Podpora Mgr. Vítězslavě Baborové, radní Jihočeského kraje za KSČM

Za 4 roky se Zimolovi a jeho partě podařilo ze slušného a vstřícného úřadu udělat odraz vlastního charakteru: arogantní a zatuhlý úřad, plný byrokracie. Nejhůř funguje školství. Po odchodu Pavla Zemana je to katastrofa. Teď vládne jakasi ekonomika ovládaná psychologem a s pedagogickou úrovni řízení to nemá nic společné. Tam by meli udělat radikální zmeny a ne vymyslet níže uvedené zhovadilosti a ještě ke všemu na parlamentní úrovni. ZASTUPITELSTVO JIHOČESKÉHO KRAJE
NÁVRH USNESENÍ




Datum jednání:
…………..
Bod programu:

Číslo návrhu:


Název bodu:

Návrh zákonodárné iniciativy kraje
– zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 306/1999 Sb., ze dne 18.11.1999, v platném znění, o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením.

Předkladatel:
Zastupitelský klub KSČM

Zpracoval:

JUDr. Luboš Dvořák
Předseda klubu:

Václav Kučera


NÁVRH USNESENÍ
Zastupitelstvo Jihočeského kraje
. schvaluje
návrh zákonodárné iniciativy Jihočeského kraje k předložení do Poslanecké sněmovny ČR ve věci novelizace zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, týkající se úpravy výše příspěvku těmto školám.
. pověřuje
RSDr. Petra Braného jednáním o návrhu novely zákona v orgánech Parlamentu České republiky

. ukládá
Mgr. Jiřímu Zimolovi , hejtmanovi JčK, zajistit podání schválené zákonodárné iniciativy parlamentu ČR


DŮVODOVÁ ZPRÁVA:
V důsledku demografických změn klesá v současnosti počet žáků, kteří nastupují na střední stupeň vzdělávání. Vzhledem k tomu, že systém škol obsahuje mimo škol státních a krajských i školy soukromé a církevní, které na úrovni kraje nelze žádnými administrativními způsoby optimalizovat, je jakákoliv redukce jen jedné ze tří složek celého systému středního stupně vzdělávání v podstatě dopředu odsouzená k neúspěchu , neboť systém jako celek funguje na principu „spojených nádob“. Omezení optimalizace vzdělávacích kapacit výhradně na „státní školy“, jak je v současnosti praktikováno , se všemi problémy, jaké kapacity a v jakém rozsahu utlumovat / rušit či slučovat/, nemůže situaci vyřešit.
Uvedené problémy jsou dále komplikovány a zhoršovány nedostatkem žáků nastupujících na učňovské obory a neochotou MŠMT respektovat potřeby krajů při povolování dalších soukromých škol v regionech. Soukromé subjekty - školy nelze regulovat jako „školy, školská zařízení zřizovaná ministerstvy, kraji a obcemi“ – dále jen „státní školy“ administrativně, ale lze je regulovat prostřednictvím finančních toků. Vzhledem k tomu, že problém je celorepublikový, je potřeba jej také řešit na úrovni ČR a nikoliv na úrovni jednotlivých krajů, jak se prostřednictvím optimalizace krajské sítě středních škol doposud děje. Z uvedeného důvodu se zákonodárná iniciativa kraje jeví jako jediný účinný prostředek.
Vzhledem k tomu že každý typ škol ( soukromé, státní, církevní), je dnes v podstatě v jiném právním a finančním režimu, je nalezení ideálního systému v podstatě vyloučeno. Vzhledem k faktu že církevní školy představují jen minimální počet zařízení (nepřekračující 5%) , jsou v současnosti - až na drobné výjimky - ve stejném režimu financování jako „státní školy“ a vzhledem k tomu, že minimálně do ekonomické či právní „odluky církve od státu“, například prostřednictvím restitučního zákona ( jehož navrhovaná současná přechodná doba je minimálně 17 let) či jinak, by jejich finanční regulace byla obtížná, ne-li protiústavní, je jedinou schůdnou cestou regulovat alespoň oba dominantní pilíře, a to kromě státních škol i školy soukromé, a to jediným relevantním způsobem, tj. prostřednictvím finančních toků.


