Návrh brněnského územního plánu ohrožuje budoucnost zahrádek a další zeleně - otevřený dopis (nejen) odborné veřejnosti

Tento otevřený dopis vznikl začátkem června 2020 z iniciativy skupiny odborníků (sociálních geografů, ekologických ekonomů, biologů a sociologů), dopis pak podepsali další odborníci, kteří mají k tématu blízko. Nyní může dopis podepsat kdokoliv, kdo s ním souhlasí, a to i mimobrněnští, protože se domníváme, že zachování a další rozvoj zahrádek a jiné zeleně v Brně je ve veřejném zájmu. Otevřený dopis předáme dne 8. září 2020 zastupitelům města Brna. Nový brněnský územní plán se ale bude proměňovat ještě další rok či více. Proto bude možné dopis podepisovat i po tomto předání zastupitelům, prozatím do konce roku 2020. Předem děkujeme za další šíření tohoto otevřeného dopisu mezi vašimi kontakty!       

Vážení zastupitelé města Brna,

tímto otevřeným dopisem se chceme vyjádřit k aktuálnímu Návrhu Územního plánu města Brna a vyjádřit nesouhlas zejména s jeho přístupem k zahrádkářským plochám v Brně.  Jako odborníci, zaměření na výzkum městských zahrad, i jako občané, kterým jde o kvalitu života, jsme znepokojeni východisky chystaného návrhu, který jako by vycházel z myšlení 80. či 90. let.  Návrh vymezuje velké množství ploch pro novou výstavbu a parkování, a to nejčastěji na úkor zelených ploch.  K výstavbě má často dojít právě na úkor stávajících zahrádek, které jsou dlouhodobou součástí organismu města. Jen zahrádky, využívané naší největší zahrádkářskou organizací, ČZS, jsou ohroženy z více než 50 %, z toho velká část (34%) se má proměnit na plochy k bydlení. Ustoupit výstavbě má orná půda a tzv. neudržovaná zeleň, nedostatečně chráněny jsou i vnitrobloky domů.  

Návrh tak jde proti současným mezinárodním trendům, které naopak vyzdvihují nezastupitelnost tzv. zelené infrastruktury. Ta je strategickou prioritou EU. „Zelená“ infrastruktura má na rozdíl od té „šedé“ často minimální náklady, přitom poskytuje řadu  ekosystémových služeb.  Předkládaný návrh není také v souladu s chystaným zahrádkářským zákonem, který by měla brzy schválit sněmovna a který speciálně zahrádkářskou činnost označuje jednoznačně za veřejně prospěšnou činnost.  Územní plán se naproti tomu v jednom z popisů rozvojových lokalit vyjadřuje o zahrádkách a plochách neudržované zeleně jako o „nehostinných lokalitách“, které je třeba zastavět  (viz textová část Odůvodnění, např. karty lokalit  Zi-13, Be-6, Sty-3).

V neposlední řadě je návrh v rozporu s úsilím celé řady světových měst, která hledají způsoby, jak na svém území podpořit místní produkci potravin, mezigenerační soužití a sociální integraci (viz studie z Nizozemí, amerického Clevelandu či kanadského Toronta). Často jim přitom již chybí zelené a produkční plochy uvnitř organismu města, resp. přímo v centru, kterými Brno stále disponuje.  

Dále představujeme konkrétní argumenty pro zachování ploch zahrádek v brněnském územním plánu, vycházející z posledních výzkumů u nás i ve světě:

1/ Zahrádkové osady mají environmentální a klimatické přínosy pro městské prostředí.  Brno v posledních letech zažilo velmi suchá a horká léta, během kterých byl pobyt ve městě nepříjemný a pro některé skupiny obyvatel i zdraví ohrožující. Vzhledem k postupujícím změnám klimatu lze suchá a horká léta očekávat i v budoucnu.  Coby souvislé plochy zeleně zahrádky napomáhají zasakování dešťové vody, předchází půdní erozi, snižují prašnost a hluk a udržují vzdušnou vlhkost. V létě tyto plochy lokálně snižují teplotu, a vyvažují tak tzv. efekt městského tepelného ostrova, kdy zastavěné plochy akumulují teplo a vedou tak k extrémnímu horku ve městě. 

Městské zahrady skrze kompostování také uzavírají lokální cykly živin a odlehčují odpadovému hospodářství. Výzkumy nejen z brněnských lokalit ukazují, že kompostování odpadu ze zahrad i kuchyňských zbytků z domácností je v zahrádkářských osadách velmi rozšířené a představuje tak ve městě jeden z mála dostupných způsobů smysluplného nakládání s bioodpadem. V neposlední řadě upozorňujeme, že v porovnání s jinými typy zeleně mají zahrádkové osady výrazně vyšší biodiverzitu. Slouží jako útočiště pro opylující hmyz a pro celou řadu vzácných rostlin a živočichů, včetně zvláště chráněných druhů. Zahrádky poskytují všechny tyto benefity městu de facto zdarma, aniž by do nich muselo cokoliv investovat. Všechny náklady nesou samotní zahrádkáři.

