#152374: - Re: Re:  

   Čerstvé natto obsahuje také vitamin K2, který je nositelem zápachu. Jedná se o jeho nejbohatší známý zdroj.

   Vznik natta se datuje do období několik tisíc let před naším letopočtem, kdy se z Číny do Japonska poprvé dostaly sójové boby. Jak bylo pro Japonce typické, většinu potravin balili do produktů z rýže nebo rýže samotné, aby déle vydržely. Jednalo se o jejich způsob konzervace (takto mimochodem vzniklo také sushi). Proto boby zabalili do slámy z rýžových stébel. Když se posléze rozhodli boby opět vybalit, našli zapáchající slizovitou hmotu. Došlo totiž k jejich fermentaci bakterií Bacillus subtilis natto, která se běžně na rýžových stéblech vyskytuje.  

 Uvařené sójové boby byly tehdy skladovány v pytlích z rýžové slámy a bylo pozorováno, že během krátké doby se staly lepkavými. Bylo to způsobeno fermentací přítomnými bakteriemi "natto" 

Výroba pokrmu natto fermentací sójových bobů:
   Množství 500 g sójových bobů omyjeme a necháme je zalité vodou po dobu 10 až 12 hodin ve vodě nabobtnat až zdvojnásobí svůj objem. Pak je uvaříme nad pařáčkem postaveném v tlakovém hrnci doměkka - asi během 15 až 30 minut. Při normální atmosferickém tlaku musíme vařit až 12 hodin. Uvařené sójové boby musí být měkké až jdou snadno rozmáčknout jazykem o patro.

   Jakmile teplota klesne, nasadíme kultury bakterie natto. V nevelké sterilované skleněné misce rozmícháme v malém množství převařené vody (20 ml) 1/4 lžičky soli a 1/2 lžičky hnědého nebo melasového cukru. K roztoku přidáme 1 lžičku tj. 0,1 gramů spór bacillus Natto ze 3 g balení, zakoupeného u dodavatele. Optimální množení bakterii a fermentaci zajistíme udržováním násady na teplotě blízké 40°C. Po 24 hodinách necháme násadu přirozenou cestou ochladit a tím další průběh fermentace zastavíme. Necháme ještě jeden týden v uležet v chladničce.

     Zdravotní účinky natto jsou značné a jsou popsány na internetu. 

#152389: - Re: Re: Re:  

Tady je nositelem zápachu pražská kavárna.