PŘÍLOHY:
Návrh novely zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením


PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2011
VI. volební období
___________________________________________________________




č. ……….


Návrh
Zastupitelstva Jihočeského kraje




na vydání


zákona,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 306/1999 Sb.,
ze dne 18.11.1999, v platném znění,
o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
ZÁKON
ze dne ……………2011

kterým se mění a doplňuje zákon č.. 306/1999 Sb.,
o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I
Změna zákona 306/1999 Sb.

Zákon č. 306/1999 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 3 se doplňuje nový odstave č. 1, který zní:
( 1) Nárok na dotaci nemá právnická osoba, která na školném na jednoho žáka vybrala za předchozí školní rok více než 50% normativu dle § 4 odst. 1 zákona
Současné odstavce „1 až 3“ se přečíslují na 2 až 4“

2. V § 4 odst. 5 písm. a) : se na konci odstavce za slova; „a základní školy speciální na“ mění původní údaj „80 %“ na „60%“.

3. V § 4 odst.5 písm. b) „ se na konci odstavce za slova: „a vyšší odborné školy na“ se mění původní znění „60 %“, na „ 40%“.

4. § 4 odst.5. písm. f) se mění na nové znění: f) ostatní školy a školská zařízení na 30 %.

5. V § 5 odstavci 1 uprostřed, za sousloví v odstavcích 3 a 4 se mění původní znění „uzavře smlouva o“ na znění „může být uzavřena smlouva o“

6. V § 5 odst. 2 se původní konec úvodní věty za slovy v § 4 odst. 5 „se zvýší“ mění na znění; „může být na žádost právnické osoby rozhodnutím krajského úřadu, se souhlasem MŠMT, zvýšen až “

7. V § 5 odstavec 3 v úvodní větě se na začátku věty se před slovem „odstavce“ mění původní znění „Dotace se zvýší podle.odstavce 2.“ na „Dotace může být zvýšena podle odstavce 2 jen ..“

8. V § 5 odstavci 3 písm. b) na začátku se původní znění za slova „ má poslední výsledky hodnocení České školní inspekce“ „alespoň průměrné“ mění na znění „oproti školám zřizovaným krajem či ministerstvem lepší než průměrné “

Čl. II
Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu a hlavní principy navrhované právní úpravy
V současné době platný zákon č. 306/1999 Sb., ze dne 18.11.1999, o poskytování dotací soukromým školám , předškolním a školským zařízením v platném znění, neumožňuje svými ustanoveními vytvářet tlak na potřebné změny soustavy zejména středních škol, jejichž potřebu vyvolávají demografické změny. Soustava středních škol a učilišť může být v současnosti regulována pouze v jednom pilíři - a to v pilíři „škol a školských zařízení zřizovaných ministerstvy, kraji a obcemi“ – dále jen „státní školy“ . Související školy soukromé jakékoliv regulaci jak v počtech, tak i v oborech nepodléhají. Jediný způsob, jak jejich regulace dosáhnout v souladu s demokratickými principy, je proto obsažen v regulaci příspěvku na jejich provoz, stanoveném v zákonu 306/1999 Sb. Jakékoli regulaci co do počtů a oborů nepodléhají ani školy církevní. Ale vzhledem k tomu, že do uskutečnění „odluky církve od státu“ jsou legální církve a jejich orgány „součástí státu“, se na státem povolené školy pohlíží s drobnými odchylkami jako na školy státní. Do provedení odluky církví od státu ať již právní, či ekonomické by proto byla finanční restrikce církevních škol oproti „státním školám“ na hraně ústavnosti.
Regulace systému kombinací přímé regulace „státních škol“ a regulaci soukromých škol, prostřednictvím finančních toků, by pokrývala dominantní většinu celého systému středního školství. Vzhledem k tomu, že církevní školy představují jen velmi malou část školských zařízení, lze předpokládat, že by absence regulace církevních škol, celkovou regulaci systému škol sice zhoršila, ale neznemožnila.

Zákon v současné podobě stanovuje dotace soukromým školám při splnění poměrně nenáročných podmínek jako nárokové, bez ohledu na kvalitu , kdy pro nárok na dotaci postačuje „průměrnost“ a zejména bez ohledu na „potřebnost“ kapacity daného oboru pro region, ve kterém se daná škola nachází.