2/Zahrádkové osady mají nezastupitelnou sociální funkci. Umožňují přirozené sociální kontakty a aktivity pro skupiny obyvatel, jimž často hrozí sociální izolace – seniory, rodiče na rodičovské dovolené, nezaměstnané a sociálně slabé. Troufáme si tvrdit, že zahrádky v tomto směru odlehčují městským sociálním službám. V dobách rostoucí polarizace společnosti fungují osady jako místa přirozené integrace a soužití lidí z různých generací a sociálních vrstev.  Pro širší společnost jsou zahrádkářské osady přínosné skrze spolupráci se školami a dalšími subjekty. Sociální resilienci (odolnosti vůči nečekaným šokům) a budování soudržných vztahů ale napomáhá i sdílení domácích potravin. Tyto sociální vazby jsou zvláště důležité v období krizí (včetně současné pandemie) a obecně zvyšují kvalitu života ve městě.

3/ Zahrádkové osady hrají významnou roli v samozásobitelství potravinami. Místně vypěstované potraviny jsou environmentálně příznivější, jelikož odpadá potřeba dopravy na velké vzdálenosti, balení, chlazení atd. Domácí potraviny také vedou ve srovnání s kupovanými k nižším emisím CO2, což přispívá k omezení klimatických změn.  Zahrady umožňují lidem získávat čerstvé potraviny s transparentním původem, čímž zapadají do současných spotřebitelských trendů. Výzkumy také ukazují, že zahrádkáři konzumují nadprůměrné množství ovoce a zeleniny, zahrádkářské osady tedy přispívají i ke zdravému životnímu stylu uživatelů. 

Zahraniční literatura vyzdvihuje přínos městských zahrad k propojení městských obyvatel s produkcí potravin. Zahrady slouží k osvětě v environmentálních otázkách a k mezigeneračnímu předávání znalostí týkajících se zahradnické praxe, stravování a životního stylu.  Místní zásobování potravinami navíc posiluje místní soběstačnost, jež se ukazuje strategicky výhodná v dobách krize. To se projevilo i v současné koronakrizi,  kdy krátkodobě strmě vzrostly ceny některých zahraničních potravin. Charakter doby bohužel naznačuje, že podobné krize nebudou ani v budoucnosti vzácností. Výzkumy ukazují, že množství doma vypěstovaných potravin je značné, domácí výpěstky se navíc šíří přes rozsáhlé sítě sdílení příbuzným a přátelům, což je další benefit i pro ty, kdo přímo na zahrádkách nehospodaří.  Během karanténních opatření sloužily také k bezpečnému pobytu venku a k zachování sociálních interakcí „přes plot“. V současné době ostatně výrazně roste zájem o zahrádkaření zejména mezi mladými rodinami. V lokalitách, jako je Kraví hora, běžně počty zájemců násobně převažují počty uvolňovaných zahrádek.  

Požadujeme tedy, aby zahrádky přestaly být chápány jako de facto územní rezervy pro výstavbu a dopravu, či jako nehostinné plochy, které je třeba „lépe“ využít.  Plochy městských zahrad jsou velkým bohatstvím Brna, které nám jiná města mohou závidět.  Jsou funkční součástí městského organismu, profitují z nich všichni obyvatelé města a budou z nich profitovat i další generace. Vaše odpovědnost jako strážců veřejného zájmu je zachovat Brnu toto jeho aktuální bohatství a potenciál a dále jej rozvíjet. Tímto dopisem se připojujeme k dalším iniciativám (např. https://udrzitelnebrno.cz/) a vyzýváme město, aby se jasně vyslovilo pro podporu rozvoje zahrádkářských osad (i jiné zeleně) a upravilo návrh územního plánu tak, aby došlo k jejich stabilizaci a dalšímu rozšiřování.  

V  Brně, dne 5.6.2020

Citované odborné publikace

Breuste, J., Artmann, M. (2015): Allotment gardens contribute to urban ecosystem service: case study Salzburg, Austria. Journal of Urban Planning and Development, 141(3). http://dx.doi.org/10.1061/(ASCE)UP.1943-5444.0000264.

Gibas, P., Novák, A. et al. (2013): Zahrádkové osady: Stíny minulosti, nebo záblesky budoucnosti? Univerzita Karlova, Praha.

Grewal, S., Grewal, P.(2012): Can cities become self-reliant in food?, Cities, 29(1): 1-11, ttps://doi.org/10.1016/j.cities.2011.06.003. 

Jehlička, P., Daněk, P. (2017): Rendering the Actually Existing Sharing Economy Visible: Home-Grown Food and the Pleasure of Sharing. Sociologia Ruralis 57(3): 274–296. DOI: 10.1111/soru.12160. 

Jehlicka, P., Kostelecký, T., Smith, J.(2013).Food self-provisioning in Czechia: beyond coping strategy of the poor: a response to Alber and Kohler’s ’Informal Food Production in the Enlarged European Union’(2008). Social Indicators Research, 111(1): 219–234.

