Stop těžbě zlata

Se souhlasem autora zveřejňujeme příspěvek:

Problematika těžby zlata ve vztahu k platné legislativě a z pohledu ekonomie

Dne 14. 2. 2013 požádala společnost Astur Bohemia s. r. o., stoprocentně vlastněná kanadskou společností Astur Gold, o povolení průzkumných prací ložisek zlata u obcí Mokrsko, Čelina a Prostřední Lhota. Uvedeným cílem průzkumu je přepočet zásob zlata a aktualizace možnosti a podmínek využitelnosti ložisek. V minulosti, v letech 1980 – 1990, byla tato ložiska již důkladně zkoumána na náklady státu, tedy ČSSR. Hodnota těchto průzkumů provedených v minulosti se dá odhadnout v dnešních cenách na částku 250 – 300 mil Kč. Oproti tomu je cena průzkumných prací, o které žádá Astur Bohemia s. r. o. sotva desetinová, lze ji odhadnout na cca 20 mil. Kč. Výsledky původních průzkumných prací bude mít ovšem k dispozici.
Co plyne z toho, když bude průzkum ložiska zlata povolen společnosti vlastněné zahraničními vlastníky? Na tuto otázku odpovídá kromě jiných zákonů především zákon 44/1988 Sb, takzvaný Horní zákon, tedy zákon o ochraně a využití nerostného bohatství. Je to zákon, který samozřejmě nepočítal s tím, že by nerostné bohatství mohl vlastnit někdo jiný než stát nebo státní organizace (vznikl před rokem 1989).
Dle § 11, odst. 3 zmíněného zákona je organizace provádějící průzkum oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu ložisek. Takže práva na vytěžení ložiska, které do teď vlastní stát, přejde na Astur Bohemia s. r. o. nebo její následovníky. Podle § 24, odst. 3 téhož zákona má přednost při získávání souhlasu ke stanovení dobývacího prostoru organizace, pro niž byl průzkum ložiska proveden, tj. zadavatel. Lze se domnívat, že tímto zadavatelem je mateřská kanadská firma Astur Gold a na ni toto právo tedy přejde.
Jediná možnost, jak lze v současnosti ložisko efektivně vytěžit, je způsob tzv. kyanidového loužení, za pomocí prudce jedovatého kyanidu. Tento způsob těžby je v současnosti v ČR zakázán (zák. 44/1988, § 30, odst. 2). V souladu s § 14, odst. b stále citovaného zákona však lze uvažovat o možnosti využít ložisko v budoucnosti s ohledem na očekávaný technický a ekonomický vývoj. Stále zůstává právo vytěžit ložisko tomu, kdo provedl průzkum. Samozřejmě se tu otvírá prostor pro lobování za odstranění překážek pro těžbu zlata, včetně zrušení zákazu kyanidového loužení. Že nejde o plané obavy dokazuje zamýšlená a zatím neplatná novela surovinové politiky státu připravená pod vedením bývalého ministra Kuby, která už podstatnou část překážek pro těžbu zlata odstraňuje. Kdyby se v budoucnu, až budou například vyvinuty ekologicky šetrnější technologie, snažila Česká republika zpochybnit platné právo těžaře na vytěžení ložiska, čeká ji s velkou pravděpodobností arbitrážní spor s nedozírnými finančními následky.
Co z toho všeho bude mít Česká republika a její občané? Podle § 32a, odst. 4 stále citovaného zákona 44/1988 Sb má ČR nárok na maximálně 2,5% z ceny vytěženého kovu s dodatkem, že tyto prostředky budou účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním ložiska. Kdyby stát v budoucnu vytěžil zlato prostřednictvím státní firmy, jako se to děje například v Norsku při těžbě plynu a ropy, získal by do státní pokladny mnoho desítek miliard korun. Takto získá pouhý zlomek výnosu z těžby, ale povinnost sanovat ekologické škody. Zbytek zisku skončí v cizině.
V souvislosti se vším uvedeným zní až komicky, že základní jmění Astur Bohemia s. r. o. je 200 000 Kč.
ing. Zdeněk Muška

CO BY MĚL VĚDĚT KAŽDÝ, KDO SI CHCE UDĚLAT REÁLNÝ NÁZOR NA PROBLEMATIKU TĚŽBY ZLATA v MOKRSKU,Kašperských horách nebo JINDE V ČR:

1. Otázka legislativy pro průzkum a těžbu zlata
Česká legislativa značně zaspala. Současný "horní zákon" je založen na socialistické filosofii, podle které vše, co se ve státě vyskytuje, patří státu bez ohledu na to, kdo to vytvořil nebo kdo to využívá. Tak se dívá i na znalosti o vlastnostech podzemního nerostného bohatství. Ať průzkum dělal kdokoliv, výsledek patřil státu. To ale dnes už není pravda.
Český horní zákon také nezná pojem nehmotného majetku, což jsou v případě nerostného bohatství znalosti o místě a formě výskytu nerostných surovin v podzemí, čili KNOW-HOW. To rozdávat zadarmo zahraničním subjektům je případ pro trestní zákoník. Hodnota tohoto know-how je mnohem vyšší, než náklady na průzkum ložisek, a s takovým know-how se obchoduje na světových trzích.
V této souvislosti je český horní zákon v příkrém rozporu s českým zákonem o zadávání veřejných zakázek, a zadání průzkumu je takovou zakázkou.