Zákon v současné podobě neposkytuje možnost regulace soukromých škol, a to ani oborově, ani kapacitně, a to jak vzhledem k státu, tak vzhledem ke kapacitám a potřebám daného regionu. Naopak tím, že poskytuje za velmi snadno dosažitelných podmínek jen o málo nižší nebo dokonce stejné státní dotace na žáka jako u státních škol, vytváří pro soukromé školy konkurenční výhodu vyšších celkových příjmů (při součtu nárokové dotace a školného), která není opodstatněna společenskou potřebou ( nahrazení neexistujících státních kapacit) ani vyšším výkonem ( kvalitnější výukou) na těchto školách. Proto je do novely doplněno ustanovení § 3 odstavce 1, které nárok na dotaci nově podmiňuje nižším než 50% školným. Tím v souvislosti s omezeními výše dotace dle §4 odstavce 5 vytváří srovnatelné ekonomické podmínky pro oba dominantní typy škol, přičemž pro školy s „nadstandardní kvalitou nebo oborovou či regionální potřebností“ ponechává možnost jejich ekonomického zvýhodnění v součtu až na 150% normativu „státních škol“.


Z praxe , kterou potvrdily i výsledky státních maturit, je přitom všeobecně známo, že kvalita soukromých škol v průměru není vyšší než škol státních. Naopak jejich průměrná úroveň - až na několik výjimek - nedosahuje průměrné úrovně „státních škol“.

Cílem novely je proto umožnit regulaci soukromých škol z pohledu kapacitních i oborové potřebnosti, a to jediným relevantním způsobem, který by nezasahoval do práv zaručených ústavními principy, zákony či mezinárodními smlouvami , tedy změnou podmínek jejich dotování, a to tak, aby nastavené parametry lépe definovaly podporu pouze takovým soukromým školám, které představují buď svou nadstandardní kvalitou, nebo svým odborným zaměřením lepší variantu ke stávajícím „školám státním“, nebo doplnění chybějícího potřebného segmentu „státních škol“.


Soulad návrhu zákona s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s Listinou základních práv a svobod. Návrh nijak neomezuje výsostné právo soukromých subjektů školy zřizovat, a provozovat. Návrh ani nijak neomezuje konkurenční prostředí, ani soukromé školy nediskriminuje.

Návrh zákona je v souladu i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Hospodářský a finanční dopad právní úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Navržená novela nevyvolá žádné zvýšení nároků na státní rozpočet, a to ani v případě použití ustanovení dle § 5 odstavec 2, neboť obdobné ustanovení ( na rozdíl od navrhovaného nárokové) platí i v současnosti. Dá se předpokládat, že bude naopak znamenat malý pokles nároků na státní rozpočet, a to vzhledem k snížení nárokových částek dle § 4 odstavce 5 o cca 1/3 proti současnosti a vzhledem k tomu, že část soukromých škol, jejichž „školné“ se blíží nebo překračuje normativ, nově nárok na dotaci mít nebude.

Navržená novela nemá žádné dopady na rozpočty krajů a obcí.

Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1.
Ustanovení § 3 odstavce 1 omezuje nárok na dotaci jen na subjekty které jí ke své činnosti potřebují. Nárok na dotaci nemá právnická osoba, která na školném na jednoho žáka vybrala za předchozí školní rok více než 50% normativu dle § 4 odst. 1 zákona.
Dotace již ze svého pojetí má sloužit k financování činností, na něž subjekt nedisponuje vlastními prostředky a která by se proto bez dotace neuskutečnila buď vůbec, nebo pouze v omezeném rozsahu, přestože existuje společenský zájem na jejím uskutečnění. Nově je proto navrhováno, aby dotace příslušela jen subjektům, které takovouto dotaci skutečně potřebují, protože samotné školné , které právnická osoba vybírá, by k jejich uskutečnění nestačilo. Řada subjektů disponuje natolik nadstandardními prostředky, že jejich financování ze státních prostředků je nadbytečné. Procentuální podíl pro hranici „potřebnosti“ ve výši 50% normativu je navrhován s ohledem na navazující ustanovení. (Je otázka, zda nezahrnout do školného i sponzorské dary a granty jiných subjektů.)