Klimešová, A.(2015): Biodiverzita ve městě - srovnání druhové rozmanitosti flory zahrádkářských kolonií a ploch veřejné zeleně. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/sncz2/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 

MacRae, R., et al. (2012): Could Toronto provide 10% of its fresh vegetable requirements from within its own boundaries? Part II, Policy supports and program design. Journal of Agriculture, Food Systems, and Community Development. http://dx.doi.org/10.5304/jafscd.2011.022.002

McClintock, N. (2010): Why farm the city? Theorizing urban agriculture through a lens of metabolic rift. Cambridge Journal of Regions, Economy and Society 3(2): 191–207. DOI: 10.1093/cjres/rsq005.

Plošková, A. (2015): Význam zahrady v životě starých žen. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/zkxga/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 

Sovová, L. (2015): Self-provisioning, Sustainability and Environmental Consciousness in Brno Allotment Gardens. Sociální studia / Social Studies 12(3): 11. Doi: 10.5817/SOC2015-3-11.

Sovová, L. (2020): Grow, share or buy? Understanding the diverse food economies of urban gardeners Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/tstmk/>. Disertační práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 

Sovová, L., Dostalík, J., Kala, J., Ulčák, Z., Krylová,R (2017): Zahrádkářské osady v Brně : příležitost pro zkoumání lidí a přírody. Geografické rozhledy 2017, 27(2): 28-31. 

Spilková, J. (2018): Tell me where you shop, and I will tell you who you are: Czech shopper profiles according to traditional, large-scale and alternative retail options. Moravian Geographical Reports 26(3): 186–198. DOI: 10.2478/mgr-2018-0015.

Timpe, A., Cieszewska, A., Supuka, J. et al. (2016) Urban agriculture goes green infrastructure. In: Lohrberg F, Lička L, Scazzosi L, et al. (eds.): Urban Agriculture Europe. Berlin: Jovis: 126–138.

Vávra, J., Daněk, P., Jehlička, P (2018): What is the contribution of food self-provisioning towards environmental sustainability? A case study of active gardeners. Journal of Cleaner Production 185: 1015-1023.

Veen, E.J., B. B. Bock, W. Van den Berg, A. J. Visser & J. S. C. Wiskerke (2016): Community gardening and social cohesion: different designs, different motivations, Local Environment, 21:10, 1271-1287, DOI: 10.1080/13549839.2015.1101433 

de Zeeuw, H., Dubbeling, M. (2009): Cities, food and agriculture: Challenges and the way forward. Leusden: RUAF Foundation.

__________________________________________________________________

Podpisy:

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

Mgr. Lucie Sovová, Wageningen University, Wageningen, Nizozemí

RNDr. Petr Jehlička, Ph.D., Open University, Milton Keynes, Velká Británie  

RNDr. Petr Daněk, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

doc. RNDr. B. Jana Šiftová (Spilková), Ph.D., Univerzita Karlova, Praha

Petr Gibas, Ph.D., Sociologický ústav AV ČR, Praha

prof. RNDr. Hana Librová, CSc., Masarykova Univerzita, Brno

Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

RNDr. Mojmír Vlašín, předseda Českého ramsarského výboru

PhDr. Jan Vávra, Ph.D., Jihočeská univerzita, České Budějovice

RNDr. Blanka Mikátová, zooložka, Hradec Králové

Mgr. Lukáš Kala, Mendelova univerzita, Brno, Botanický ústav AV ČR

Mgr. Eva Fraňková, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

Mgr. Vojtěch Pelikán, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

Mgr. Jan Dostalík, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

doc. Ing. Eva Cudlínová, CSc., Jihočeská univerzita, České Budějovice

doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

Ing. Petr Jelínek, Ph.D., Mendelova univerzita,  Brno

doc. PhDr. Václav Štěpánek, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

RNDr. Věra Samková, Ph.D., Muzeum východních Čech, Hradec Králové

RNDr. Olga Lepšová, Ph.D., Jihočeská univerzita, České Budějovice

doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., Mendelova univerzita, Brno

Mgr. Tomáš Profant, PhD., Ústav mezinárodních vztahů, Praha

Mgr. Veronika Chvátalová, Masarykova Univerzita, Brno

PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., Masarykova univerzita, Brno

prof. PhDr. Libor Musil, CSc, Masarykova univerzita, předseda redakční rady odborného časopisu Sociální práce/Sociálna práca 

Mgr. Barbora Duží, Ph.D., Ústav geoniky AV ČR, Brno

prof. RNDr. Hana Čížková, CSc., Jihočeská univerzita, České Budějovice

Daniel Sosna, Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, Praha

doc. RNDr. Marie Šmilauerová, Ph.D., Jihočeská univerzita, České Budějovice

RNDr. Jan Květ, CSc., dr.h.c., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Brno.

RNDr. Naďa Johanisová, Ph.D., johaniso@fss.muni.cz    Kontaktujte autora petice