Nic vážného soudruhu Hnědý či zahnědlý :-)

***VČERA JSEM SE TAK DĚSNĚ OŽRAL S MARTOU, TEDY SOUDRUŽKOU MARTOU SEMELOVOU A VŮBEC NEVÍM CO SEM S NÍ VYVÁDĚL, TAK UŽ NECHCI BÝT KOMUNISTOU, NECHCI, ABY MNE TLOUKLA, UŽ NECHCÍ BÝT OPLZLÝ A UŽ NECHCI, ABY MNE POŘÁD BOLELA HLAVA Z TÉ DĚSNÉ SAMOHONKY. UŽ NECHCI BÝT DIKTATUROU PROLETARIÁTU.  SOUDRUZI, TEDY VLASTNĚ OBČANÉ KONČÍM S KOMUNISTICKOU MLÁDEŽÍ, KONČÍM S KOMUNISTY A KONČÍM S MARTOU SEMELOVOU. ČEST*** 

TEDY ČEST JAKO ČEST, ČLOVĚK MÁ PROSTĚ NĚJAKOU ČEST A TU SI MUSÍ CHRANIT.  Dobrý den občané, dobrý den sousedé, dobrý den všichni slušní lidé.  

....................

Přesto jsme všíchni zodpovědni za své jednání.

Ani Fidel z toho není vyňat.

Ani Che, ani jeho šoféři, ani jeho rezidence.

Ani všichni ti Kubánci, kteří si nadělali do kalhot, než byli popraveni. 

Ani těch čtrnát tisíc dětí, které uletěly svým rodičům. 

Ani láska a zoufalství, jež toho byly příčinou.

(Z knihy Čekání na sníh v Havaně od dětského emigranta a imigranta Carlose Eirei)