K bodu 2.
Částka možné dotace v ustanovení § 4 odst. 5 písm. a) stanovená pro v tomto písmenu uvedené subjekty se snižuje o 20% na 60% . I takto snížená výše nárokového normativu zabezpečuje srovnatelné až nadstandardní podmínky oproti „státním školám“. V součtu s tím, že je „povoleno“ školné ve výši až 50%, je celková výše příjmu takovéhoto subjektu na jednoho žáka, až na úrovni 110% a při splnění podmínek nadstandardní kvality či potřebnosti až ve výši 150% normativu.


K bodu 3.

Částka možné dotace v ustanovení § 4 odst. 5 písm. b) stanovená pro v tomto písmenu uvedené subjekty se snižuje o 20% na 40% . I takto snížená výše nárokového normativu zabezpečuje i pro tuto skupinu subjektů srovnatelné až nadstandardní podmínky oproti „státním školám“. V součtu s tím, že je „povoleno“ školné ve výši až 50%, je celková výše příjmu takovéhoto subjektu na jednoho žáka až na úrovni 90% a při splnění podmínek nadstandardní kvality či potřebnosti až ve výši 150% normativu.

K bodu 4.

Částka možné dotace v ustanovení § 4 odst. 5 písm. f) stanovená pro v tomto písmenu uvedené subjekty se snižuje taktéž o 20% na 30% . I takto snížená výše nárokového normativu zabezpečuje minimálně srovnatelné podmínky oproti „státním školám“. V součtu s tím že je „povoleno“ školné ve výši až 50%, je celková výše příjmu takovéhoto subjektu na jednoho žáka až na úrovni 80 % a při splnění podmínek nadstandardní kvality či potřebnosti až ve výši 150% normativu.


K bodu 5.

Současná konstrukce zákona stanovovala příspěvky jako v podstatě nárokové, a to již od „průměrné úrovně kvality“. Uvedený princip je ve světle přebytku středoškolských kapacit a potřeby regulovat množství na straně nabídky i s ohledem na celospolečenské potřeby a kvalitu nadále nevyhovující, a proto je potřeba současnou „nárokovost dotace“ změnit na „možnost dotace“ V § 5 odstavci 1 se původní znění „uzavře smlouva o“, které nedávalo jinou možnost než dotaci poskytnout, navrhuje změnit na znění „může být uzavřena smlouva“, která umožňuje zvážit potřebnost uvedeného subjektu pro zabezpečení výuky či výcviku..


K bodu 6.

Současná konstrukce zákona stanovovala příspěvky jako nárokové a přiznávala je všem skupinám ve stejné (maximální) výši, a to již od „průměrné úrovně kvality“, bez ohledu na existující rozdíly v kvalitě či míře společenské potřebnosti. I tento princip je ve světle přebytku středoškolských kapacit a potřeby regulovat množství na straně nabídky i s ohledem na celospolečenské potřeby a kvalitu nadále nevyhovující, a proto je potřeba současnou nárokovost „maximální“ dotace změnit na „možnost dotaci odstupňovat dle míry potřebnosti a kvality“ Vzhledem k tomu, že střední školství je regionálně strukturováno, je na místě, aby příslušnost k takovému posouzení potřebnosti byla na krajském stupni. Vzhledem k tomu, že bude toto rozhodnutí mít dopad i do celostátní úrovně, je potřeba zajistit souhlasné stanovisko i celostátního garanta, tedy MŠMT. V § 5 odstavci 2 se proto původní znění „se zvýší“, které nedávalo jinou možnost než dotaci poskytnout v maximální 100% výši normativu, navrhuje změnit na znění „může být na žádost právnické osoby rozhodnutím krajského úřadu a se souhlasem MŠMT zvýšen až“, která umožňuje zvážit regionální potřebnost uvedeného subjektu pro zabezpečení výuky či výcviku a zajišťuje i potřebný neregionální dohled. A v návaznosti na toto zvážení následně buď zvýšení dotace nepřiznat vůbec, nebo přiznat zvýšení v intervalu „až do“ .

K bodu 7.

