#116346: - Re: aa 

 Co má tvůj blábol společného s mnichovskou zradou, idiote? Jediné SSSR nám bylo proti Hitlerovi ochotné pomoci.

#116401: - Re: Re: aa 

SSSR, které s Hitlerovým Německem uzavřelo smlouvu o rozdělení Polska nám bylo ochotno pomoci? No ale nestalo se, co?

#116401: - Re: Re: aa 

 Rus byl vždycky agresor a okupant.

#116401: - Re: Re: aa 

Co pořád řešíš idiote?

Celá nacistická letecká armáda byla nejen v Rusku vyzbrojena ale také v rozporu s Versaillskou smlouvou i vyškolena. 

Oba státy proto v roce 1922 uzavřely v Rapallu smlouvu o obnovení diplomatických styků, zřekly se vzájemné náhrady válečných škod a zahájily hospodářskou a vojenskou spolupráci. Rusové získali moderní technologie, lokomotivy, stroje i těžké zbraně a Němci mohli v Rusku cvičit letectvo, tankové a dělostřelecké jednotky, což bylo ze strany Německa (SSSR ani jeho předchůdce účastníkem Versailleské smlouvy nebyl) porušením Versailleské smlouvy. Na smlouvu z Rapallu navázala Berlínská smlouva^[1], která trvala ještě tři roky po nástupu Adolfa Hitlera k moci, až do roku 1936, kdy nebyla Berlínská smlouva dále prodloužena.

A to ani není řeč o tajných dodatcích smlouvy z Rapallu a k Berlínské smlouvě.

 Pakt Ribbentrop-Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentrop a Vjačeslava Molotova, který byl lidovým komisařem (ministrem) zahraničí v stalinském Sovětském svazu.

Mnichovská dohoda (neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát^{[pozn. 1]}) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).

Tedy Russák je vždy velmi věrohodný okupant, ale sakra nevěrohodný spojenec a už vůbec osvoboditel. 

#116401: - Re: Re: aa 

Co pořád řešíš idiote?

Celá nacistická letecká armáda byla nejen v Rusku vyzbrojena ale také v rozporu s Versaillskou smlouvou i vyškolena. 

Oba státy proto v roce 1922 uzavřely v Rapallu smlouvu o obnovení diplomatických styků, zřekly se vzájemné náhrady válečných škod a zahájily hospodářskou a vojenskou spolupráci. Rusové získali moderní technologie, lokomotivy, stroje i těžké zbraně a Němci mohli v Rusku cvičit letectvo, tankové a dělostřelecké jednotky, což bylo ze strany Německa (SSSR ani jeho předchůdce účastníkem Versailleské smlouvy nebyl) porušením Versailleské smlouvy. Na smlouvu z Rapallu navázala Berlínská smlouva^[1], která trvala ještě tři roky po nástupu Adolfa Hitlera k moci, až do roku 1936, kdy nebyla Berlínská smlouva dále prodloužena.

A to ani není řeč o tajných dodatcích smlouvy z Rapallu a k Berlínské smlouvě.

 Pakt Ribbentrop-Molotov je smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Moskvě 23. srpna 1939. Pojmenování paktu vzniklo z příjmení dvou vyjednavačů: Hitlerova ministra zahraničních věcí Joachima von Ribbentrop a Vjačeslava Molotova, který byl lidovým komisařem (ministrem) zahraničí v stalinském Sovětském svazu.

Mnichovská dohoda (neboli Mnichovská zrada či Mnichovský diktát^{[pozn. 1]}) byla dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Byla dojednána 29. září 1938v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).

Tedy Russák je vždy velmi věrohodný okupant, ale sakra nevěrohodný spojenec a osvoboditel.