Výzva ke stažení ruských vojsk z Autonomní republiky Krym

Ukrajina: Volyňští Češi volají o pomoc

http://www.ceskyrozhled.cz/2014/03/ukrajina-volynsti-cesi-volaji-o-pomoc.html

Propastný rozpor mezi slovy a činy, mezi propagandou a zdravým selským rozumem, mezi pokrytectvím a solidaritou se projevuje v reakcích českých politiků na poslední vývoj situace na Ukrajině.

Na jedné straně mají plná ústa podpory demokracie, což je v jejich podání pomoc nové vládě v Kyjevě, na straně druhé se chovají lhostejně ke kritické situaci, v jaké se ocitla v nové realitě bezvládí a chaosu česká menšina ve Volyňské oblasti. Peníze by spíše než na podporu ukrajinských nacionalistů, jejichž prohlášení často hraničí s fašismem, měli urychleně věnovat na repatriaci Volyňských Čechů, kteří se kvůli nebezpečí obávají vycházet z domů a volají o pomoc. Zatím marně [...]

„Divoké situace využívají organizované bandy, které loupí. V současné době se bojíme opouštět své domovy,“ píše se v otevřeném dopise, který poslala minulý týden premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) Ema Snidevičová, která je předsedkyní Spolku volyňských Čechů v oblasti města Žitomir na severozápadě Ukrajiny.

http://www.radio.cz/cz/rubrika/krajane/volynsti-cesi-iii-cast-volynaci-obeti-ukrajinskych-nacionalistu-i-nacistu

Víte, koho podpisem pod touto peticí podporujete?

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.

Hladomor na Ukrajině


Dítě umírající hlady. Charkov 1933


Mrtvoly vyhladovělých lidí v ulicích Charkova roku 1933 (foto A. Wienerberger)


Země, které hladomor považují za genocidu
Ukrajinský hladomor let 1932–1933 (ukrajinsky Голодомор, Holodomor) byl hladomor na územích obývaných převážně etnickými Ukrajinci cíleně způsobený politikou Sovětského svazu.[1] Odhady počtu obětí se v historických pracích pohybují mezi 2,6 milióny[2] a 7 milióny;[3] objevují se však i vyšší odhady.[4] Hlavním cílem organizování nuceného hladovění bylo podkopání jednoty Ukrajinců proti komunistické vládě a zabezpečení totální kontroly všech vrstev obyvatelstva ze strany státu.
Obsah [skrýt]
1 Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině
2 Uznání hladomoru jako aktu genocidy
3 Postoj sovětské vlády
4 Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce
5 Wikileaks o hladomoru
6 Reference
7 Literatura
8 Externí odkazy
Příčina vzniku hladomoru na Ukrajině[editovat | editovat zdroj]

Nařízením sovětské vlády se zakazoval jakýkoliv obchod v rolnických oblastech, pozastavovilo se zásobení potravinami vesnic, pronásledovalo se a trestalo 10 roky vězení a zastřelením jakékoliv použití obilí pro zaplacení práce v oblastech, které nesplnily plány odvodu obilí, byl v chodu systém naturálních pokut, zbožových represí. Specifická váha ukrajinského obilí v celosvazovém objemu producentů obilí činila více než třetinu a v jednotlivých oblastech převyšovala plánované objemy pro Severní Kavkaz, Centrální-Černozemní region, Kazachstán a Moskevskou oblast počítané dohromady. Političtí komisaři dohlíželi na omezení přístupu ukrajinců k potravinám, rolníkům byly odepřeny jejich přebytky nakonec museli odevzdat všechny své potraviny ve prospěch jiných sovětských regionů. [5]
Uznání hladomoru jako aktu genocidy[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina hladomor oficiálně prohlásila za akt genocidy a takto jej chápou i některé další státy. Česko uznává hladomor na Ukrajině za akt genocidy ukrajinského národa. Viz přijaté Usnesení Poslanecké sněmovny č. 535 u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933 ze dne 30. listopadu 2007:[6]
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
vědoma si demokratických principů, na kterých je založena Česká republika a nezapomínajíc na období dvou totalit, jimiž prošel český národ, u příležitosti 75. výročí hladomoru na Ukrajině v letech 1932–1933
- s hlubokým zármutkem uctívá památku obětí hladomoru na Ukrajině, který byl v letech 1932–1933 zrůdným totalitním režimem záměrně vyvolán, aby zlomil odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptal jeho národní sebevědomí;
- vyjadřuje jménem českého národa hlubokou soustrast příbuzným a blízkým milionům lidí, již se stali oběťmi hladomoru, který úmyslně a cíleně vyvolal zločinný stalinský režim;
- vyjadřuje svoji odhodlanost přispívat k prosazování mezinárodních principů, které by zabránily tomu, aby se v budoucnu mohla podobná tragédie kdekoli na světě opakovat;
Postoj sovětské vlády[editovat | editovat zdroj]