Dosavadní právní úprava v § 5 odstavci 3 zákona stanovovala podmínky splnění nároku na zvýšení příspěvku taxativně tak, že při splnění v zákoně uvedených podmínek musely být příspěvky zvýšeny - původní znění „Dotace se zvýší podle odstavce 2“. Vzhledem k tomu , že navrhovaná úprava směřuje k nahrazení „povinnosti zvýšit“ na „možnost zvýšit“, bylo nutno promítnout tento princip i do uvedeného §. Proto se v § 5 odstavec 3, v úvodní větě navrhuje nové znění „Dotace může být zvýšena podle odstavce 2 jen“, které umožňuje za podmínek dále stanovaných dotaci zvýšit, ale neukládá to jako taxativní povinnost.


K bodu 8.

Dosavadní právní úprava § 5 odstavce 3 písmena b) stanovovala jako jednu z podmínek nároku na zvýšení příspěvku na 100% „alespoň průměrnou úroveň kvality“. Tato podmínka je ve světle přebytku středoškolských kapacit a potřeby regulovat množství na straně nabídky i s ohledem na celospolečenské potřeby a zejména na tlak na zvyšování kvality nadále nevyhovující a proto je potřeba současnou podmínku k možnosti získání „maximální“ dotace změnit na „ minimálně nadprůměrnost“ Vzhledem k potřebě srovnání je navíc nutno průměr vztahovat nikoliv k „celku“, ale k tomu, aby byla nadprůměrná vzhledem k „státním školám“. V § 5 odstavci 3 písm. b) se proto navrhuje znění „má poslední výsledky hodnocení České školní inspekce alespoň průměrné“ změnit na znění „oproti školám zřizovaným krajem či ministerstvem lepší než průměrné“.

K čl. II

S ohledem na legislativní lhůty se navrhuje stanovit účinnost novely patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. ​










Doložka
podle ustanovení § 23 zákona č. 129/2009 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů



Návrh tohoto zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, byl schválen usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. /2011/ZK ze dne a tento právní úkon splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 23 zákona č. 129/2009 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.



V Českých Budějovicích dne




Mgr. Jiří Zimola
hejtman Jihočeského o kraje



Platné znění části zákona č 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, s vyznačením navrhovaných změn
(změny a doplňky jsou vyznačeny škrtem a tučně s podtržením)


§ 3
nadpis vypuštěn

​( 1) Nárok na dotaci nemá právnická osoba, která na školném na jednoho žáka vybrala za předchozí školní rok více než 50% normativu dle § 4 odst. 1 zákona

​(1) (2)Ve smlouvě o poskytnutí dotace se uvádějí zejména činnosti, na které se dotace poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo studentů ve školním roce, na který se dotace poskytuje, a výše dotace stanovená procentním podílem podle § 4.

​(2) (3)Smlouva o poskytnutí dotace se neuzavře, pokud právnická osoba, která čerpala dotaci v předchozím školním roce, nepředloží do 15. října za předchozí školní rok
a) vyúčtování dotace postupem stanoveným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo),2a)

b) výroční zprávu o činnosti školy,4)

c) rozbor hospodaření s dotací poskytnutou podle tohoto zákona, zpracovaný podle osnovy stanovené ministerstvem,2a)

d) informaci o projednání výroční zprávy o činnosti školy ve školské radě, pokud je zřízena.

​(3) (4) Krajský úřad uzavře smlouvu nebo informuje právnickou osobu o důvodech neuzavření smlouvy do 30 dnů od obdržení žádosti.

§ 4
nadpis vypuštěn

​(1) Dotace právnickým osobám, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost mateřské školy nebo školského zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obec nebo svazek obcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelném oboru vzdělání a formě vzdělávání ve škole nebo ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení dětí, žáků a studentů stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných krajem nebo ministerstvem.

​(2) Dotace právnickým osobám vykonávajícím činnost mateřských škol nebo školských zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obec nebo svazek obcí, se stanoví procentním podílem z normativu jako ročního objemu neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě ve srovnatelné mateřské škole zřizované obcí nebo na jedno dítě nebo žáka ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném obcí. Dotace se zvýší o procentní podíl z normativu na zdravotní postižení dětí, žáků a studentů stanoveného pro děti, žáky nebo studenty škol a školských zařízení zřizovaných obcí.

​(3) Právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení, které jinak zřizuje obec nebo svazek obcí, mohou požádat obec nebo svazek obcí o další dotaci na úhradu neinvestičních výdajů.

