BERTE NÁS VÁŽNĚ.

Malinko ji parafrázuji.

Berte přechod na většinovou demokracii velice vážně. V rámci celé unie. 

Jinak vám Erdogan podřeže krk.