Sovětská vláda se veškeré zprávy o hladomoru snažila popírat a bagatelizovat. Při této činnosti nacházela účinnou pomoc u evropských komunistů, ale i u představitelů kultury (např. Lion Feuchtwanger, Henri Barbusse, Romain Rolland a G. B. Shaw) a politiky (bývalý francouzský premiér Édouard Herriot).[7]
Vliv hladomoru na historický vývoj a postoj Ukrajinců v druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Hladomor na Ukrajině byl aktem Stalinského teroru na obyvatelstvu, ten vyvolal velkou nenávist a odpor vůči sovětskému zřízení. Když v roce 1941 Adolf Hitler zahájil útok na Sovětský svaz pod názvem Operace Barbarossa a dobyl dnešní území Ukrajiny, tak německé jednotky byly s nadšením uvítány jako osvoboditelé od sovětské tyranské vlády, když projížděli městy na Ukrajině. Ukrajinský hladomor lze považovat za jeden z důvodu, proč mnozí ukrajinci se stali spojenci nacistického Německa ve společném boji proti sovětskému svazu.
Wikileaks o hladomoru[editovat | editovat zdroj]

Z depeší zveřejněných serverem WikiLeaks dokonce vyplývá, že ruský prezident Dmitrij Medveděv upozornil ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, že když prohlásí hladomor za genocidu, zpochybní Rusko nároky Ázerbájdžánu na Náhorní Karabach.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]

Skočit nahoru ↑ CONQUEST, Robert. The Harvest of Sorrow : Soviet Collectivization and the Terror-Famine. New York : Oxford University Press, 1986. (anglicky)
Skočit nahoru ↑ France Meslè et Jacques Vallin avec des contributions de Vladimir Shkolnikov, Serhii Pyrozhkov et Serguei Adamets – Mortalite et cause de dècès en Ukraine au XX siècle, s. 28, viz též PDF
Skočit nahoru ↑ Stanislav Kulchytsky, "How many of us perished in Holodomor in 1933", Zerkalo Nedeli, listopad 23-29, 2002. Online rusky a ukrajinsky
Skočit nahoru ↑ Joint Statement on the Great Famine of 1932–1933 in Ukraine (Holodomor) z 10. listopadu 2003 udává mezi 7 až 10 milióny obětí.
Skočit nahoru ↑ Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933
Skočit nahoru ↑ Usnesení PS č. 535, Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, 2006–2010
Skočit nahoru ↑ ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 22. ISSN 0418-5129.
Skočit nahoru ↑ WikiLeaks. Candid discussion with Prince Andrew on the Kyrgyz [online]. 2010-11-29. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]

ZIEGLER, Aleš. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933. Dějiny a současnost. 2009, roč. 31, čís. 4, s. 20-23. ISSN 0418-5129.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Holocaust Ukrajinců přesáhl holocaust Židů – oficiální dopis představitelů ukrajinských krajanských organizací v ČR předsedovi Poslanecké sněmovny z listopadu 2007
Sovětský diktátor Stalin a vedení jeho komunistické strany jsou podle ukrajinského soudu vinni za hladomor ve 30. letech. – v pořadu Události na ČT 24.