​(4) Dotace se poskytuje pouze pro děti, žáky nebo studenty ve školách, oborech vzdělání a školských službách zapsaných ve školském rejstříku. Normativy na příslušný kalendářní rok stanoví ministerstvo nejpozději do 31. ledna a zveřejní je ve Věstníku ministerstva.

​(5) Výše procentního podílu z normativu podle odstavců 1 a 2 se stanoví pro

a) střední školy poskytující střední vzdělání, školy, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol a základní školy speciální na 80 %, 60%

b) ostatní střední školy neuvedené v písmenu a), střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol a vyšší odborné školy na 60 %, 40%

c) základní školy na 60 %,

d) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči na 80 %,

e) mateřské školy nebo školská zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu5) zřizuje obec nebo svazek obcí, na 60 %,

f) ostatní školy a školská zařízení na 50 %. 30%

§ 5
nadpis vypuštěn

​(1) Mezi krajským úřadem a právnickou osobou při splnění podmínek stanovených v odstavcích 3 a 4 uzavře smlouva o může být uzavřena smlouva o zvýšení dotace, a to v termínu stanoveném v odstavci 6.

​(2) Procentní podíl stanovený v § 4 odst. 5 se zvýší. může být na žádost právnické osoby, rozhodnutím krajského úřadu, se souhlasem MŠMT, zvýšen až

a) u středních škol poskytujících střední vzdělání, škol, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol a základních škol speciálních na 100 %,

b) u ostatních středních škol neuvedených v písmenu a), středisek praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol a vyšších odborných škol na 90 %,

c) u základních škol a u základních uměleckých škol na 100 %,

d) u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči na 100 %,

e) u mateřských škol nebo školských zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu zřizuje obec nebo svazek obcí, na 100 %,

f) u ostatních škol a školských zařízení na 80 %.

​(3) Dotace se zvýší podle odstavce 2, dotace může být podle odstavce 2 zvýšena jen pokud právnická osoba splňuje následující podmínky
a) dostává dotace podle § 4,

b) má poslední výsledky hodnocení České školní inspekce alespoň průměrné oproti školám zřizovaným krajem či ministerstvem lepší než průměrné a v posledním protokolu o kontrole Českou školní inspekcí nebylo zjištěno závažné porušení platných právních předpisů,

c) je obecně prospěšnou společností nebo školskou právnickou osobou nebo, má-li jinou právní formu, se zaváže ve smlouvě o poskytnutí zvýšení dotace k vynaložení celého svého zisku za příslušný kalendářní rok na vzdělávání a školské služby, popřípadě u škol nebo školských zařízení uskutečňujících vzdělávací programy pro žáky se zdravotním postižením i na rehabilitaci.

​(4) Smlouvu o zvýšení dotace lze uzavřít s právnickou osobou na 1 školní rok, pokud před uzavřením smlouvy alespoň po dobu 1 školního roku byla zařazena do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení podle dosavadních právních předpisů nebo zapsána ve školském rejstříku a poskytovala vzdělávání a školské služby v souladu se svým zařazením do sítě předškolních zařízení, škol a školských zařízení nebo zápisem do školského rejstříku. Pokud právnická osoba vykonává činnost více škol a školských zařízení, posuzuje se splnění podmínek pro poskytnutí zvýšení dotace u každé školy, oboru vzdělání a školského zařízení samostatně.

​(5) Pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovaly vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku.

​(6) Pokud právnická osoba předloží krajskému úřadu do 31. ledna žádost o zvýšení dotace na příští školní rok spolu s doklady osvědčujícími splnění podmínek podle odstavců 3 a 4, uzavře krajský úřad smlouvu o zvýšení dotace do 31. března. V případě, že právnická osoba do 31. ledna podmínky podle odstavce 4 nesplní, lze smlouvu o zvýšení dotace uzavřít do 15. září za předpokladu, že právnická osoba splní tyto podmínky do 31. srpna.

​(7) Pokud právnická osoba vykonává činnost více škol a školských zařízení, stanoví se procentní výše zvýšené dotace pro jednotlivé školy, obory vzdělání a školská zařízení zvlášť.

1
U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice 370 76, Tel: 386720111, http://www.kraj-jihocesky.cz