K budoucím prezidentským volbám vzhlíží velká část veřejnosti s velkou nadějí. Konečně se totiž zbavíme hlavy státu, která se rozhodla, že místo své zemi bude sloužit Rusku a Číně. Máme také šanci vybrat prezidenta, který bude protipólem Andreji Babišovi a nebude mu pomáhat v jeho mocenském tažení. Aby se tohle vše vyplnilo a na Hradě usedl důstojný zástupce českého lidu, je třeba dát pozor na spoustu aspektů.

Především jde o to, začít mediální i osobní „masáž“ voličů co nejdříve. Jakkoliv to může být některým adeptům nepříjemné, všichni si musí uvědomit, že je to velmi důležité. Kdo chce uspět, musí být vidět a slyšet všude. Musí mít totiž na paměti, že Zemanovi půlku úspěchu zařídilo to, že ho lidé znali. Mohli na něj mít negativní názor z dob, kdy dělal premiéra, ale po pauze na Vysočině ho brali jako „nového“ politika. Jak je dobrým zvykem, nejen u našinců, vzpomínalo se především na Zemanovy úspěchy a veselé bonmoty.

Když se ještě přidaly ruské peníze a trocha té dezinformační kampaně, zvolila si většina občanů bývalého premiéra a předsedu ČSSD za prezidenta. Nikdo tenkrát netušil, čeho všeho je Miloš Zeman schopen, a proto se dalo rozhodnutí většiny akceptovat bez větších protestů. Když ovšem svůj mandát obhájil, jednalo se o nepochopitelnou věc, která ukázala, že většinu z nás politika zajímá pouze v hospodě, když na ni nadáváme, nebo týden před volbami.

Nyní se musíme rozhodnout, zda chceme na Hradě pokračovatele ostudné politiky, nebo se přiblížíme k dobám, kdy jsme na prezidenta byli hrdí. K tomu je právě důležité, abychom měli dobrý výběr a netahali hlavu státu z klobouku. Ze správné strany k tomu přistoupil Marek Hilšer. Ačkoliv do oficiálního data voleb zbývají ještě čtyři roky, oznámil svou kandidaturu již nyní. Právě tento moment může být velmi důležitý.

Kdyby se totiž Jiří Drahoš do minulého boje o Hrad pustil dříve, měli bychom teď v čele státu distinguovaného profesora, a ne obhroublého mstivého starce. Finalista minulého „Česko hledá prezidenta“ měl totiž velký deficit v tom, že ho lidé, kteří chodí k volbám, téměř neznali. Když se k tomu připočetly řetězové maily urážející Drahoše a jeho neúčast v debatě se Zemanem na TV Nova, bylo zřejmé, že se prezident měnit nebude.

Právě nejsledovanější televizní stanice u nás i tentokrát sehraje jednu z dílčích rolí při výběru hlavy státu. Velká část občanů si totiž svého nového prezidenta bude vybírat mezi Ulicí a Ordinací. Kdo dostane na Nově nejvíc prostoru, bude mít nevyrovnatelnou převahu. Zde bude zlomové, zda se Petr Kellner, jako nový vlastník televize, bude držet stranou. Spíš se však počítá s tím, že opět ukáže své sympatie k rodině Klausů a jednoho z Václavů bude nutit „nováckým“ divákům jako toho pravého kandidáta.

S tím se dá zkusit bojovat pouze brzkým a neodfláknutým startem a průběhem kampaně. Nestačí pouze ohlásit zájem o to, vládnout na Hradě. Tím to pouze začíná a de facto jde o ten nejméně důležitý moment. Kdo chce uspět, musí být, obrazně řečeno, i v lednici každého občana. Hraje se o deset let možného pokračování destrukce demokracie u nás. Pro nového prezidenta, který chce nechat zapomenout na toho současného a vrátit nás zpět na správnou cestu, tak už nesmí existovat den, který neobětuje snaze o  získání „trůnu“.

#154438: -  

„Kdyby se totiž Jiří Drahoš do minulého boje o Hrad pustil dříve, měli bychom teď v čele státu distinguovaného profesora"

     Ano. O tom to je.   Zeman si občůral každý patník v tomhle státě.