2. Základní technické informace o technologii těžby zlata
Ve známých českých ložiscích se zlato vyskytuje ve formě disperze, čili velmi jemně až mikroskopicky rozptýlené. Z takových ložisek lze zlato získat jedině vytěžením rudy a vyluhováním celého množství této rudy vhodným rozpouštědlem. Tak například uran se vyluhuje kyselinou sírovou, zlato kyanidem. Protože kyanid je velmi jedovatý, hledají se jeho méně nebezpečné náhražky, ale to je dosud jen v laboratorním měřítku (např. deriváty cukru).
Ekologická nebezpečí při těžbě dispergovaného zlata jsou tři.
První je samotná těžba velkého množství rudy, jedná se totiž o miliony tun rudy. S tím je spojeno nebezpečí obnažení dalších látek, provázejících zlato, jako je např. arzén.
Druhou je drcení těchto milionů tun na jemný prach, aby mohlo vyluhování vůbec fungovat. Rudu lze drtit v místě těžby a pak dopravovat na místo vyluhování hydraulicky nebo pneumaticky, to ale působí znečistění vod nebo ovzduší. Rudu lze dopravovat v nerozemletém stavu, ale to je možné pouze mechanicky. Tak např. v případě Mokrska by se jednalo o 360 000 jízd dumperů s nákladem 50 tun, což vyžaduje speciální silniční síť až do místa vyluhování. Nebezpečím je prašnost a obtěžování hlukem 24 hodin denně.
Třetím nebezpečím je samotné vyluhování, z kterého ale odpadá kal v množství původní rudy, zvýšeném o podíl vody z hydraulického zpracování. Vyluhování v případě Mokrska nemůže být vzhledem k toxicitě prováděno v místě těžby, ale v dostatečné vzdálenosti od vodních toků. Pak je třeba vyřešit otázku, kam s těmi miliony tun zbylého kalu.

3. Závěr
Je patrno, že v českých podmínkách hustého osídlení je popsaná technologie nepoužitelná, a tak to zůstane ještě po velmi dlouhou dobu. Dosavadní blokaci těžby zlata kyanidovým vyluhováním je třeba zachovat ještě nejméně po dvě generace.
Občanské aktivity na ochranu přírody a lidí je třeba mířit dvěma směry: legislativním a ekologickým. Rizika spojená s těžbou jsou nesmírná a možné škody nevyčíslitené.

Poznámka o autorovi
Ing. Pavel Filka, CSc. byl po několik desítek let hlavním projektantem velkých technologických staveb v oboru chemickém, potravinářském a farmaceutickém. Mezi jiným byl autorem procesu a zařízení na zpracování kyanidu zlatistého, které je v provozu v jednou známém německém metalurgickém podniku. Tam se jedná o vytěžení zlata z průmyslových odpadů a elektronických zařízení.

Doufám, že k těžbě zlata v Mokrsku nikdy nedojde...

Velmi mě udivuje neochota medií informovat veřejnost o tomto problému. Když se jednalo břidličných plynech to byly plné noviny a televize, to samé když se jedná o obnovení těžby uhlí. Ale informace o tom jaké nebezpečí hrozí při případném povolení průzkumu zlatonosných ložisek v Čechách a že případná těžba je pro stát nevýhodná v celoplošných mediích nenajdete.

Jeden o pokus o těžbu zlata v Kašperských horách byl odražen, doufám, že tohle taky nedopadne. Proč si nechat zničit životní prostředí od cizích?

Navrhuji změnit systém tak, aby bylo lukrativnější vlastnit zdravý smíšený les než těšit zlato.
Navrhuji změnit systém tak, aby bylo společenské více uznávané vzdělávat děti i sebe, než obchodování.
Navrhuji změnit systém tak, ... (doplňte podle vlastního výběru!)

Povolení dalšího průzkumu a nedej Bože i těžby je v současné době zločin. Nynější prozatímní vláda si počíná absolutisticky a přístup Min. živ. prostředí k delegaci starostů a spousty dalších občanů, kteří přinesli petici, je odsouzeníhodný.
Ing. Karel Tomas, autorizovaný inženýr pro geotechniku

Na území obce Mokrsko proběhly v osmdesátých a devadesátých letech geologické průzkumy, které za zhruba 60 milionů Kč provedla tehdy státní geologická firma. Výsledek průzkumu, čili podrobná mapa naleziště, je tím know-how, které tehdy správně zůstalo v majetku vlastníka nerostů, tedy státu. Dnešní hodnotu tohoto know-how lze vyčíslit. Je to těch 60 milionů Kč z roku 1990, násobených součinem ročních inflačních koeficientů za uplynulých 23 let, čili např. 1,05 umocněno na dvacátou třetí. Výsledek je dnešní hodnota 184 milionů Kč, ale to není vše. Hodnotu totiž dále zvyšuje úspora na nákladech těžby, kterou umožní přesná znalostí hranic ložiska, formy výskytu a průběhu koncentrací v daném ložisku. Souhrnně lze říci, že know-how o ložisku Mokrsko má cenu v řádu stovek milionů korun.

