#102244: Evropan - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Ano Merkel je proti Schulzovi zlata, kdyby nebylo jejich nazoru na reseni  urpchlicke krize a recke krize, tak by se dala akceptovat, jako leader EU. Schulz je strasny..... pokud by byl zvolen, meli bysme okamzite opustit EU.

takže jejich historické odůvodnění anexe je prostě hloupost

zase mate chybne informace stejne, jako o slusnosti Karla Schwarzenberga.

Krym patril Rusku vicemene od 1783 az do 1954, kdy byl formalne pripojen Ukrajinske SSR.

20. ledna 1991 se v Krymské oblasti uskutečnilo referendum. Při hlasování byla položena otázka "Jste pro založení Krymské autonomní sovětské socialistické republiky jako součásti Svazu sovětských socialistických republik a účastníka Svazové smlouvy

To referendum neprobehlo rozhodne pod nejakou hrozbou

 Referenda se zúčastnilo 1 441 019 lidí, což představovalo 81,37% obyvatel uvedených v seznamech pro referendum. Pro založení Krymské ASSR hlasovalo 93,26 % obyvatel Krymu účastnících se referenda. 12. února 1991 pak na základě výsledků referenda Vrchní sovět Ukrajinské SSR přijala zákon o "Vytvoření Krymské autonomní sovětské socialistické republiky". Jelikož to bylo měsíce předtím, než vznikla Deklarace nezávislosti Ukrajiny, staly se tomu odpovídající změny součástí tehdy platné ústavy Ukrajiny.
Součást Ukrajiny

17.března 1991 proběhlo referendum o zachování SSSR. 24. srpna 1991 Vrchní Sovět Ukrajiny přijal Akt o nezávislosti Ukrajiny, potvrzený později celoukrajinským referendem uskutečněným 1. prosince 1991. Obyvatelé Krymu se tohoto hlasování účastnili, a 54 % obyvatel Krymu vyjádřilo přání opustit Sovětský svaz (SSSR). Nicméně byl při tom porušen článek 3 sovětského zákona o "Pořádku pro řešení otázek, spojených s vystoupením svazové republiky z SSSR", podle kterého se v Krymské ASSR mělo provést oddělené (celokrymské) referendum o setrvání v SSSR nebo zachování příslušnosti k Ukrajinské SSR, která usilovala o opuštění SSSR.

4. září 1991 mimořádné zasedání Vrchního Sovětu Autonomní Republiky Krym přijalo Deklaraci o suverenitě republiky, ve kterém byla vyjádřena snaha vytvořit právní a demokratickou vládu v rámci Ukrajiny.

5. května 1992 parlament Autonomní Republiky Krym vyhlásil nezávislost přijetím deklarace "Akt o vyhlášení vládní nezávislosti Republiky Krym". To mělo být ještě schváleno referendem v srpnu téhož roku. Podle vzpomínek tehdejšího prezidenta Ukrajiny Leonida Kravčuka v jednom interview, uvažoval Kyjev tehdy dokonce o možnosti války s Republikou Krym. Ukrajinský parlament požadoval zrušení vyhlášení nezávislosti Krymu a dal Krymskému parlamentu ultimativně jeden týden na zrušení referenda. Hned 6. května 1992 byla přijata nová Ústava Autonomní Republiky Krym a krymský parlament přidal k ústavě doložku, že Krym „je součástí Ukrajiny“, byl také rozhodnutím zaveden úřad prezidenta Autonomní Republiky Krym. V červnu 1992 obě strany dosáhly dohody, krymská ústava byla zrušena a Krymu byl potvrzen status autonomní republiky.

V květnu 1994 se stala situace napjatou, když parlament Krymu odhlasoval znovuzavedení ústavy z roku 1992, čímž by udělal Krym více nezávislým na Ukrajině. V červnu 1994 podepsal prezident Ukrajiny Leonid Kravčuk řadu výnosů, které ohraničovaly pravomoci vládních orgánů Krymu. Současně lídři Ukrajiny a Ruska museli odvracet vznikající násilí. Měsíc poté se uskutečnily volby a prezidentem Ukrajiny byl zvolen spíše prorusky orientovaný Leonid Kučma, čímž se zmenšily snahy Krymu o samostatnost.

5.prosince 1994 podepsaly Spojené státy, Rusko a Velká Británie Budapešťské memorandum, kterým uznaly Krym jako součást Ukrajiny.

Obyvatele Krymu nikdo presvedcovat moc nemusi, vicemene vzdy chtelo nezavislost na Ukrajine a mensi zavilost na Rusku.

Kazdopadne Rusko je semidemokratickou autoritivni zemi a  nedelam si iluze, ze kdyby jsme jim v necem povolili, vyuzilo by prilezitosti a v pripade Krymu, porusilo mezinarodni smlouvu,

byt pro obranne zajmy a naprosto zasadni veci pro Rusko. Koneckoncu ma tam vyznamnou namorni zakladnu, coz ji zase garantovala jina smlouva.

#102247: pan Hnedy - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:  

Já bych doporučil všem, které toto téma zajímá, aby si to, co je ve vašem i v mém příspěvku zveřejněno, přečetli na Wikipedii, kam si stačí zadat heslo "Krym". On totiž ten váš příspěvek v závěru obsahuje jednu důležitou větu : 5.prosince 1994 podepsaly Spojené státy, Rusko a Velká Británie Budapešťské memorandum, kterým uznaly Krym jako součást Ukrajiny. Tím měla být garantována územní celistvost Krymu.

Ale článek na Wikipedii pokračuje dál :

V noci na čtvrtek 27. února 2014 obsadili budovu krymského parlamentu (Pozn. dílčí samospráva zde existovala i v době, kdy Krym patřil pod Ukrajinu po roce 1994) proruští útočníci, kteří na jeho střeše vyvěsili ruskou vlajku. Ruský parlament 2. března schválil nasazení ruské armády na Krymu, Vladimír Putin ale tehdy řekl, že Rusko zatím na Krym nepovolalo své vojáky (nevysloveně mimo již legálně přítomné jednotky v Sevastopolu) a že tam působily „ozbrojené síly sebeobrany“. O den později už byla strategická místa poloostrova pod kontrolou proruských vojáků, podle některých zdrojů podporovanými přímo vojáky z Ruska. Představitelé NATO a EU kritizovali postup Ruska. Ruské obyvatelstvo Krymu by však přítomnost ruských vojsk schvalovalo. Dne 6. března 2014 přijala Nejvyšší rada Autonomní republiky Krym rozhodnutí o připojení Krymu k Rusku.

No a o situaci na Krymu asi také dost vypovídá článek na idnes z 27.2.2014. Referendum se ale uskutečnilo až 16.3.2014. To je to referendum pod hlavněmi samopalů, o kterém jsem se zmiňoval.

idnes.cz 27.2.2014

Ale jinak děkuji za nepřímý odkaz na stránky Wikipedie. Stojí to za to si historii trošku připomenout, protože těch dezinformací kolem je už tolik, že se člověk snad ztratí.