Korupční potenciál určitého obchodu v zemích, kde se korupce dosud toleruje, nebo kde případné stíhání korupce trvá delší dobu, než je doba mezi amnestiemi (jako je Česko), se pohybuje v rozmezí jedné desetiny až jedné poloviny ceny daného obchodu. V případě povolování průzkumu se tedy jedná o částku v řádu sta milionů korun.

Zmíněné stovky milionů byli státní úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí pod vedením pánů Kuby a Chalupy ochotni před několika měsíci věnovat dvěma Kanaďanům se sídlem ve Vancouveru a v Říčanech u Prahy, kteří tu letos v březnu založili s.r.o. s kapitálem 200.000 Kč. Za to povolení měli zaplatit obci Mokrsko 4.000 Kč ročně. Jejich kapitál by ovšem nepokryl ani opravu plotu, pokud by ho někomu při stěhování desítky vrtných souprav porazili. O škodách na vozovkách a životním prostředí nemluvě.

Chyba není u těch Kanaďanů: ti jednali podle toho, co jim české úřady umožňují.

Protože se při povolování průzkumu ložiska soukromé firmě jedná ve skutečnosti o zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je převod vlastnického práva na know-how o ložisku Mokrsko, došlo už zjevně k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, čili k trestnému činu ve fázi přípravy.

Když občanské sdružení SOPK obě ministerstva na problém upozornilo, nestálo jim za odpověď, protože přece "jednají v souladu s platným horním zákonem." Že ten zákon byl sepsán diletanty v duch totalitním, kteří vůbec nevěděli, co to je a jakou hodnotu v těžařství má know-how, je jedním z četných hříchů našich takzvaných "legislativců".

Ing. Pavel Filka, CSc.

proč si máme nechatnechat stále na sobě trhat mandarinky od cizáků?

naco těžit zlato, když ho stéjně rozkradou jako státní poklad!!!!!!!!

#10: -

Oni ho nerozkradou, protože za těchto podmínek nic nedostanou. :-)

souhlasím se všemi body petice proti těžbě zlata
na Mokrsku

STOP ZLATOKOPůM SVĚTA, VŠEHO DRUHU !!!

bez komentáře - není všechno zlato ce se třpytí

Jedno důležité sdělení: v mokrském ložisku se vedle odhadovaných cca 100 tun zlata (Au) nachází kolem 9000 (slovy devíti tisíc) tun arzénu (As). Zatímco nyní známá škodlivá metoda kyanidového loužení může být v budoucnu nahrazena něčím šetrnějším, k rozemílání horniny obsahující vedle zlata tento jedovatý prvek by docházelo, ať by se to zlato louhovalo čímkoli. Odkaliště obsahující tento jedovatý prvek by byla hrozbou pro široké okolí zřejmě na tisíciletí.
Stačilo by, aby se ten arzén dostal třeba do blízké Vltavy a pak dál po proudu až do Německa...

P.S. Mezi signatáři zde uveden nejsem. Ne proto, že bych s textem petice nesouhlasil (a toužil po zlatém a arzénovém opojení), ale z toho prostého důvodu, že jsem tutéž petici podepsal už v "papírové" podobě a být podepsán pod toutéž peticí dvakrát vy podle mě bylo - slovy Rychlých šípů - nečestné a nesportovní.

Přeji si nezničit kus krásné přírody a má oblíbená místa pro dovolenou a odpočinek.Plachá

Myslím, že jsme si již tuto krásnou zemi nechali zničit dost. Ať svými, či jinými ( všichni byly zlatokopové i když zrovna tento kov netěžili ). Takto vydrancovaná země snad v Evropě nemá obdoby. Je načase se staraz o to, co po nás zůstane. Zůstane pro naše potomky !!

My odstupující ministři vlády a ministři v demisi chceme ještě něco urvat a po nás - což - ať přijde potopa (nebo Vltava plná kyanidů).

Mám za přátele marnotratné muže.
Z nás každý rád svou hřivnu zakopá.
My do svých vlasů vplétáme si růže,
a po nás - což - ať přijde potopa.

František Gellner, Po nás ať přijde potopa

Jsem proti otravě ovzduší.

Takový nesmysl v dnešní době! Všude se prosazuje ochrana životního prostředí.

STOP TĚŽBĚ ZLATA V MOKRSKU!!!!!!

STOP TĚŽBĚ ZLATA V MOKRSKU!!!!!!

Stop těžbě zlata, nepřeji si, aby se ve Vacíkově těžilo zllato. Stanislava Pupova

#24: -